Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

12.část

Ráno mě probouzí ostré sluneční světlo. Pootvírám oči a zírám z okna. Nechápu jak se to světlo mohlo dostat takhle do pokoje, když z okna vidím jen okna protější budovy. To by muselo být už hodně vysoko.
To jsem musela spát hodně dlouho. A když už o tom, tak přemýšlím, tak se mi chce čůrat.
A já nevím, kde je koupelna.
Nutím se vstát z postele.
Nechci tu běhat jen ve spodním prádle. Za prvé, nechci nastydnout a za druhé, není mi zrovna příjemné se promenádovat před někým ve spodním prádle.
Přecházím k veliké skříni a otvírám posuvné dveře. Udivuje mě ten pořádek, který tam má.
Saka úhledně pověšená na ramínkách, trička, mikiny, kalhoty a jiné má vyskládané v přihrádkách.
Sahám po mikině, která je hned na vrchu. Navleču si jí na sebe. Pažemi si obejmu trup.
Je příjemná! A krásně voní.
Zhluboka nasaji vůni.
Jen na pár vteřin zavírám oči. Do té doby, než si znovu uvědomím, jak moc se mi chce čůrat.
Vycházím z ložnice.
Jdu ani né dvoumetrovou chodbičkou a pak se přede mnou rozlehne prostorný obývák. Ten je asi největší dominantou tohohle bytu. Vše je slazené do tmavých barev a obývák je slazen do šedo-černé. Čímž se v jeho prostředku pyšní velká černá, kožená pohovka, na které teď spí Woody.
Na stěně, která je po mé levé ruce je velký černobílí obraz New Yorku.
Obývák je propojen s malou, ale prostornou kuchyňkou, které by jste si zprvu nevšimli, jelikož jí obehnaná barovým pultem, který funguje jako jídelní stůl.
Potichu se přikrádám k pohovce. Přeskakuji opěradlo a přistávám obkročmo na jeho břiše.
S přidušeným heknutím se probouzí.
"Bože...Co děláš?!"Zírá na mě pootevřenýma očima.
"Nevím, kde máš koupelnu a potřebuju čůrat."
Otevře oči úplně."Jo? Hezká mikina mimochodem."
"Uhm...Já vím.."
Bere mě za boky, posouvá mě níž a vymrští se do sedu.
"Takže čůrat?"Ptá se podezřele.
"Už jsem ti říka-....Áá! Nech toho!"Začne mě lochtat.
"W-Woody! J-já si stříknu!!"
Zasměje se, ale s lochtáním nepřestává.
"Prosím!"Křičím.
"A co za to?"
"Pusu?!"
"Fajn..."Přestává."Koupelna je támhle."Ukazuje k rohu vedle kuchyně.
"Děkuju!"Vyskočím a běžím do koupelny.
Stíhám to jen tak, tak.
Oh, ta vana! O můj bože, ta je vážně boží!
Rohová, velká, jak výřivka.
Myju si ruce a vracím se za Woodym. Zamyšleně kouká z okna do rušných ulic New Yorku.
Přikrádám se k němu zezadu a objímám ho. Vykukuji zpoza něj do ulic, kde se to hemží lidmi.
"Slíbila jsi mi tu pusu."
"Já vím."
Otáčí se na mě a poklepe si prstem na tvář.
Stoupám si na špičky a líbám ho na rty. Chvilku, zaskočen mou reakcí, váhá. Poté se odvažuje spolupracovat.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lidičky dneska přidám jen tuhle kapitolu, kterou píšu v autobusu. Jsme na výletě, já mám 18%baterky a ještě je přede mnou dvouhodinová cesta :D Tak si toho važte...Jinak, bych dneska asi už nic nenapsala. Tak zatím...

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro