Nikdy nejel domů více nervóznější, protože když se ono sobotní ráno probudil vedle Francise, rozhodl se, že to oznámí rodičům.

Byli spolu měsíc a jeho rodina neměla tušení, což mu ale přišla dostatečně dlouhá doba na to, aby jim to už konečně oznámil. Nedokázal ale ani odhadnout, jakou reakci by mohli mít.

"Zavolej mi hned, jak budeš mít pak chvíli pro sebe," řekl mu Francis, když mu to Jamie oznámil. "A kdyby to bylo špatný, hned jedu pro tebe."

"Jedeš pro mě? Nemáš auto. Pojedeš pro mě vlakem?" uchechtl se Jamie. Francis přikývl.

"I kdybych ho měl řídit," pousmál se. Pak Jamieho krátce políbil a opustil pokoj, protože mu za pár minut začínal onen mimosemestrální předmět, kvůli kterému nejel domů s Jamiem. 

Jamie si zabalil věci, které usoudil, že se na ty dva dny doma budou hodit, a odešel asi dvacet minut po Francisovi. Než zavřel dveře, pohled mu spadl na postel a když si uvědomil, co se včera stalo, začervenal se. 

Vlaková stanice byla jen tři zastávky autobusem a Jamie z nervozity vyšel až moc brzy, proto se na stanici posadil ještě do kavárny. Litoval, že si s sebou vzal jenom učení a ne nějakou knihu, protože neustále přemýšlel, jak to rodičům oznámí a na učení se soustředit opravdu nedokázal. 

Pak mu ale napsal Francis, jelikož se v hodině nudil, protože procházeli nějaké základy, které on už dávno znal. Jamie se tak na chvíli odreagoval a psal si s ním.

Ve vlaku už učení vytáhl, i když efekt to moc nemělo. A když dorazil na stanici jeho rodného města, přemýšlel, že se otočí na patě a pojede hned zpátky.

Přinejhorším se ale mohl prostě rozhodnout, že jim to neřekne, ne? Nemusel to celé tak hrotit. 

Vydal se tedy domů. A když dorazil, všimnul si, že auto rodičů je pryč.

Musel tedy vyhrabat z batohu klíče. Jakmile si otevřel, uslyšel televizi z obvákz a následně hlas jeho sestry. "Jamie?"

Cathy, jakožto Jamieho dvojče, byla také na vysoké, ale ne mimo město, a tak bydlela doma. Ani ho nepřekvapilo, že i když rodiče někam odjeli, ona zůstala tady.

"Ahoj," zavolal Jamie zpátky, aby se oznámil. V další sekundě stála Cathy ve dveřích. 

"Rodiče jen jeli nakoupit," oznámila mu. "A Romeo spí u tebe v pokoji. Myslím, že se mu stýská."

Jamie se na ni podezíravě podíval. Byla až podezřele milá. "Děje se něco?" zeptal se.

"Ne. Proč?"

"Jsi na mě milá. To nebýváš."

"Neviděla jsem tě skoro dva měsíce. Je čas hodit sourozeneckou rivalitu za hlavu, nemyslíš?"

Jo, to bylo divné. Ale Cathy měla svoje divné chvilky. 

A pak, pak se za Cathy objevil cizí kluk.

Jamie vzhlédl, protože měl snad tak dva metry. Byl stoprocentně v jejich věku a jakmile se přiblížil až úplně za Cathy, položil jí ruku na rameno. Pravou natáhl k Jamiemu. "Jamie? Já jsem Owen."

"Owen?" zeptal se Jamie zmateně, ale potřásl si s ním rukou.

Cathy se ušklíbla. "Přítel."

Owen na ni shlédl. "Tak já nebudu rušit. Zítra večer?" usmál se a dal jeho sestře pusu na tvář. Jamie odvrátil zrak. Proč byla představa, že jeho sestra někoho má, tak divná? Vždyť to byla jeho malá sestřička (jen o pár minut mladší, ale to byl detail) a navíc to nebyl její první přítel. Byl to ale první přítel, kterého Jamie poznal osobně. A nebyl na to ani trochu připraven. 

Zmateně tam jen stál a sledoval, jak Owen mizí. Cathy se mu pak začala smát. "Dík, teď si bude myslet, že je můj brácha divnej."

"Tak proto jsi byla tak milá! Chceš mu ukázat, jak dokonalí sourozenci jsme?"

"Jsme přece dvojčata," řekla sarkasticky. Nikdy se totiž jako dvojčata nechovali a ani tak nevypadali, hlavně od chvíle, co se Cathy začala barvit na brunetu, i když jejich přírodní barva byla blond. Oba měli lehké pihy, ale ty si Cathy většinou skryla pod tunou makeupu. A překvapivě, zatímco měl Jamie tmavě modré oči, Cathy zelené. Nevypadali jako dvojčata, ani v nejmenším. 

"A to rodiče už ho znají taky, že tady tak byl?" zeptal se Jamie a přicupital za Cathy, která se otočila zpátky do obýváku.

"Jo. Někdo jim musel dát naději, že jejich děti neskončí navždy samy, když ty se k tomu nemáš," odpověděla.

Jamie se zastavil a zamračil se. "A co ty víš?"

Cathy si sedla a koukla po něm. "Máš snad?"

Jamie zaváhal. "Opravdu chceš dát sourozeneckou rivalitu za hlavu?"

"To si ještě rozmyslím."

Jamie protočil očima. "Ale jo. Někoho mám."

