Máš čas? Potřebuju něco podniknout, jinak se zblázním.

Jamie zprávu odeslal. Byla to teprve půl hodina, co Francis odešel na rande s Grace, a Jamie byl celý nesvůj. Nevěděl proč, ale cítil, že nedokáže jen tak sedět na koleji a čekat, až se Francis vrátí.

Anita mu odpověděl jako vždy během pár sekund. Jo! Co chceš podniknout?

Nevím. Sejdeme se a něco vymyslíme?

A tak byl na cestě za Anitou. Ta také bydlela na koleji, ale zatímco Jamie bydlel v budově A, Anita v budově D, což byla ta úplně poslední. Už z dálky viděl její reflexní boty. 

"Ale copak? Proč jsi na zbláznění?" zeptala se ho rýpavě. 

Jamie se zamračil. "Jsem jen nervózní za Francise. Grace se mu opravdu líbí, chci, aby mu to s ní tentokrát vyšlo."

Anita protočila oči. "Samozřejmě."

Rozešli se směrem pryč z areálu školy, i když nevěděli, kam půjdou. Oba ale tušili, že nepokazí nic tím, když půjdou do středu města.

"Takže Francis ji vzal do té restaurace, kterou jsem ti posílala?"

"Jo."

"Okay, tak tam nepůjdem."

"Napadlo mě kino," přiznal Jamie. "dávají docela dobrý film. Nebo alespoň jsem slyšel, že je dobrý."

"Jo? Tak můžeme. Já kouknu na cokoliv."

A tak si dali procházku do kina, i když jim tam jel autobus. Povídali si o různých věcech, přičemž se Jamie úspěšně vyhýbal tématu jménem Francis a Anita ho kupodivu také nevytahovala. Možná taky proto, že jí bombardoval otázkami o Felicity a jak jejich vztah pokračuje, o čemž by Anita mohla mluvit do nekonečna. 

Jamie se cítil ale blbě, že ji stoprocentně nevnímal. Jeho hlava byla plná Francise a Grace. Nevěděl, proč na ně nedokázal myslet, přišlo mu, že jejich rande prožíval dokonce víc jak sám Francis.

Když pak došli do kina, Jamie koupil lístky a Anitu poslal pro popcorn. Byli tam docela brzo, a tak koupil lístky úplně vzadu. Vůbec než je pustili do sálu, měli kyblík popcornu snězený, a tak museli koupit druhý k filmu. 

Jakmile se usadili na svá místa, Jamie si zkontroloval telefon. Ani si neuvědomoval, jak často to dělal, dokud v tu chvíli Anita neřekla: "Pochybuju, že ti bude psát uprostřed rande."

Rychle telefon schoval. "Co víš, třeba to byla katastrofa a už je na cestě zpátky na kolej."

"No," řekla Anita, přičemž se dívala někam za Jamieho, "řekla bych, že katastrofa to není." A kývla hlavou.

Jamie se otočil. Francis právě vcházel do kinosálu ruku v ruce s Grace. Vypadali dokonale. Grace se k němu naprosto hodila. Navíc měla na sobě krásné šaty, vlasy, které často nosila v culíku, měla volně a natočené a přímo se smála něčemu, co Francis řekl. Měla krásný smích.

Jamie se instinktivně skrčil. "Sakra," zamumlal. "Ještě si bude myslet, že ho pronásleduju."

Anita se nesnažila nějak skrýt, i když by Francis mohl bez problému poznat i ji. "Mají místa tak uprostřed sálu," hlásila Jamiemu. "Můžeš být v klidu. Naopak na ně hezky uvidíš."

"Já na ne nechci vidět!"

"V hloubi duše chceš."

Protočil očima a narovnal se. Oba už seděli na svých místech a povídali si. Francis měl popcorn, který držel mezi nimi.

"Ty jo, rande v kině, nic nudnějšího neznám. Vždyť teď vedle sebe budou jen hodinu a půl sedět v tichosti! To já bych nemohla," okomentovala situaci Anita. 

Jamie ji moc neposlouchal, jako by mu sledování zátylku Francise zaměstnávalo všechny smysly. Srdce se mu rozbušilo rychleji. Nasucho polkl. "Jdeme pryč."

"Cože?"

"Jdeme pryč," zopakoval hlasitěji. "Nedokážu tady s nimi být. Přijdu si jak nějaký vetřelec."

Už si začínal sbírat věci, ale Anita ho zastavila. "No to teda ne. Už jsme za to zaplatili."

"Ale-"

Světla se začala zhasínat. Anita stáhla Jamieho za paži zpátky do sedačky. "Nikam nejdeme," sykla.

Jamie si povzdechl. Sál se ponořil do tmy, ale plátno se hned rozsvítilo. A z jeho světla dokázal stále s jistotou říct, kde jsou Francis s Grace a vidět na ně.

Opravdu se na ten film těšil. Opravdu na něj četl dobré recenze. Jenže když na to zpětně vzpomínal, uvědomil si, že si nepamatuje ani ň. Jedinou scénu, postavu, sekundu. Jeho pohled byl upřený na Francisovi nebo, když už se díval na plátno, byl myšlenkami úplně jinde.

Probíhalo to rande dobře? Byli už oficiální, když se drželi za ruce při příchodu? Políbili se?

Nevěděl, proč ho tyhle otázky tolik zajímaly, když mohl mít jistotu, že mu je Francis zodpoví hned, jak bude moct, bez toho, aby se ptal. 

Pak přišla zápletka filmu, která byla o něco temnější a v jednu chvíli se celý sál lekl. Kromě Jamieho. Seděl jako solný sloup a sledoval, jak se Grace lekla, vyjekla a instinktivně se natočila k Francisovi, aby se schovala za jeho rameno. 

Moc toho přes sedačky neviděl, ale podle pohybu Francisova ramene usoudil, že ji vzal za ruku.

Jamie odvrátil pohled. A v momentě, kdy se na ně zase podíval, ihned zalitoval.

Protože Francis líbal Grace. Grace líbala Francise. Držel ji jemně za tvář a pomalu a něžně ji líbal. 

Jamie naprázdno otevřel pusu. Proč ho to tak šokovalo? Periferně zahlédl, že si jich všimla i Anita. A v dalším momentu se šeptem zeptala: "Jamie? Ty brečíš?"

Ani si to v tu chvíli neuvědomil, ale najednou ucítil, jak mu jednotlivé slzy stékají po tváři. Hřbetem ruky si je rychle otřel. "Ne," zalhal, i když věděl, že to je k ničemu.

"Jamie-"

"Hned jsem zpátky," řekl a málem sprintem se vydal pryč. Rozrazil dveře sálu i předsíně a vyklopýtal na chodbu. Rozhlédl se kolem sebe a jakmile uviděl záchody, rozběhl se tam.

Jenže Anita mu byla v patách. Následovala ho i na mužské záchody, kde nikdo nebyl, protože v obou dvou sálech se právě promítalo. Jamie se opřel o umyvadlo a když v zrcadle za sebou uviděl Anitu, vysypal ze sebe vše, co v sobě držel, co tušil, že byla pravda, ale nechtěl si to přiznat, dokud neuviděl Francise s někým jiným.

"Já... já ho miluju," vyhrkl. "Miluju. Je to ten jediný člověk na světě, kterého miluju, protože očividně existuje něco jako demisexualita a demiromantičnost a myslím, že to jsem já, protože Francis je pro mě ten nejdůležitější člověk na světě, což taky znamená, že je to taky jediný člověk, ke kterému něco cítím, protože s nikým jiným nemám takové pouto, jako s ním, jenže on se teď líbá s někým jiným a já je sledovat jen tak prostě nemůžu a nevím, co mám dělat, protože je to můj nejlepší kamarád, ale tohle prostě bolí a jsem tak zmatený, protože nikdy jsem se nechtěl zamilovat do svého nejlepšího kamaráda..."

Chrlil slova za slovy, až sám skoro nevěděl, o čem mluví. Po tvářích mu tekly slzy a v hlavě se mu neustále přehrával polibek Francise a Grace, to, jak ji něžně držel, jak by si přál, aby na jejím místě byl on-

"Jamie," řekla Anita tiše a přistoupila k němu. "Nadechni se."

Jamie ji poslechl. Snažil se nadechnout.

"Já to chápu," řekla jednoduše. "Říkala jsem ti, že si počkám, až si to přiznáš. Jen... doufala jsem, že to bude příjemnějším způsobem."

Jamie zavrtěl hlavou. Vždyť to bylo jedno. 

Anita k němu došla a objala ho. Pevně, až byl Jamie její silou překvapen. "Ale jsem ráda, že si se našel. Demisexualita a demiromantičnost není něco, o čem by se mluvilo tak často, jako o ostatních sexualitách."

Jamie na to nedokázal nic říct. Stál v Anitině objetí a snažil se nemyslet na Francise. Bylo to ale sakra těžké, když jeho polibek s holkou způsobil hned tři věci.

Za prvé, přiznal si, že právě demiromantičnost a demisexualita popisuje jeho. Neodkázal mít romantickým způsobem rád někoho, s kým si nevybudoval nejprve emocionální pouto.

Za druhé, právě on byl ten, do kterého se zamiloval. Znamenalo to, že byl i gay? Nebo bisexuál? To ještě nevěděl, ale v tu chvíli mu to nepřišlo důležité.

A za třetí, bylo mu jasné, že pro něj začalo sakra těžké období, když měl konečně sílu na to si přiznat, že se zamiloval do svého nejlepšího kamaráda. 

■

well, omlouvám se všem, co očekávali něco sluníčkového. ještě chvíli se v tom vykoupeme haha.

(and yes, stále tohle beru jako oddechový příběh s minimem dramatu. tohle přece nic není)