draco
K velkému oknu rozlehlého Malfoy Manoru přiletěla malá hnědá sovička. V salonku, kde se okno nacházelo, popíjela Narcissa svůj oblíbený čaj a Draco si četl dnešní noviny, ale po narušení malým tvorem oba přestali ve své činnosti. Příchozí Severus se porozhlédl, aby zjistil, co se děje, ale zrak se pozastavil u Draca, který měl ve tváři zvláštní výraz. Draco pro změnu pečlivě sledoval svoji matku, jak si od sovy přebírá obálku. Pak se na něj otočila a rozešla se k němu. Draco těžce polkl. Co by to mohlo být?
,,Pro tebe, drahoušku," řekl Narcissa s jemným úsměvem, a když si od ní Draco obálku přebíral, nenápadně mrkla na Severuse. Tomu hned došlo od koho musí dopis být.
,,Děkuji," zamumlal Draco a poté, co se Narcissa znovu usadila v křesle a opět se věnovala svému čaji, otevřel obálku a dal se do čtení.
'Draco,
mezitím, co tohle čteš, nejspíš lituji toho, že jsem to poslala, ale na něco jsem si vzpomněla a došlo mi, že ti dlužím odpověď. No, asi jsi se mýlil. Nejsi v Azkabanu a to je dobré, tak kam se podělo tvé - radši bych zemřel, než žil život bez tebe? Proč jsi mě opustil potom, co jsme konečně dostali šanci být spolu? Nikdo nás nesoudil. Měl jsi pravdu, byla jsem prohlášena za válečnou hrdniku, ale ty jsi nebyl označen za Voldemortova příznivce. Nic nám nebránilo. A i kdyby? Kdyby si všichni mysleli, že je to chyba, že jsi mě očaroval, řekla bych jim to, Draco. Řekla bych jim, že jsi byl má volba. Že jsem si tě vybrala.
Takhle to být nemělo. Hrdě říkám, že za ty poslední tři roky v Bradavicích, které jsme spolu távili, jsem si tě oblíbila. Ničeho nelituji. Uchovávám si každou vzpomínku, kterou z těch dob mám, ale víš co? To mi prostě nestačí. Myslela jsem si, že dva roky je dlouhá doba. Myslela jsem, že se pohnu dál, nechám minulost minulostí, ale nemůžu... Stále mám ten dopis, Draco. Po jeho přečtění jsem si konečně přiznala, že tě miluju. Nemůžu to nechat jít, protože část mě ví, že mě miluješ, i když jsi mi tak ublížil.
Prosím, Draco, neztrácej naději. Prostě se mě nevzdávej, okay? Pojďme si tímhle projít spolu. Budu na tebe čekat. Vždy.
Tvoje, Hermiona.'
Draco nemohl uvěřit svým očím. Opravdu se tohle děje? Nezdálo se mu to?
Bylo to tady. Jejich nový začátek, a tentokrát si slíbil, že to nepokašle jako už milionkrát v minulosti. Tohle bude boj, který neprohraje.
***
heh, názory? <3
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro