Jamie beze slova, naprosto v šoku, sledoval na televizi záznam pádu letadla z Japonska, který samozřejmě nikdo nepřežil. Jak by taky mohl? Letadlo vzplálo v plamenech, sotva se dotklo země. 

Francis nejspíše vzplál v plamenech, sotva se dotklo země. 

Hlas hlasatelky mu šel jedním uchem dovnitř, druhým ven. Celá jeho rodina se objevila kolem něj, máma se starostí v očích, táta, který vypínal televizi, Cathy, která taky brečela, její přítel-

Počkat, od kdy má Cathy zase přítele?

V tu chvíli se probudil a prudce se posadil. Srdce mu bilo jako o závod a byl vůbec zmatený, kde se nachází. Rozhlédl se kolem sebe. A pohled mu spadl na Francise.

Živého. Zdravého. Spadl mu kámen ze srdce.

Francis se na něj pobaveně podíval. "Jaký byl šlofík?"

Jamiemu trvalo dobrých pár sekund, než se vzpamatoval. Že Francis seděl vedle něj a byl naprosto v pořádku.

Celým nadšením z toho, že se Francis vrací, nemohl v noci téměř spát. A jeho tělo se rozhodlo poddat se spánku přímo ve chvíli, kdy měl Francis každou chvíli přijet? Zmateně se podíval na telefon. Měl tam za poslední dvě hodiny od Francise čtyři zprávy - že je doma, že se za chvíli vydá k Jamiemu a pak dva nepovedené pokusy dostat od Jamieho odpověď.

Francis mu položil ruku na tvář. "Jsi úplně mimo," podotkl, stále s úšklebkem na rtech.

Až v tu chvíli si Jamie uspořádal všechny myšlenky a plně si to uvědomil - Francis se po měsíci vrátil! Vrhl se mu kolem krku takovou silou, že málem spadli oba z postele. Okamžitě pocítil vlnu štěstí, když byli opět spolu. 

Francis se rozesmál, což byla jako píseň pro Jamieho uši. Pak se lehce odtáhl a spojil jejich rty v snad nejdelší polibek, který kdy měli. 

Jamiemu se v břiše rozlétli motýlci, jako by to bylo snad poprvé, co se líbali. 

"Ani neuvěříš, co se mi zdálo," vydechl Jamie hned, jak se odtáhl. "Kdyby to byla pravda, asi se jdu zabít."

"Co se ti zdálo?"

Jamie mu jeho sen převyprávěl co nejpřesněji. Jak reálný se zdál být, protože byl plný detailů, třeba jak vypadal jejich obývák. 

Francisův úsměv tak poprvé od Jamieho probuzení trochu povadl. Když ale Jamie domluvil, ještě jednou ho krátce políbil a řekl: "Už jsem tady a nikam nejdu."

"No to ti radím," odpověděl Jamie. 

Bylo půl sedmé večer, a tak je za nedlouho přerušila Jamieho máma, aby šli na večeři, kterou speciálně nachystala právě proto, že věděla, že Francis k nim hned přijde. 

Měli tak máminy slavné tortily s masem, které Francis u nich už párkrát měl a vždy nedokázal přestat mluvit o tom, jak výborné jsou. Vyprávěl jim u stolu pár zážitků z Japonska, přičemž pak po jídle už jen hladil Romea za ušima, protože Romeo si vedle něj sedl a odmítal odejít.

Jestli někdo na světě miloval Francise víc jak Jamie, možná to byl Romeo. Byl docela silná konkurence. Bylo mu jasné, že až se Francis pořádně vyspí, budou muset hned na procházku. 

Povídali by si ještě dlouho, ale šlo jasně vidět, jak na Francise už padá únava. Za posledních asi třicet hodin nespal. Společně s posunem času to byla vražedná kombinace. 

Jamie ani nepředpokládal, že by šel spát domů, a jelikož si nevzal nic na spaní, našel mu Jamie u sebe ve skříni oblečení, co mohlo jako pyžamo posloužit. Francis už byl v koupelně a když tam Jamie vešel, aby mu oblečení položil ke sprše, neměl na sobě už nic kromě spodního  prádla. 

"Zkus prosím tě neusnout v té sprše," rýpl si Jamie, když se dal zase k odchodu. Francis ho ale popadl za zápěstí a zastavil ho. 

"Tak tu zůstaň, aby ses ujistil," řekl mu.

Jamie se ušklíbnul. "Takže zas tak unavený nejsi."

"Proč bych nebyl? Můžeš si tady sednout na kraj vany a počkat, dokud se neosprchuju."

"Oba víme, že takhle by to nedopadlo."

Teď už úšklebek na tváři hrál i Francisovi. Lehce si za bradu zvedl Jamieho tvář a pomalu ho začal líbat. Bylo to ale trochu jiné, než jak si to Jamie pamatoval. Přišlo mu, že fakt, že se měsíc neviděli, dodával na naléhavosti, aby měli jeden druhého u sebe. 

Jamie si přetáhl triko přes hlavu a odhodil ho stranou. "Okay, tak jdeme do sprchy spolu," řekl, než se vrátil k Francisovým rtům.

Zatímco rty skoro nerozpojili, svlékli ze sebe všechno oblečení a vlezli do sprchy. Když Francis pustil vodu, Jamie vyjekl, jak byla studená a následně si zacpal pusu. "Sakra," zamumlal. "Myslím, že celému baráku bude jasné, co se tady děje."

Francis se zasmál. "Tak ať."

Francis mu tak moc chyběl. Chyběl mu ten člověk, který mu rozuměl nejvíce ze všech. Který mu dodával sebevědomí. Člověk, bez kterého se necítil plně svůj.

Člověk, který mu každým svým činem ukazoval, jak moc ho miluje. 

Po sprše mu Francis dal ještě náramek, který koupil někde na venkově na jednom z jeho výletů s prarodiči. Pak už jen leželi v posteli, zatímco ho Francis učil dalších pár japonských slovíček. Jamie se snažil alespoň něco pochytit a především v Japonsku nešli spát dřív, než si zapamatoval alespoň pět nových slovíček.

"Ai shiteru," prohlásil Francis dneska. 

"Ai shiteru," zopakoval Jamie.

"Pěkný."

"Co to znamená?"

"Miluju tě," přeložil mu to Francis. "Ale... Japonci to používají trochu jinak."

"Jak?"

"Japonci více projevují lásku svými činy, než aby to vysloveně říkali. Takže tohle jen tak neuslyšíš. Doslovně se to překládá něco jako hluboce tě miluji. Takže to není úplně něco, co bys jen tak řekl na konci hovoru nebo prohodil jen tak."

"To je ale pěkný," namítl Jamie. "Je to potom takové osobitější. Ne jak my, říkáme že někoho milujem jen tak nebo ze srandy někdy."

"Jo, to by ti Japonci v tomhle smyslu neřekli Ai shiteru."

Ve Francisovi se nedala zapříst ani jedna strana jeho rodiny - po rodině jeho otce byl ten typ, co projevoval lásku pomocí činů. Zároveň ale, po vzoru rodiny z máminy strany, se nebál ji projevit i verbálně. Jamie tak byl zahlcen láskou, že sám kolikrát nevěděl, jak se s tím vypořádat.

Ležel Francisovi na hrudi, ale v tu chvíli se nadzvedl a otočil se na něj, aby mu viděl do tváře. "Víš, co by mě zajímalo?"

"Hm?"

"Jak tě sakra mohla Grace podvést? Vždyť ty jsi doslova výhra v loterii."

Francis protočil očima, ale zasmál se. "Upřímně? Vztah s tebou je jiný, než byl s ní. A přijde mi, že se i jinak chovám."

Jamie se zamračil. "Chceš říct, že to je jen přetvářka a doopravdy mě nesnášíš?"

"Samozřejmě. Jsem s tebou jen proto, abych měl přístup k Romeovi, to nevíš?"

Jamie ho hravě praštil do hrudi. "A já si to myslel." Pak se oba dva rozesmáli. 

"Ale ne, teď vážně, jak jsi to myslel?" zeptal se Jamie znovu, když se uklidnil. 

"Když jsem s ní chodil, už dávno jsem měl city k tobě. Takže nikdy jsem si nedovolil ji milovat plně. Takže to zkrátka bylo jiný. Jsi pro mě ten nejdůležitější člověk na světě, což ona bohužel nikdy nebyla."

"Bohužel? Spíš bohudík."

"Ty jsi strašnej."

"Já vím."

"A i přesto. Ai shiteru."

"Ai shiteru taky."

Francis se neubránil úsměvu. "Okay. Zítra tě naučím, jak se řekne taky. Teď už fakt jdeme spát."

Jamie se tedy uvelebil v náruči svého nejlepšího kamaráda, kterého měl to privilegium nazývat i přítelem. A o pár let později snoubencem. Manželem.

Člověkem, který nikdy neopustil jeho bok. 

Jamie musel v minulém životě někoho zachránit. Protože nebylo ani možné, aby v tomto měl takové štěstí.

■

doufám, že jsem vám tím začátek přivodila hezky infarkt, hehe. ale tak když už nebylo drama, tohle jsem si nemohla odpustit.

PROTOŽE MÁME TADY KONEC. 

už zase. další příběh. wow. kolik, že jsem jich už napsala?

takže budu ráda, když mi napíšete, jak se vám to líbilo!

a já se vrátím k mému milovanému drama ksjsks. jak někteří z instagramu už víte, nico & sebastian se už blíží. bude to jízda. než to ale trochu domyslím, dáme si pár bonusovek! konkrétně mám připravenou na páry elliot/remi a alex/yohan, tak uvidíme, kdy se k tomu dostanu.

takže jako vždy, děkuji vám moc moc moc za to, že ty mé slátaniny čtete a brzy se vidíme u nového příběhu <3