163 až 223 dní po
Posledních čtrnáct dní byl Francis jako vyměněný. Držel v sobě tolik vzteku, který si náhodně vybíjel na různých lidech, včetně Jamieho. Jak si ale Jamie všiml, on byl jediný, komu se pak Francis i upřímně omluvil.
Začali chodit pravidelně na procházky při červánkách, protože to údajně Francisovi pomáhalo pročistit si hlavu. Řekl by, že tak sedmdesát procent procházky spolu nemluvili, ale nebylo to to trapné nebo tíživé ticho. To mezi nimi ani neexistovalo.
Lidi z okruhu Francise i Grace si o něm špitali. O Grace také. Nikdo vlastně nevěděl, jaký byl důvod jejich rozchodu, kromě Jamieho, protože nikdo se tím nechválil. A Jamie sám ani nevěděl, proč to mezi nimi bylo v první řade na jehly, takže taky neznal úplnou pravdu.
Jamie ale mohl vidět, že Francisovi na Grace opravdu záleželo, protože první tři dny Francis doslova truchlil. Nejhorší bylo, že si to dával zase za chybu, a tak ho Jamie musel přesvědčovat, že to není pravda, i když neměl tušení, co se mezi nimi před odhalením v šatnách stalo. Třeba Francis udělal něco, co Grace vedlo k podvádění. To Jamie netušil.
Ale tak skončil Francisův první vztah, který trval něco málo přes pět měsíců, což podle Anity nebylo moc, dle Jamieho až příliš. Více než pět měsíců se o něj dělil s někým, kdo si ho na konci ani nevážil. A i když si myslel, že všechno bude zase v pořádku v moment, kdy spolu budou trávit zase tolik času jako dřív, bylo to mnohem, mnohem horší.
Jamie totiž padal. Pokaždé, co mu Francis uvařil čaj předtím, než se spolu šli dívat na film nebo vedle sebe seděli tak blízko, že Jamieho srdce bilo jako o závod, utrhlo se s ním jedno pomyslné jištění a on upadl na to pod ním. Každý akt, projev milého chování, Jamie se do něj zamilovával více a více, až začínalo být nemožné s ním být vůbec v jedné místnosti, protože sice byli spolu, ale ne tak, jak by si Jamie přál. A bál se toho, co se stane, až se utrhne i to poslední pomyslné jištění a on spadne na úplné dno.
Takže zatímco se Francis vzpamatovával z rozchodu s jeho první láskou, Jamie se topil ve své lásce k němu. Francis se zlepšoval, začal být zase veselejší, Jamie se více a více distancoval. Kazil mezi nimi postupně úplně všechno.
Ale nemohl si pomoct. Nedokázal se na Francise podívat a přesvědčit se, že k němu nic necítí, že je to jen jeho nejlepší kamarád. Nikdy by neřekl, že pár pitomých citů, které se připletly do cesty, zvládnou napáchat takovou pohromu.
Dva měsíce po Francisově rozchodu si k němu přisedla na obědě Anita. Háček byl v tom, že se přiřítila jako bouře a práskla do stolu. "Co si sakra myslíš, že děláš?" zeptala se rázně.
Jami upřímně neměl tušení, o čem mluví. "Jím?" zkusil to a podíval se na sendvič ve své ruce, jako by se sám musel přesvědčit.
"To vidím," odfrkla si. "Ale co děláš s Francisem?!"
Jamie se stále nechytal. Anita byla ale tak milá, zme pokračovala. "Psal mi. Mně. A ptal se, jestli se něco stalo, jestli ti něco udělal, že se chováš čím dál divněji a vyhýbáš se mu. Samozřejmě jsem mu slíbila, že ti nic neřeknu, ale tak přece jen vím nemco navíc, takže je mi jasný, o co jde. Jen nechápu, co teď najednou blbneš, když jsi s tím půl roku žil normálně. On není blbej, Jamie - sakra, vždyť tady mluvíme o Francisovi - jasně, že si všiml."
Jamie si povzdechl a schoval si hlavu do dlaní. "Jenže o to jde," zamumlal. "Předtím jsem to zvládal, protože jsem zas tolik času s ním netrávil díky Grace. Jenže teď je to zpátky, jak to bývalo, my jsme spolu každou volnou chvíli a víš jakej on je. Ukázkový gentleman, pro lidi by udělal první poslední. A moje city k němu jsou akorát silnější a silnější," vysvětlil.
Když se na Anitu podíval, dívala se na něj nechápavě. "Asi to úplně nechápu."
"Vem si Felicity. Představ si, že byste spolu nebyly, ale i tak trávily spolu všechen čas. A představ si tu touhu ji prostě políbit, ale nemůžeš."
"Aha." Anita si sedla. "Tak to asi chápu. Ale jak chceš svý chování Francisovi vysvětlit? Bydlíte spolu, nemůžeš se mu jen tak vyhýbat."
"Nevysvětlím mu to," pokrčil rameny. "Asi... asi se jen pokusím před ním nechovat tak divně, no."
Anita našpulila rty a chytla ho za ruku. "Je mi to líto, Jamie. Ani se nedokážu představit, jaký to je. Už je to tak dlouho."
"Zvu tě na oslavu prvního výročí toho, co jsem do něj zabouchlej. Sice je to ještě za asi čtvrt roku, ale člověk musí být připraven, že jo."
Anita se uchechtla. "Aspoň si z toho umíš udělat srandu. Okay. Já jen chtěla, abys věděl, že si Francis všímá."
"Dík," zamumlal Jamie.
Když se odpoledne vrátil na kolej, Francis tam už byl. Jakmile Jamie vešel, zvedl hlavu a odhodil telefon. Jamie ho jednoduše pozdravil, ale odpověď nedostal. "Musíme si promluvit," vyklopil na něj místo toho.
"O čem?" zeptal se Jamie nenuceně. "Chceš se jít projít? Nebo?"
"Nemusíme," zavrtěl hlavou. "Možná to bude lepší tady. V soukromí."
Jamieho jeho slova pobavila. Dělal, jako by chtěl probírat nečí vraždu. "Tak jo."
Francis si stoupl, chytil Jamieho za paži a otočil si ho k sobě. Zpříma se mu podíval do očí. "Já chci, abys byl upřímný. Udělal jsem ti něco? Poslední dobou se mi strašně vyhýbáš a moc nemluvíš."
Jamie jako první zareagoval na jeho dotek. Projela ním husí kůže. Pak nasucho polkl. "Všechno je v pohodě, vážně. Jen je toho hodně ve škole, jsem unavený. Uvědomuju si, že se chovám jinak a omlouvám se."
Francis si hi chvíli prohlížel, jako by snad mohl takhle prokouknout, jestli lže. Jamie byl ale vcelku dobrý lhář, a tak ho Francis pustil a nepatrně přikývl. "Tak jo."
A v další sekundě Jamieho pevně objal. Jamie až skoro vyjekl překvapením.
"Četl jsem, že objetí pomáhají se stresem," zamumlal Francis.
U Jamieho to ale muselo mít opačný efekt, protože zaprvé, Francis ho objímal, a za druhé, musel určitě cítit, jak Jamiemu bije srdce.
Nesnášel ho. Nesnášel, jak se k němu choval, protože ho miloval více a více.
Nesnášel, že nejspíše bude žít po zbytek života s těmito pocity, pokud s tím něco neudělá.
Francis ho pustil a beze slova se na něj usmál. Nekomentoval Jamieho bijící srdce, které cítit prostě musel. Sedl si zpátky na postel. "Kdybych ti mohl s čímkoliv pomoct, tak mi řekni."
Jamie přikývl, i když věděl, že to neudělá.
Večer mu ale nabídl, aby se po delší době na něco podívali. Zatímco šel Francis koupit něco na jídlo k filmu, Jamie nějaký vybral. Usadili se u Jamieho na posteli a počítač s filmem dali na židli před sebe.
Jenže stačilo ani ne dvacet minut filmu, aby Francis usnul. Hlava si opřel o Jamieho rameno a začal pravidelně oddechovat.
Francis byl docela tvrdý spáč. A tak když ho tam tak Jamie měl, chytil ho za ruku a propletl si s ním prsty. Až se mu zatajil dech z toho, jak perfektně do sebe jejich dlaně zapdaly. Na tváři ucítil slzu, ale ostatní zamrkal.
Ani nečekal na konec filmu. Uhnul, aby si Francis lehl. Ten zamumlal něco naprosto nesrozumitelného, ale zůstal ležet a hned zase usnul. A místo toho, aby si Jamie lehl na Francisovu postel, lehl si vedle něj. Však on si to ráno už nějak odůvodní.
S Francisem nespal v jedné posteli od jejich návštěvy Japonska. A věděl, že se Francis roztahuje, on sám zase kope, jejich postel byla malá, že toho bude litovat, ale zároveň to milovat, ale tak to v tu chvíli prostě cítil.
Uvelebil se s obličejem k tomu Francisovu. Jenže Francis pak promluvil. "Jamie," zamumlal tiše.
Jamie zatajil dech. "Hm?"
"Jestli mě kopneš, skopnu tebe já dolů," řekl jen.
Jamie se tlumeně zasmál. "Okay. Tak já se otočím, ať je méně pravděpodobný, že tem trefím."
Jak řekl, tak taky udělal. Otočil se na druhý bok, na kterém se mu spalo stejně lépe, a smažil se nemyslet na to, že Francis byl vzhůru, vnímal, ale naprosto nekomentoval fakt, že druhá postel je úplně prázdná.
Sotva se Jamie uvelebil, Francis ho zezadu objal a propletl si s ním nohy, přesně tak, jak tehdy v Japonsku, což pomohl k tomu, aby Jamie nekopal.
Jenže tehdy Jamie ještě nevěděl, co k němu cítí, zatímco teď to cítil každou buňkou v těle. Přitiskl Francisovu paži k sobě a zavřel oči. Tohle bylo dokonalé. Takhle se cítil v bezpečí. A při té myšlence slzy tentokrát neudržel. Ještě, že Francis spal.
■
než na mě začnete řvát, jak jsem na jamieho zlá, řeknu vám, že si udělám večěri a jdu na další kapitolu. bc im excited about that one.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro