Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

14.část

"Woody, mě to nebaví. Už jsem ten film viděla mockrát. Pojďme dělat něco jiného."Zaskučím a rozvalím se na gauči.
"A co bys chtěla dělat?"
"Víš..."Otáčím se a začnu se k němu lísat."Dlouho jsem se ničeho nenapila..."Vrním svůdně, aby poznal, že bych si s ním dala skleničku...uhm...no vlastně všeho alkoholického.
"V kuchyni, v lednici je džus..."
"Tak zrovna, džus jsem nemyslela."Zamrmlám, tak hlasitě, aby to slyšel.
"A co jsi myslela?"Uculí se na mě.
Kouknu na něj pohledem Ty-moc-dobře-víš.
"Něco bych tu měl."Pousměje se.
"Dobře, a vem prázdnou flašku. Třeba petku."
"Na co?"
"Zahrajeme si svlékací flašku."Řeknu, jakoby to byla samozřejmost.
"Aha, tak jo."Odchází ke kuchyňce. Po chvilce štrachání se vrací s flaškou vodky a pet-lahví.
Už dlouho jsem se pořádně neopila. Ne, že bych byla alkoholik nebo tak jen, každý z nás se občas potřebuji odreagovat. A já už to potřebuju jako sůl.
"Dej mi napít."Natahuji se nedočkavě po lahvi.
Podává mi nejistě flašku.
Rychle odšroubuji víčko, přiložím hrdlo k ústům a nechám, aby mnou protekla příjemně pálivá tekutina.
Trošku se oklepu a podávám flašku Woodymu.
"Asi bych se měl zachovat jako dospělí a zůstat střízliví."
"Vůbec nepočítej s tím, že ti to projde."Sedám mu na klínu a přikládám mu flašku k ústům."Šup."Poručím.
Poslušně se napije. Div ho vodkou neudusím.
"Bábovko."Opět se napiju z lahve."A teď je čas hrát flašku!"
Woody mi pomáhá s posunutím konferenčního stolku, aby jsme měli prostor. Sedáme si na huňatý koberec a já poprvé roztáčím flašku.
***
"Tobě už zbývá jen tričko a trenýrky, co?"Usmívám se na něj.
"Uhm...Jo. Narozdíl od tebe na sobě ještě něco mám."
Prohlédnu si svoje nahé tělo zakryté pouze spodním prádlem."Možná to dělám schválně."Mrknu na něj.
"Jestli děláš, tak je to od tebe dost zákeřné."
"Jsem zákeřná."Přesouvám se blíž k němu.
Pokládám si hlavu na jeho rameno.
"Co, kdyby jsme se šli vykoupat?"Ptám se.
"V podnapilém stavu?"
"Alespoň to bude zajímavější."Vrním mu u ucha.
"Dobře."Vyskočí pohotově na nohy."Já připravím vanu."Odbíhá do koupelny.
Odcházím do ložnice. Cestou se trošku motám, ale i tak to zvládám bez úrazu.
Vysvlékám si ty zbytky prádla, co na mě zůstali a drze se vypůjčuji Woodyho župan.
Odhupkám do koupelny.
Bez zaklepání vcházím dovnitř. Woody už si hoví ve vaně s pěnou na vrchu a svíčkami všude kolem. Nechápu, jak to tak rychle stihl.
"To není fér, víš?"Říkám.
"Proč?"Ptá se.
"Ty mě teď uvidíš nahou a já tebe ne, jelikož už jsi ve vaně."
Uculí se.
Shodím ze sebe župan a bez ostychu lezu do vany. Když v sobě mám pár skleniček nevadí mi ani nahota.
Sedám si naproti němu. Voda je příjemná. Ani horká, ani studená.
"Tak povídej. Kolik žen už jsi takhle nalákal, že to máš tak nacvičené?"
"Co?"Ptá se pomateně.
Beru na dlaň chomáček pěny."No, přece mi nenakecáš, že jsi ještě panic."Fouknu do pěny a ta se rozletí do všech směrů.
"To nejsem. Ale...Nikdy jsem si ženu nepřivedl domů na víc, jak na jednu noc."
"Óó...Takže, takovej Barney Stinson v podání Woodyho Harrelsona, hmm..."Podívám se na něj.
"Říkej si tomu, jak chceš. Byl děvkař."
"A teď už doufám nejsi?"
"Samozřejmě, že ne! Teď už čekám jen na tu pravou."
Přelezu až k němu."A jsem to já?"
"Třeba jo."Usměje se na mě a políbí mě na nos.
"Chtěla bych to být já."Zašeptám a víc se k němu natisknu nahým tělem.
"Taky bych chtěl, abys to byla ty."Zadívá se na mě.
Položím si ruku na jeho vzdálenější rameno a nakláním se blíž k jeho rtům. Taky se skloní. Překonám mezeru mezi našemi rty a hned ho nutím do polibku zapojit jazyk.
Ale očividně mu to nevadí a svými rty drtí mé. Zaznamenám jeho ruku, která mi jezdila doposud nahoru a dolů po zádech se přesouvá na můj bok.
Z boku se jeho ruka, ale rychle přesouvá k mému hrudníku.
Jehk rty opouští mé a líbají klíční kosti, po kterých se motýlími polibky dostávají až k mým prsům. Jeho rty společně s jazykem si tvoří vlhkou cestičku po mém už tak mokrém těle.
Začne mě zlehka líbat na prsou.
Zakláním se, tak hluboko, že si namáčím vlasy.
Z úst se mi vydere hlasitý sten a já cítím Woodyho úsměv na své kůži.
Pomaličku se, ale zase vrací k mým rtům.
Když se dostane zase k mým rtům snažím se mu naznačit zkousáváním jeho rtu, že mi to málo nestačilo.
"Nech toho..."Usměje se do polibku.
"Woody..."Zavrním a moje ruka sjede z jeho ramena do jeho klína.
Prsty přejedu po jeho kamarádovi a ten se pomalu staví do pozoru.
Vydechne mi do úst.
Beru ho do ruky a začnu pohybovat rukou nahoru a dolů.
"Ach, bože."Vydechne Woody.
"Líbí se ti to?"Ptám se nalrosto tupě. Alkohol ze mě dělá totálního debila.
"Ne, to já jen tak."Zasměje se.
"Hm, tak já přestanu."Vyjedu rukou zase nahoru na jeho rameno.
Udělá ublíženou grimasu."To je kruté."Zamumlá.
Vracím se tedy zpět k předešlé činnosti.
Vzdychne mi na rtech.
"Prosím..."Zavzdychá.
Zrychluji tedy pohyb svou rukou a pochvilce cítím, jak mu v jeho kamarádovi cuká.
"Asi budu muset nachvilku ven."Odtrhne se ode mě a utíká ven z koupelny.
Asi po pěti minutách se vrací zpět.
"Co jsem udělala?"Ptám se.
"Nic. Špatného."Vrací se zpět do vany.
"A co jsem teda udělala?"Ptám se přihlouple.
Bere mě za boky a přesouvá si mě na svoje stehna.
Naznačuje mi ať se k němu nakloním.
Nakláním se k němu.
"Mě."Zašeptá."To mě jsi udělala."
Začervenám se. Možná je to množstvím alkoholu.
Ale i tak se cítím trapně.
Pokládám si hlavu na jeho mokrou hruď.
"Jsi unavená, že jo?"
"Uhmm..."
"Tak si půjdeme lehnout."
Vylézáme z vany, sušíme se a Woody mě pak v jeho županu přenáší do ložnice.
Vysklékám se z jeho županu a nahá lezu pod deku.
"Dneska spíš se mnou."Poklepu na místo vedle sebe.
Lehá si teda vedle mě.
Lísám se k němu a nakonec se propadám do bezesného spánku.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro