*O NĚKOLIK TÝDNŮ POZDĚJI*
Zhoršuje se to. Stále chodí víc výhružných smsek.
Woody je z toho na prášky, já jsem z toho na prášky a teď ještě ta moje střevní chřipku.
Vcházím do, mě známé, lékárny, kterou jsme s Woodym navštívili před...-Jak je to dlouho? Tři týdny?-kvůli naší nehodě.
Přecházím k pultu.
Hned se na mě otáčí prodávající.
Smůlu. Ano dnes mám vážně smůlu. Je to zase ona.
"Dobrý den."Zdraví mě s úsměvem a rukou si prohrábne rozcuch."Zase se vám protrhl kondom?"
Zatnu naštvaně čelist. Mám chuť se nahnout přes pult a jednu jí plesknout.
"Ne! Přišla jsem si koupit nějaké prášky proti střevní chřipce."
"Zvracíte?"
"Ano."
"Opakovaně?"
"Každé ráno. V posledních pěti dnech."
"Měsíčky?"
Pozastavuji se. Začnu si v hlavě odpočítávat týdny. Teď už bych měla mít dávne po cyklu!
"Opozdili se."
Sáhne pod pult a vytáhne růžovou krabičku, na které je černým nápisem napsáno Těhotenský test.
Zírám na krabičku jako na noční můru.
Je pravda, že jsme s Woodym teď 'sexovali' často, ale vždycky jsme měli ochranu a antikoncepci beru taky.
"Vzadu máme záchod pro zaměstnance."Nabízí mi ho lékarnice.
Beru krabičku do rukou.
"A můžu?"Zeptám se a vzhlédnu k ní.
"Jistě. Pojď."Obchází pukt a vede mě k suterénu. Otvírá mi dveře od maličké koupelničky.
"Díky."Špitnu, když kolem ní procházím. Zavřu za sebou dveře a zamknu.
Zhluboka se nadechuji.
O pár minut později
Teď ještě musím počkat. Dvě minuty.
Sedám si na záchod. Hluboký nádech, Riley.
Nejsi. Nemůžeš být. Prostě ne!
Je to hloupost.
Nejsi a nebudeš těhotná! Klid.
Nádech, výdech. A znova. Nádech, výdech.
"Je čas."Zašeptám si pro sebe.
Otvírám oči a koukám na pozitivní test.
"Kurva!"Vyjeknu."Kurva, kurva, kurva!"
"Takže?"Ozve se zpoza dveří.
"Jsem těhotná."Odpovím.
"Sakra..."
Otevřu dveře.
"To mě....mrzí?"Není si jistá, co má říct.
"Musím domů. Woody se zachvíli vrátí."Stále držím těhotenský test v ruce."Děkuji."
"Za málo. Kdyžtak, víš, kde mě najít."
"Jistě."Přikyvuji rychle a už vybíhám pryč.
Běžím ulicemi New Yorku s těhotenským testem v ruce. Cítím se strašně divně. Jinak. Jinak, než před několika minutami.
Konečně dobíhám k našemu bytu. Zadýchaná.
Schody jsem brala po dvouch jen, abych byla co nejdřív doma.
Odemykám dveře a vletím do bytu jako uragán.
Test hážu na konferenční stolek v obýváku a přebíhám do koupelny k zrcadlu. Vyhrnuji si tričko a natáčím se ke straně.
Vím, že ještě není nic vidět, ale i tak vím, že tam je. Že je tam naše dítě, které vzniklo z naší lásky. Z naší vášně.
Naše dítě.