Cathy vypadala naprosto nezaujatě, když začala přepínat kanály na televizi. "Nevěřím, dokud neuvidím důkaz. Já ti taky ukázala důkaz."

Jamie pomalu došel k sedačce a sedl si na její druhý konec. "Uhm. Vlastně, ty toho člověka znáš."

"Aria, nebo jak se jmenovala? Ta z tvého ročníku na střední, co šla na stejnou vysokou jako ty?"

Jamie se lehce uchechtl. Bylo mu jasné, že pro všechny bude šok nejen to, že někoho má, ale že je to kluk a ještě k tomu jeho nejlepší kamarád, který u nich po dobu dvou let trávil alespoň tři dny v týdnu. 

Zavrtěl hlavou. "To bys ale asi jen tak neuhodla."

"Tak mi to řekni! Nemám náladu hádat."

Jamie se nadechl a pak, dřív, než by si to stihl rozmyslet, jeho jméno téměř vyplivnul. "Francis."

Stalo se pak to, co by Jamie přesně očekával. Cathy se začala smát, podívala se na něj s nakrčeným obočím. "Ale teď vážně," vybídla ho.

"Říkám ti pravdu!"

"A ještě mi řekneš, že jste spolu chodili od toho, co jste se poznali, ne?"

"Ne, je to... Bylo to složitý," vydechl..

Cathy ale stále přesvědčená nebyla. A tak Jamie vytáhl telefon a najel do galerie. Měli s Francisem už docela dost fotek, ještě když si každou navzájem sdíleli. Jamie tak vybral jednu, kde se vyfotili po jednom z Francisových tréninků, které si dával někdy na běžecké dráze. Stáli v zrcadle, Jamie dělal ksichty a Francis s mobilem v ruce mu dával pusu na tvář.

Nebylo mu příjemné ukazovat jejich společné fotky někomu, ale tak byla to jeho sestra. To se překonat mohl. 

Natáhl k ní ruku. Cathy si telefon vzala a pak to najednou vypadalo, jako by se čas zastavil. Nehnula se.

"Počkat. To jakože fakt fakt?" zeptala se po chvíli.

Jamie nervózně přikývl. "A dneska to chci říct i rodičům."

"Tak to mi musíš říct, jak se tohle sakra stalo," zamumlala a vrátila mu telefon. A tak se Jamie pustil do vyprávění, ovšem ne tak detailního. Shrnul, co se vlastně dělo především od toho, co nastoupili na vysokou školu. Vysvětlil ji také, jak to vůbec má se svou sexualitou. Celou dobu se ji nezvládl podívat do očí, i když Cathy nebyla ta, jejíž reakce se bál. Od začátku si byl téměř jistý, že ona nebude mít s faktem, že má Jamie přítele, problém.

"A Francis dneska dojel s tebou?"

Jamie zavrtěl hlavou. "Zůstal ve škole, má nějaký mimo semestrální předmět."

Cathy chápavě přikývla. "Wow. Nikdy bych neřekla, že toho kluka, kterého chtěla na střední doslova celá škola, získáš zrovna ty," bylo vše, co mu na to řekla. 

Jamie se neubránil smíchu. A v tu chvíli uslyšeli dveře z garáže. Rodiče přijeli.

Jamie si dal na čas, než jim to oznámil. Přivítal se s rodiči, pak odběhl do svého pokoje, kde mu opravdu na posteli spal Romeo. Nadělal několik fotek a poslal je Francisovi, který mu odpověděl selfiem z přednáškové učebny, k čemuž napsal, ať mu Jamie Romea pošle poštovním holubem.

Když přišel čas opožděného oběda, Jamie si po jídle odkašlal. A bez sebemenšího varování nebo úvodu do situace ze sebe vyklopil. "Mám přítele. Já a Francis... My jsme spolu."

Vyžádalo si to několik zmatených pohledů a dovysvětlování situace, ale mohl s hrdostí říct, že dostal tu nejlepší možnou reakci. Možná tomu také napomohl fakt, že rodiče Francise znali a měli ho rádi a i když byl od rodičů obdarován několika nečitelnými výrazy, nakonec, když mu uniklo z očí pár slz, objali ho. Řekli, že je to v pořádku. Že jsou rádi, že je konečně šťastný a ještě s někým, jako je Francis.

Jamie pak od stolu doslova unikl, vzal vodítko a donutil Romea vstát. "Je čas jít na procházku," oznámil mu. "Je čas zavolat Francisovi."

Francis kvůli jeho hovoru i vyběhl ze třídy. "Tak?" zeptal se netrpělivě. Ani ho nestihl pozdravit."

"Je to dobrý. Je to dokonalý. Vzali to všichni úplně v pořádku."

Francis si viditelně oddechl. "Tak teď mi spadl kámen ze srdce. Teď je řada na mně, huh?"

"Jak chceš," pokrčil rameny Jamie. Netrval zatím tolik na tom, aby o nich rodičům řekl. "Každopádně někdo tě chce pozdravit," pokračoval a dřepnul si. Romeo k němu okamžitě doběhl a když na obrazovce uviděl Francise, olízl Jamiemu telefon. To bylo trochu nechutné. Oba se ale rozesmáli. 

Nemohl se dočkat, až příště přijede i s Francisem.

■

heehhe, škola + práce kombo mě začíná zabíjet hehehhe

každopádně!! k minulé kapitole, jsem si uvědomila, že snad poprvé s jistotou víte, kdo je top a kdo bottom, že? skjsks nevím proč, vždycky vás to strašně zajímá a já to v příbězích nikdy nespecifikuju ksjks tolik novinek