Poukaz na motokáry využili až o několik týdnů později, protože jak zjistili, museli si to nejprve rezervovat kvůli velkému zájmu. A i když se jim stále stávalo, že se nemohli domluvit na stejném dnu, Francis trval na tom, že půjdou spolu i přes to, že mu Jamie nabízel, ať jde klidně s někým jiným.

Když ale přišel jejich den, byl to nezapomenutelný zážitek. Nejprve museli projít menším školením a byli seznámeni s omezeními. Neměli řidičák, a tak měli o něco přísnější pravidla, jako třeba rychlostní limit. Pak si zkusili trenažér, na kterém je klidně mohli poslat domů, kdyby jim řízení moc nešlo, ale naštěstí oba prošli.

A pak se dostali ke svým motokárám. Francis měl modrou, Jamie červenou. Navlečení v motorkářském oblečení a v helmách, sedli každý do té své.

"Kdo bude pomalejší, nechá toho druhého po dobu jednoho měsíce opisovat úkoly!" křikl Francis.

"Stejně máš půlku předmětu jinou jak já!" odpověděl mu Jamie.

"To nevadí! Nesnáším úkoly do literatury." A s těmito slovy vyjel. 

Jamie zůstal stát, protože musel počkat, až Francis dojede, aby se náhodou nějaký způsobem nesrazili. Když ho ale tak sledoval, bylo mu už v tu chvíli jasné, že se Francis s úkoly do literatury opravdu nebude muset měsíc obtěžovat. 

Nebyl úplně na takové věci. Raději si ve svém volném čase četl nebo si šel zaběhat. Francis naopak tohle miloval. Mělo mu být jasné od začátku, že si to užije co nejvíce, zatímco Jamie bude pomalu vybírat otáčky, hlavně aby se mu nic nestalo. 

Jakmile byla tedy řada na něm, vyrazil rychle, ale hned v první zatáčce zpomalil téměř na poloviční rychlost. Okruh objel jak mrknutím oka, tak mu to alespoň připadalo, ale když přijížděl do cíle a uviděl Francisův smích, bylo mu jasné, že prohrál na plné čáře. 

Dohromady tam byli asi hodinu a půl. Když skončili, Francis už začal mluvit o tom, kdy půjdou zase. 

"Aby sis zařídil úkoly na další měsíc, co?" rýpl si Jamie a strčil do něj loktem. 

"Možná," ušklíbl se Francis. 

Když pak přišel na druhý den do školy, automaticky podal Francisovi úkol do literatury. Francis mu na oplátku taky podal nějaký sešit.

"Co to je?" zeptal se Jamie.

"Tvůj úkol do matiky. Opiš si to. Vím, jak nesnášíš matiku."

Jamie se zamračil. Francis měl pouze matiku pro pokročilé, nechodil na hodiny, na které Jamie. Nemohl přece ani vědět, co měli za úkol. Když se ale Jamie podíval na příklady ve Francisově sešitě, hned rozpoznal příklady, nad kterými včera zoufale seděl hodinu a stejně nerozlouskl.

"Tohle nebylo součástí sázky," namítl Jamie.

Francis ukázal na Jamieho úkol do literatury. "Vidíš, jak je to rozsáhlý? Jak dlouho ti to trvalo?"

Měli rozebrat celkem dlouhý text a pořádně ho zanalyzovat a odpovědět na otázky. Aby řekl pravdu, seděl nad tím taky tak třičtvrtě hodiny. Tak mu to i řekl.

"Vidíš. Já tyhle příklady měl do deseti minut. Takže když ti můžu pomoct, pomůžu."

"Co když už je mám vypočítaný?" zkusil to Jamie.

Francis se pousmál. "Jak myslíš, že jsem vůbec zjistil, co máte za úkol? Napsal jsem Josie, takže mi taky hezky popsala to, jak jim brečíš ve skupinovém chatu, že ti to nevychází."

"Já nebrečel!"

"Jasně, jasně," uchechtl se a dal se do opisování úkolu do literatury. 

Jamie tedy už více také nic nenamítal a vytáhl si sešit do matiky. Nalistoval ty samé příklady (a poškrtané stránky, jak se mu to nedařilo) a také začal tiše opisovat.

Po hodině literatury se oba zvedli. Čekala je právě matika a i když ji měli každý v jiné třídě, měli ji alespoň stejným směrem. Sotva vyšli ze třídy, Francise zavolal dívčí hlas.

Oba se otočili. Několik metrů od nich stála Lola a mávala na Francise. Jamie se k němu naklonil. "Oh, tak to vypadá, že je zájem vzájemný."

Francis se snažil skrýt svůj úsměv. "Myslíš?"

Jamie už nestihl odpovědět, protože k nim Lola došla. "Ahoj," vydechla. "Jak se máš? Jak to vůbec dopadlo s tou oslavou?"

Pokud si to Jami dobře pamatoval, Lola hned na druhý den po oslavě odletěla někam daleko (tak daleko jeho paměť nesahala) na skoro tři týdny. Francis se s ní tak od oslavy nebavil.

"Lolo, Jamie," řekl Francis, jako by se ho na nic nezeptala. "Můj nejlepší kamarád. Jamie, Lola. Je o ročník výš."

Jamie na ni kývl na pozdrav, zatímco se snažil nesmát. Samozřejmě věděl už o Lole všechno, co Francis. 

"Ale jo, oslava dobrý. Nikoho nenašli, nic dokázat asi ani nemohli. Nechali to být," usmál se spokojeně. 

"Tak to jsem ráda. Když jsme všichni utekli, nikde jsem tě neviděla, tak jsem se bála, jestli tě nechytli," odpověděla. 

Francis zavrtěl hlavou. "Ne, to ne, jen jsme se s Jamiem schovali jinde," vysvětlil krátce.

Lola přikývla a pak nastalo až trapné ticho. Tak Jamie vycítil, že by je mohl nechat o samotě. "Uhm, já musím jít, nemám hotový úkol do matiky."

Francisův pohled mu naznačil, že věděl naprosto přesně, o co mu jde. Vždyť měl úkol díky němu dávno hotový. Když Jamie tedy odcházel, povzbudivě do Francise šťouchl.

Doběhl Connora s Josie. Bavili se zrovna o jejich učiteli na matiku a jak těžké příklady jim na doma dává, a tak se do konverzace přidal.

"Ty máš očividně Francise, který ti to aspoň vypočítá," zamumlala Josie uraženě, i když Jamie věděl, že doopravdy uražená opravdu není.

"Byla to sázka," zalhal Jamie a trochu jejich pravdu překroutil. "Prohrál a teď musí počítat mé úkoly do matiky."

"Tak proč psal mně, co jsme měli za úkol?"

No, to Jamie nedomyslel. "Dlouho jsem mu neodpovídal," řekl krátce a změnil téma zpátky na jejich učitele.

V matice pak napsal Francisovi. Tak co Lola? Nějaké novinky?

Celou matiku čekal na odpověď. Nevěřil tomu, že by Francis celou hodinu dával pozor a na telefon se ani nepodíval, přesto mu odpověď žádná nedocházela. To s Francisem ani neměl další hodinu. Neměli se vidět až do obědové pauzy. 

Začal se soustředit na matiku. Nebylo divu, že mu úkoly nešly, když ani v hodině nedával pozor. Tu a tam šťouchl do Connora vedle sebe, protože zase místo spánku hrál celou noc počítačové hry a usínal, což jejich matikář nesnášel. Tak přežil zbytek hodiny.

Odpověď od Francise mu přišla ještě se zvoněním, které oznamovalo konec hodiny. 

Hádej, kdo má v sobotu rande.

Jamie se zazubil na telefon způsobem, jako by měl rande on sám. Dělalo mu ale radost, že se Francisovi konečně povedlo něco takového s holkou, která se mu líbila. 

"Proč se tak usmíváš?" zeptala se ho Josie. Už stála nad ním, všechny věci sbalené. 

Jamie stáhl úsměv. "Nic. Francis jde konečně na rande."

Connor k nim došel a šťouchl do Josie loktem. "Tak máš smůlu."

"Smůlu?" zeptal se zmateně Jamie. Těkal pohledem mezi oběma jeho kamarády.

"Josie se líbí Francis," vysvětlil Connor a tím si vysloužil, že mu Josie dupla na nohu.

"Hej!"

"Tobě se líbí Francis?" zeptal se jí Jamie přímo.

"Upřímně? Jaké holce na téhle škole ne?" řekla a vydala se pryč.

A měla pravdu. Jaké holce na téhle škole se Francis nelíbil?

■

kdo je tým #franola ? :D

to je actually to nejhorší ship name v historii ship names ksjsksj