"Melissa ne Melissa, našel jsem holku svých snů!"

Jamie zmateně vzhlédl. Seděl na obědě v jídelně a Francise ještě ten den neviděl, protože měli rozdílné hodiny. Francis například matematiku pro pokročilé, protože očividně byl i matematický génius. 

"Jo? A kde?"

Francis si k němu sedl a praštil s batohem o stůl. "Nevím, jak se jmenuje, nevím, do jaké třídy chodí, vlastně jsem s ní ani nepromluvil, ale jako by mi ze snů vypadla."

"Nevíš, do jaké třídy chodí? Snad jí nebude tak třináct, to by bylo divný."

Francis se zasmál. "To zase ne. Spíš mi přijde, že možná bude dokonce starší. V našem ročníku si myslím není, protože proč jsem ji viděl až teď?"

"Protože si předtím koukal jen na Melissu?" zkusil to Jamie.

"Taky možnost."

Melissa oficiálně opustila školu v pátek minulého týdne. Cathy to doma probrečela, protože opravdu byly dobré kamarádky. A i když Francis věděl, že s ní nemá už šanci, pomohl jí o přestávce odnést všechny věci z její skříňky do auta jejího táty. 

"Takže co, máš v plánu se slečnou tajemnou promluvit?"

"Nevím. Dost o holkách. Jak se má Romeo?"

Jamie se neubránil úsměvu. Francisovo nejoblíbenější témě na probírání byl opravdu jeho pes a  každý den se ptal, jak se má. Alespoň jednou týdně mu donesl pamlsky, když šli venčit, nebo když nemohl, donesl je alespoň Jamiemu do školy.

"Já se mám dobře, děkuji za optání," rýpl si.

Francis mu z talíře vzal bobuli hroznového vína. "A Romeo?"

Chvíli se na sebe prázdně dívali, než se ve stejnou chvíli rozesmáli. 

"Víš, chtěl jsem Romea pozvat na mou narozeninovou oslavu, ale asi by to pro něj nebylo dobrý. Přece jen má citlivé uši," řekl Francis.

Jami nakrčil překvapeně obočí. "Oslavu? A mýho psa pozveš a mě ne?"

"Ty jsi pro mě ten typ člověka, kterého zvát ani nemusím, protože s ním automaticky počítám. Za dva týdny v sobotu u nás doma. Rodiče jedou pryč, tak oslavím narozeniny o dva týdny dříve, protože toho musím využít. Řekni i Connorovi a Josie."

Connor a Josie byli spolužáci, které snad jako jediné mohl Jamie považovat za opravdové kamarády. Zas tolik se nebavili s Francisem, ale to jen proto, že se zkrátka tolik nebavili. O přestávkách se Jamie bavil s Francisem ve své lavici, Connor s Josie zase v té jejich. Po škole šli každý na jinou stranu. Jediná možnost, kdy se mohli bavit, byla obědová přestávka, ale jen v jeden den v týdnu ji měli všichni čtyři ve stejný čas. 

"Okay. Řeknu jim, ale se mnou stoprocentně počítej."

"Taky že jo."

A tak začaly Jamieho stresy nad tím, co Francisovi pořídit za dárek. Zdálo se mu totiž, že má úplně všechno a jeho koníčky nebyly takové, že by mohl Jamie koupit něco k nim. Modeling? To mu měl koupit nějaký kousek oblečení? Atletika? Nevyznal se v oštěpech. Napadla ho knížka, pak si uvědomil, že nikdy Francise s knihou pořádně neviděl. Mohl mu koupit možná tak kalkulačku na jeho hodiny matematiky pro pokročilé.

Když se oslava blížila, začali ho otravovat taky Josie s Connorem, co by měli Francisovi pořídit. Ti nakonec skončili u dárkového koše jeho oblíbených sladkostí, které jim poradil Jamie, ale to se dalo pochopit. Jenže Jamie byl jeho nejlepší kamarád, kterého tady od přistěhování měl, musel vymyslet něco lepšího. 

A pak na to přišel. Měli ve městě motokáry, které byly přístupné od šestnácti let. Takže mu koupil dárkový poukaz na jízdu s ním. Francis párkrát zmínil, že by to možná jednou zkusil, a tak se o to Jamie postaral sám. Domluvil se s tátou, který mu dokonce ještě vyjednal malou slevu, protože se znal s vlastníkem.

Francis byl nadšený. Jamie na jeho oslavu přišel už hodinu před začátkem, aby mu pomohl s posledními detaily, a taky mu hned popřál. Celou dobu až do začátku oslavy o tom nezmlkl a opakoval, jak musí jít co nejdříve. 

Jamieho tvář neopouštěl úsměv. Dokud nepřišel do kuchyně.

Na ostrůvku totiž bylo pití. Francis nadělal karafy s vodou, nachystal džusy a coly a pak... pak tam byl alkohol. Tři lahve rumu a tři vodky. Zarazilo ho to. "Francisi?"

"Hm?" ozval se z obýváku.

"Kde jsi sakra vzal alkohol?"

Francis za ním došel, přešel k ostrůvku a pyšně se usmál. "Známý. Dobrý dne? Namícháme vodku s džusem nebo rum s colou, jednoduše."

"Dům plný nezletilých, co pijí? To mi nezní jako ten nejlepší nápad."

Francis protočil očima ale stále se smál. "Neboj se. Nikdo na nás nepřijde. Všechno to bude v pohodě."

Jamie by mu rád opravdu a upřímně věřil, ale v těchto věcech byl vždy skeptický. Polovině oslavy bylo sedmnáct, druhé šestnáct. Mělo přijít asi patnáct lidí. Kdyby je někdo naprášil, byl by to obrovský průšvih.

Francis k němu došel a přehodil mu ruku přes ramena. "Kdyby náhodou policie něco zjistila, slibuju ti, že pod mou postel se vejdou dva lidi. Schováme se tam a všechny necháme na pospas osudu."

"To od tebe není moc zodpovědný jako od hostitele," uchechtl se Jamie, ale trochu ho to uklidnilo. Kdyby nastal průšvih, věděl, že Francis by ho v tom nenechal. 

O tom začal pochybovat až ve chvíli, když oslava opravdu začala a najednou se v obýváku objevila Francisova dívka snů. Francis na prázdno otevřel pusu, než se zasmál a řekl Jamiemu, že jde přivítat nově příchozí. Přišlo totiž asi pět lidí najednou.

Jamie je sledoval od kuchyňského ostrůvku a usrkával vodu s citronem. Na alkohol si ještě netroufl a upřímně, ani si nebyl jistý, jestli troufne. 

Francisova holka snů byla ale opravdu pěkná. Byla to taky bruneta, vysoká a měla krásný styl oblékání. Jamie se musel ušklíbnout. Konečně zjistí její jméno.

Francis se k němu vrátil o několik minut později. "Jmenuje se Lola," zašeptal Jamiemu. "Je stejně stará jako my, jen je o rok výš. Celou dobu je to Patrickova sestřenice!"

Patrick byl kluk z Francisovy matiky pro pokročilé, pokud se nepletl.  Šťouchl tedy loktem do Francise a kývl směrem k Lole. "Tak dělej. Máš dnešní večer. Je fakt pěkná."

Francis se pousmál a otočil se k pití. Vzal do ruky vodku. "Dáš si taky?"

Jamie pohotově zavrtěl hlavou. Francis i tak ale vzal dvě skleničky a až pak mu došlo, že chystá pití pro Lolu. Když je měl připravený, Jamie se k němu naklonil. "Zítra chci vědět všechny detaily. A jestli z toho nebude aspoň pozvání na rande, budu z tebe zklamaný."

Francis se pousmál. "Zítra? Spíš tady, ne? Řeknu ti to."

"Bydlím pár ulic odtud, proč bych tu spal?"

"Protože potřebuju někoho, kdo mi pomůže s úklidem," odpověděl sarkasticky. Zasmál se. "Dělám si srandu. Přece nepůjdeš v noci sám domů. Tvoje máma by mě zabila."

Jamie stáhl rty do úzké linky. "Tak já jí napíšu."

Francis přikývl a pak se vydal za Lolou. Jamie se tedy přifařil ke Connorovi s Josie a dohnal tak s nimi vše, co si nestihli za poslední měsíce říct. Tu a tam se koukl Francisovým směrem, který se většinu času držel právě se skupinkou, se kterou přišla Lola, i když si třeba nepovídal celou dobu s ní. 

A právě v tu chvíli začal Jamie pochybovat o tom, že by se Francis pod postel schoval spíše s Lolou a ho nechal na pospas osudu, kdyby se policie objevila. Když si s ní povídal, vypadal, že jí žere každé slovo a vůbec by mu nevadilo, kdyby na něj mluvila jiným jazykem. 

Opravdu se modlil, aby nemusel zjistit pravdu, co by Francis tedy udělal. Jenže šance se jim naskytla.

Zbývala půl hodina do půlnoci, když do obýváku vlétl kluk, kterého Jamie osobně neznal, ale věděl, že jeho otec je jeden z místních policistů. "Policie!" křikl. "Brácha píše, že táta má výjezd na místo, kde pijí nezletilí!"

Jako na zavolání zastavilo před domem auto. Jamie byl v šoku. Všichni vyskočili na nohy, zatímco Francis zakřičel, že na konci chodby je zadní východ a na dvoře branka pryč. Connor a Josie neváhali, ale Jamie zůstal sedět. Snažil se najít Francise mezi všemi těmi lidmi, ale neúspěšně. Neviděl ani Lolu. 

A pak ho někdo popadl za ruku. Francis se objevil jak kouzelník v holém prostoru a začal Jamieho táhnout pryč. Lola nebyla v dohlednu.

Běželi jako poslední a místo toho, aby se vydali s ostatními ven, běželi do schodů. 

"Co když budou prohledávat dům?" křikl na něj Jamie.

"Pochybuju, že tak podrobně, když ještě vidí, jak všichni utíkají pryč. Stihl jsem zamknout, nejspíš se zrovna rozběhnou za ostatními," odpověděl udýchaně. 

I přes jeho slova ale doběhli k jeho posteli. Francis spadl na zem a vytáhl dlouhé pouzdro na oštěpy, které bylo velikostně jako oni sami. "Schovej se," pobídl Jamieho a ten beze slova padl na zem a vlez pod postel. Francis byl do sekundy vedle něj a zakryl je oštěpy. 

Jamie přerývaně dýchal. "Rodiče mě zabijí, jestli nás najdou," zašeptal.

"Nepil jsi, ne?"

"Ale vy všichni jo."

Francis se uchechtl. Nic neřekl, jen vzal Jamieho za ruku. Tentokrát pořádně. "Vezmu kdyžtak veškerou vinu na sebe, slibuju."

"A kde je Lola?"

"Nevím. Asi běžela s Patrickem pryč."

"Já jen, že jste se těsně před tím bavili."

"Jo. Ale já se vydal hledat tebe."

Francis neměl v tu chvíli ani tušení, jak moc to pro Jamieho znamenalo. Když se pak zespod ozval hlas policie, jestli je někdo doma (jako by jim snad odpověděli), Jamie zavřel oči, aby se uklidnil. Aby přešel třeba myšlenkami jinam. Francis mu stiskl ruku pevněji, aby mu ukázal, že je tam s ním. 

Policie do patra už nešla.

■

tho bros chilling under the bed together