12.část
Ráno mě probouzí ostré sluneční světlo. Pootvírám oči a zírám z okna. Nechápu jak se to světlo mohlo dostat takhle do pokoje, když z okna vidím jen okna protější budovy. To by muselo být už hodně vysoko.
To jsem musela spát hodně dlouho. A když už o tom, tak přemýšlím, tak se mi chce čůrat.
A já nevím, kde je koupelna.
Nutím se vstát z postele.
Nechci tu běhat jen ve spodním prádle. Za prvé, nechci nastydnout a za druhé, není mi zrovna příjemné se promenádovat před někým ve spodním prádle.
Přecházím k veliké skříni a otvírám posuvné dveře. Udivuje mě ten pořádek, který tam má.
Saka úhledně pověšená na ramínkách, trička, mikiny, kalhoty a jiné má vyskládané v přihrádkách.
Sahám po mikině, která je hned na vrchu. Navleču si jí na sebe. Pažemi si obejmu trup.
Je příjemná! A krásně voní.
Zhluboka nasaji vůni.
Jen na pár vteřin zavírám oči. Do té doby, než si znovu uvědomím, jak moc se mi chce čůrat.
Vycházím z ložnice.
Jdu ani né dvoumetrovou chodbičkou a pak se přede mnou rozlehne prostorný obývák. Ten je asi největší dominantou tohohle bytu. Vše je slazené do tmavých barev a obývák je slazen do šedo-černé. Čímž se v jeho prostředku pyšní velká černá, kožená pohovka, na které teď spí Woody.
Na stěně, která je po mé levé ruce je velký černobílí obraz New Yorku.
Obývák je propojen s malou, ale prostornou kuchyňkou, které by jste si zprvu nevšimli, jelikož jí obehnaná barovým pultem, který funguje jako jídelní stůl.
Potichu se přikrádám k pohovce. Přeskakuji opěradlo a přistávám obkročmo na jeho břiše.
S přidušeným heknutím se probouzí.
"Bože...Co děláš?!"Zírá na mě pootevřenýma očima.
"Nevím, kde máš koupelnu a potřebuju čůrat."
Otevře oči úplně."Jo? Hezká mikina mimochodem."
"Uhm...Já vím.."
Bere mě za boky, posouvá mě níž a vymrští se do sedu.
"Takže čůrat?"Ptá se podezřele.
"Už jsem ti říka-....Áá! Nech toho!"Začne mě lochtat.
"W-Woody! J-já si stříknu!!"
Zasměje se, ale s lochtáním nepřestává.
"Prosím!"Křičím.
"A co za to?"
"Pusu?!"
"Fajn..."Přestává."Koupelna je támhle."Ukazuje k rohu vedle kuchyně.
"Děkuju!"Vyskočím a běžím do koupelny.
Stíhám to jen tak, tak.
Oh, ta vana! O můj bože, ta je vážně boží!
Rohová, velká, jak výřivka.
Myju si ruce a vracím se za Woodym. Zamyšleně kouká z okna do rušných ulic New Yorku.
Přikrádám se k němu zezadu a objímám ho. Vykukuji zpoza něj do ulic, kde se to hemží lidmi.
"Slíbila jsi mi tu pusu."
"Já vím."
Otáčí se na mě a poklepe si prstem na tvář.
Stoupám si na špičky a líbám ho na rty. Chvilku, zaskočen mou reakcí, váhá. Poté se odvažuje spolupracovat.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lidičky dneska přidám jen tuhle kapitolu, kterou píšu v autobusu. Jsme na výletě, já mám 18%baterky a ještě je přede mnou dvouhodinová cesta :D Tak si toho važte...Jinak, bych dneska asi už nic nenapsala. Tak zatím...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro