Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

- Čtyřicet devět -

V I C T O R I E :

Dny plynuly a mé pocity z tábora se každým dnem měnily. Alan a Kate si mě jednoho dne odchytli a vše mi vysvětlili, řekli jak to cítí a jak si myslí že by to bylo nejlepší. Hlavně, že jim jde o můj názor. nebudu lhát, překvapilo mě to hlavně z Alanovy strany, ale přijala jsem to a ještě jim popřála, ať jim to vydrží. I přesto, že jsme všichni tři věděli, že koncem tábora skončí nejedna láska. Ta jejich bude bohužel jedna z nich. 

Začala jsem svůj vztek vkládat do her, které jsme na poslední chvíli začali vyhrávat. Body za vítězství přibývali a my se v žebříčku posouvali stálé více a více nahoru. Měla jsem z toho dobrý pocit už jenom díky tomu, jakou měli radost ostatní spoluhráči. Dokonce mi přišlo, že mě i více přijali. Dokonce i Zora, i přes ty její občasný narážky. 

Nejhlavnější byl však samozřejmě vztah s Harrym. Bylo to strašně.. fajn. To jak jsme spolu blbli i před ostatními. Vtipkovali jsme a dělali si naschváli, různé vtípky a podobně. Nechyběli ani lehké doteky, sem tam obětí nebo i příležitostní pusa. Bylo to zvláštní a pro mě neuvěřitelně příjemné. Jako bych na to přímo čekala. 

Každý problém, ze kterého by mohla vzniknout hádka jsme oba nějak přešli. Jako bychom najednou oba dva chtěli být s tím druhým zadobře. O Sony nepadlo od jejího odjezdu už ani slovo. O mé "dřívější" povaze jsme také ani nezavadili. Bylo to všechno až přehnaně pěkné. Jenže to vycházelo. 

Byli jsme spokojení, všichni. Dokonce jsem se začala víc bavit s Liamem, samozřejmě za pomoci Harryho. Zayn se stal chladnějším, v mé blízkosti, ale nikdy nedal nic slovně najevo..překvapilo mě jak se dokázal udržet. Ale v duchu jsem mu samozřejmě děkovala. 

Děcka, tedy jen hrstky, ze sousedního tábora nás přišla ještě jednou za poslední týden navštívit. Je vám nejspíše jasné, kdo skupinu vedl. Connor si to přišoural pyšně jako nějaký páv, avšak jeho chování bylo až překvapivě slušné. Podle Harryho to však nebylo jen tak a jeho chování mu bylo podezřelé. 

Já s ním nesouhlasila, co by mu mohl Connor udělat? Vždyť byl za pár dní konec a on neměl snad ani důvod Harryho nějak naštvat. Jenže Styles můj názor nepřijal a jako beran si stál za svým, prý se budu ještě divit. 

Buďto je Harry vůči němu předpojatý, nebo ho prostě jen zná lépe než já. Myslím, že obě dvě volby jsou správné. 

Jakoby si i počasí uvědomilo že dělalo něco špatně a po zbytku týdne bylo až nepřirozené vedro. A vydrželo celý týden, což bylo něco neskutečného, po těch dvou týdnech, kdy se počasí měnilo každý den.

Horko bylo příznivé i ve věcech, jako jsou hry. Protože si Orel v pátek odpoledne řekl, že by bylo nemilosrdné nás nechat běhat sem a tam a proto nám dál po dlouhé době volné odpoledne kdy nás všechny vyhnal s dospělými k vodě sebou plácnout k vodě.

Pro mě to bylo jako smilování, protože jsem se včera spálila tak, že se mi ostatní smáli a říkali, že červenější není ani nejuzralejší rajče. Natáhla jsem si osuško do stínu ke stromům a lehla si na břicho, protože jsem moc dobře věděla, že to je lepší než ležet na rozbolavělých zádech. 

Vedle mě najednou přistály dvě další osušky, jedna patřila vysmátému blonďatému Niallovi a druhá zamlklému Harrymu. Niall se se mnou hned dal do řeči, zatímco Harry byl přisátý ke svému telefonu a evidentně si s někým psal smsky. 

Niall si všiml mého pohledu, šťouchl do mě a když jsem se na něj otočila jen zavrtěla hlavou. Dal mi tím jasně najevo, ať to dál neřeším. Rozhodla jsem se ho poslechnout, i přesto jak mi to chtě nechtě vrtalo hlavou. Po chvilce k nám přišel i Louis, pouze ve svítivě žlutých plavkách a pokynul nám, ať si s ním jdeme zaplavat. 

Niall se zvedl okamžitě, avšak já pohledem vyhledala Harryho oči. Naše pohledy se setkaly, jenže on po vteřině oční kontakt přerušil a dál si všímal pouze svého telefonu. Trochu mě to naštvalo, ale nekomentovala jsem to a zvedla jsem se do sedu, načež jsem zasyčela bolestí. Ty záda bolela jako čert. 

Louis ke mě natáhl ruku, které jsem se chytla pomohla si tím ke stoupnutí. K vodě jsme si dali malý závod, kterého jsem litovala, protože náhlý kontakt mých horkých zad a ledové vody byl tak děsivý, že jsem na místě ztuhla a rozpohybovat mě se povedlo až klukům. 

***

Když k večeru přijdu do chatky, Kate sedí na posteli s nohama v tureckým sedu a skládá si oblečení. Není divu, je pátek večer. Zítra se vyhlašují výsledky a v neděli se odjíždí. Pořád nemůžu uvěřit jak rychle to uteklo. 

Kate ke mě zvedne hlavu a usměje se, úsměv jí oplatím a jdu si sednout na svoji postel. Osušku mám obtočenou kolem těla a mokré vlasy mi splývají na ramena. Ona má lasy v drdolu na můj vkus až přehnaně pevným, protože je vidět jak se jí natahuje kůže. Zvýraznilo to její dlouhý krk oválný obličej. 

,,Byl tu Harry a hledal tě, prej ti mám vzkázat že na tebe počká v nejvyšší komnatě o půl sedmé" vzpomene si po chvilce ticha a dál si balí věci.

,,On tu byl Harry?" jsem překvapená, protože mi to mohl říct u vody ne? Místo toho odešel někdy v době, kdy jsme s kluky blbli ve vodě. Kate jen přikývne a natáhne se pro džínové kraťasy a rudě červený šátek, který z velkého čtverce složí na malý trojúhelníček. 

,,Jo, už odpoledne když tu byl Alan" poví nenuceně ,,vypadal přejetě, jen mi to řekl a zase šel."

,,Uhm, díky" zamumlám a plácnu sebou na postel. Co myslel tím nejvyšší komnata?

,,Měla by jsi ale vyrazit, je čtvrt" připomene mi moje spolubydlící. Zavrčím a začnu se převlékat z plavek do spodního prádla, tepláků a mikiny. Všechno nechám tak jak je a po zjištění, že je za sedm minut půl vybíhám ven z chatky, netušící kam mám vlastně jít.

Rozhlížím se všude okolo sebe, avšak není nic, co by mi připomínalo nejvyšší komnatu, kam mě Harry pozval. Pobíhám po táboře marně se rozhlížím, jestli Harryho třeba nezahlédnu. Najednou mě napadne projít si v hlavě místa kam mě Harry kdy vzal. Nahoru na kopec kde jsme pozorovali hvězdy, do měst v okolí..jenže to je všechno až moc daleko a sama bych se tam nedostala. 

Najednou mi to docvakne. Jediné místo, které je nad zemí a je pořád v táboře je přeci pokoj pro hosty ve Hnízdě. V duchu se modlím, ať se nepletu a běžím ke vchodu do Hnízda. Cestou potkávám plno táborníků, kteří se chystají na večeři. Zahlédnu dokonce svého bratra, bavícího se s nějakým tmavovlasým klukem. 

Když mě vidí, nereaguje. Kromě toho rozhovoru o jeho vztahu s Kate se nebavíme ani trochu jinak. Navzájem se respektuje, to je vše. 

Schody beru po dvou a zastavuji se až když se rozmýšlím, jaký pokoj je ten správný. Napodruhé to trefím a k mé úlevě jsou dveře skutečně otevřené a vevnitř čeká Harry, s telefonem v ruce sedící na posteli

,,Trvalo ti to" rýpne si hned pro začátek. Zamračím se, nezní moc mile ani spokojeně že mě vidí. 

,,Promiň, ale opravdu jsem nevěděla co znamená nejvyšší komnata. Mohl jsi to přeci napsat normálně, to už bych tu dávno byla" hájím se a jdu k němu, načež si sedna na jednu ze židlí, kterou si přišoupnu k němu. 

Zvedne ke mě hlavu. ,,Chtěl jsem jsem zmást nepřítele."

,,To se ti povedlo" ušklíbnu se a on přikývna, jako by nepochopil moji lehkou ironii, kterou jsem do toho vložila. ,,Co se stalo?" ptám se místo toho. 

,,Musím odjet" povzdechne si. ,,Ještě před večeří, vlastně už mám zabaleno, ale chtěl jsem s tebou mluvit a vysvětlit ti to."

,,Co..co se stalo?" stoupnu si. Zavrtí hlavou a stoupne si, chytne mé ruce do těch jeho a podívá se na mě s lehkým úsměvem. 

,,Sony zemřel otec a ona to opravdu těžce nese, musím jet za ní, jen na dnešní noc. Pokud všechno půjde tak, jak má, tak se zítra k večeru vrátím. Znal jsem se s její rodinou dlouho před tím než jsem s ní začal chodit. Musím tam jet, chápeš." Tázavě se na mě podívá, skousnu si ret a chvíli nevím co říct. 

Skloní se ke mě a políbí mě. Jen lehce na rty, načež se usměje. Vypadá unaveně. ,,Vrátím se zítra, slibuju."

,,Musíš" zašeptám. Co když to nestihne?Co když ho Sony donutí tam, zůstat? Vyhlášení vítězů her bych ještě zvládla, ale představa že by se nevrátil ani v neděli a já ho nestihla vidět mě děsí. V neděli se přeci uvidíme naposled. 

Protože po tom tábor končí a s ním vše ostatní, co mě donutilo to tu mít rádo. 

______________________

SNAD SE VÁM TENTO DÍL PO ČTYŘECH MĚSÍCÍCH NEAKTIVITY LÍBIL. 

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE U MINULÉHO INFORMATIVNÍHO DÍLU, NASKÁKALY TAM NÁDHERNÉ KOMENTÁŘE, KTERÉ MĚ DONUTILI POKRAČOVAT. 

JEŠTĚ JEDEN-DVA DÍLY A JE KONEC TOHOHLE PŘÍBĚHU :-) CHCETE ABYCH NAPSALA DRUHÝ DÍL, KTERÝ JSEM PLÁNOVALA? .. je to jen na vás

Mám vás ráda, 

Colette♥

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro

Tags: #harry