Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

36. Akty přátelství

Byl to už jeden celý týden, co byla Hermiona zpátky, a za tu dobu, toho stihli opravdu hodně. Zatímco Harry se potloukal někde po pozemcích školy, aby byl z dosahu pátrací čety, ostatní horlivě pracovali na jejich plánu. Smrtijedi mohli přijít kdykoliv a oni museli být připravení za každou cenu.

„Jak se ti daří?" zeptala se Hermiona Draca, když na sebe v tichosti už hodnou chvíli jen hleděli. Vyšla si na procházku po hradu, aby si trochu pročistila myšlenky a narazila na Draca. Celý uplynulý týden spolu příliš nemluvili.

„Jak se mi asi tak může dařit?" odsekl a ona si povzdechla.

„Víš, že tě miluji, že ano?"

„Jsou to jen slova, Hermiono. Tvé činy říkají něco jiného," zamumlal.

„To je lež! Řekla jsem, že spolu nemůžeme být pro teď. Copak moje rozhodnutí ani trochu nechápeš?"

„Ano, malé, ale opravdu malinkaté já to chápe, ale stále si myslím, že rozchod nebyl řešení. Takhle si jen vzájemně ubližujeme."

„S tímhle na mě nechoď. Já vím, že to bolí. Věř mi, vím to moc dobře, ale jednou to skončí. Musí být i jiný způsob, jak jej zabít. Pak spolu můžeme vést poklidný život," řekla a na chvíli se odmlčela, „I se Scorpiusem," dodala šeptem.

„Cože?"

„Ale nic, už musím jít. Chci si promluvit s Pansy," vyhrkla, když v dálce černovlásku uviděla. Nutně se potřebovala od Draca dostat dál a s Pansy opravdu mluvit chtěla, takže zabila dvě mouchy jednou ranou. Nečekala, až na to Draco zareaguje, a rychlým krokem dohnala Pansy, což nebylo nijak těžké, neb černovláska šla opravdu hlemýždím tempem.

„Měla jsi pravdu, slyšela jsem tě," promluvila hned, jak se objevila po jejím boku.

„O čem to mluvíš?" zeptala se nechápavě Pansy, neb jí to nedošlo.

„Slyšela jsem všechno, co jsi mi říkala."

„Ach tak," povzdechla si. Aspoň si nemluvila sama pro sebe.

„Proč ti Theo řekl, že zemřeš?" zeptala se s malinko roztřeseným hlasem.

„Byla to jeho časová smyčka. Začínala jsem si myslet, že to opravdu nemusí nic znamenat, ale vzhledem ke tvé smyčce, je nejspíš mým osudem zemřít."

„Schováme tě," vyhrkla Hermiona. Nechtěla o ni přijít.

„Co? Hloupost, Hermiono. Netrap se tím, Lenka říkala, že svůj osud si píšu sama. Nevzdám se a rozhodně se nebudu schovávat."

„Pans, neumírej, prosím," vzlykla, zastavila se a přitáhla si ji do objetí.

„Budu v pořádku, slibuji. Teď, když jsi zpátky, jsem to tak nějak přijala a udělám všechno proto, abych nezemřela," řekla a odtáhla se od ní.

„Nechci tě ztratit."

„Neztratíš. Pojďme se bavit o něčem veselejším, ano?" navrhla a znova se rozešla. Hermiona ji následovala, ale jelikož nenašly žádné veselé téma, probíraly situaci mezi ní a Dracem a dostalo se i na vztah Harryho s Ginny.

(...)

„Tak jsem tady," promluvil Blaise, když se posadil na zem vedle Harryho. Nacházeli se u Černého jezera a Harry si vyžádal jeho přítomnost.

„Chci tě o něco poprosit," začal a Blaise se lehce zamračil. Neměl nejmenší tušení, co s ním chce Harry probírat a krapet jej to děsilo.

„O co?"

„Slib mi, že se o ni postaráš," řekl a Blaiseovo zamračení se prohloubilo.

„O koho?"

„O Ginny přece."

„Ale proč bych měl? Tak jste se nepohodli, ale vy to vyřešíte. Zabijeme toho parazita v tobě a vše bude, jak má být."

„Sám jsi to slyšel, Blaisei. Tehdy, když Draco vtrhl na vyučování. Nepřežiji to," řekl vyrovnaným hlasem a brýle si posunul blíže ke kořeni nosu.

„Řekl, že je tam ta možnost. No tak, přežil jsi to dvakrát, zvládneš to i po třetí," snažil se jej Blaise povzbudit.

„Nemyslím si, ale to nevadí. Aspoň se znovu uvidím s rodiči, se Siriusem a s dalšími. Budeme zase všichni pohromadě. Blaisei, vím, že jsem někdy mimo, ale toho by si všiml i slepý. Vím, o tom."

„O čem zase? Musíš být vždy tak tajemný?"

„Vím, o tom, že ji miluješ. Nemohl jsem jí dát to, co ty můžeš. Jen se o ni postarej, ano?"

„Harry, páni to, já, nikdy jsem vám nechtěl zničit vztah. Vždyť se milujete! Prostě se smiř s tím, že to přežiješ a budeš to s ní muset vyřešit," řekl a poplácal jej po zádech.

„Jen mi to slib."

„Dobře, pak ti to tedy slibuji."

„Díky, Blaisei," řekl s menším úsměvem a Blaise přikývl. Pak se zadíval na klidnou hladinu jezera a přemýšlel, co se to právě stalo. To mu vážně Harry předal Ginny?

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro