Na komentáře odpovím co nejdříve, moc vám za ně děkuji, jste zlatíčka♥ jen tak dál, budu se těšit:)
___

V I C T O R I E :

Nakonec to sousední tábor na večeři nestihli, takže mají přijít až po ní na nedělní táborák. Plány se kvůli této návštěvě změnily na celý zbytek pobytu tady. Hry se přeloží a prostřední diskotéka se nakonec konat ani nebude. Ta mi ani tolik nevadí, celkově tyhle změny programu vůbec neřeším. 

Ohniště se začaly připravovat už teď po večeři, abychom měli potom vše připravené. Bože, jak já tady ten druhý tábor nechci. Hlavně Connora, dnešek mi bohatě stačil.

Ohniště jsou tři, z důvodu zvětšeného počtu dětí. Jsou stavěné do trojúhelníku, jinak lavice, špalky a třeba jen deky jsou všude okolo. Bude kde si sednout, lehnout nebo cokoliv jiného. Hnízdo bude otevřeno pro pití a případné občerstvení. Vše je stoprocentně přichystané, Orel se dme pýchou oprávněně. 

Stojím u jednoho ještě nezapáleného ohniště, Zayn klečí vedle mě a pod hordu polínek, větví a všemožných klacků rve zmuchlané noviny, které pak až přijdou sousedi, zapálí.Holubice pár metrů od nás kontroluje uchycení jedné z pochodní, kterých je po celém táboře snad stovka. 

Největší strach mám z dělání provizorních lůžek. My s kate k sobě můžeme vzít maximálně dvě slečny, víc místa tam už bohužel není. Moje spolubydlící se na naše sousedky nemůže dočkat, zatímco já je beru jako narušitele. 

,,Tak, vše je připravené" věnuje mi úsměv, který mu nejistě opětuji. ,,Děje se něco?" stará se už zamračeně, je pěkné že o mě má strach. ,,Říkal jsem ti, že si máš jít na chvíli lehnout, potom bych tě přišel vzbudit" připomíná mi. 

,,Já vím Zee, jenže jsem v pohodě, opravdu" řeknu. Povzdechne se a sedne si na nejbližší špalek, hned vedle něj je ještě jeden, na který Zayn položí ruku. Protočím očima, přijmu nabízené místo a sednu si na postavený špalek. 

,,Hele zeptám se tě jako kamarád kamarádky" z nějakého nepochopitelného důvodu mě tahle jednoduchá věta zahřeje u srdce ,,jak to máte mezi sebou se Stylesem?" zeptá se mě. Polknu knedlík který se mi začne tvořit v krku. Dívá se na mě, zatímco já se pohledu na něj bráním. 

,,Nijak, nevím kam jsi měl touhle otázkou namířeno, ale mohl by jsi si jí pro příště ušetřit" můj tón je chladný. Povzdechne si a položí svoji ruku na moje stehno. Jedním pohybem ruky jí dám pryč a trochu od něj odtáhnu nohy. Musí to být z mé strany opravdu vůči němu zlé, ale od toho incidentu s Harrym si udržuji odstup. 

,,Něco se mezi vámi stalo Vicky, vidím to a podle tvého chování to i cítím. Ublížil ti? Pohádali jste se? Sakra, sama víš, že mě věřit můžeš" vím, že mi chce pomoct. Vím to, opravdu. Jenže já jsem momentálně v takové situaci, že si nechci nechat pomoct. Chci si svůj smutek nechat pro sebe, užírat se tím. Nevím, co to se mnou je. 

,,Musím jít" zamumlám. Je to to jediné, co mu na to řeknu, načež vstanu a bez ohlížení se za jeho voláním jdu rovnou do chatky. Je mi fuk, kdy přijde sousední tábor. Chci být prostě sama, sama se svými myšlenkami.

Jenže můj plán se nekoná, když totiž přijdu do chatky, nejsme tu sama. A bohužel to není ani Kate, nýbrž Alan. Do hajzlu, ten mi tady teď fakt chyběl. ,,Co chceš brácha?" zeptám se znuděně a sednu si na postel patřící Kate. On sedí na té mé, lokty se opírá o kolena a pozoruje mě svýma kalnýma očima. Maskáčové kalhoty mu až překvapivě sluší, šedé volné triko a mikina jsou u něj však už na denním pořádku. Nosí to i doma. 

Na tváři má strniště, je vidět že se už pár dní neholil. Vypadá unaveně, asi jako všichni vedoucí. Po nocích s Orlem plánují denní akce a hry, přes den je provádějí. Taky toho asi moc nenaspí. Když nad tím tak přemýšlím..koho toho asi tak naspí Harry, když vezmu v potaz, že u toho ještě uspokojuje tu svojí blondýnu?

,,Přišel jsem se na tebe podívat Victorie" prohodí jako by nic. ,,Dneska jsi omdlela, přijde mi dokonce, že jsi docela slušně zhubla. Oblečení na tebe visí" projede mě pohledem. Nervózně si skousnu ret, on však pokračuje. ,,Mám o tebe docela starost. Vím, že jsi sem jet nechtěla a přijde mi, že tohle je taková tvoje menší demonstrace."

,,To není pravda Alane, jen jsme prostě moc nespala. To s tím úbytkem váhy je pouze díky tomu, že mám hodně pohybu. Doma jsem tolik neběhala po lese a podobně. To dnešní omdlení byla navíc lež, žádná demonstrace se nekoná, opravdu" překvapuje mě, s jakým klidem to říkám. Ale jde to samo, jako na běžícím pásu.

,,Dobrá, tak tedy.." najednou se však zasekne. ,,Moment, jak jako, že to byla lež?" zeptá se překvapeně. Párkrát zmateně zamrkám a pohledem mu dám najevo, že vůbec netuším, o čem to tady mluví. ,,Řekla jsi, že to omdlení byla lež. Proč teda Styles lhal? Co se tam v tom lese stalo, že jsi tam byla tak dlouho?" jeho hlas je drsnější, vypadá naštvaně. 

,,Já jsem..a sakra" plácnu se do čela. ,,Víš.." hledám marně slova.

,,No nevím" zavrčí. 

,,Potkala jsem tam jednoho kuka ze sousedního tábora a zapovídali jsme se. Prostě jsem zapomněla na čas. On vypadal ztraceně a tak jsem mu řekla kde je a podobně. Pochop, Harry mě potom našel a asi mě chtěl chránit před výčitky spoluhráčů, že jsem to pokazila, celé vítězství" podívám s emu do tváře.

,,Jak se ten kluk z tábora jmenoval?" zeptá se přísně. 

,,Ehm" zamyslím se ,,Connor, mám dojem že Connor."

Alan si dá hlavu do rukou a párkrát s ní zakroutí, načež se na mě podívá. Nastane pár dlouhých minut ticha, ve kterých mě propichuje pohledem. Koukám se jinam, jako bych se jeho pohledu bála. To ticho mě irituje, ale i tak ani nedutám.

,,Styles měl důvod k tomu lhát" poví nakonec. ,,Ale ty mi už příště nelži, hlavně když nevíš, o co tady vlastně jde" skloní pohled na své prsty a povzdechne si. ,,Pamatuj si, že Connnor se nikdy neztrácí, nikdy a nikde. To lidi se ztrácí v něm. Dej si na něj pozor Victorie" následně se zvedne k odchodu. 

,,Alane?" také si stoupnu. Můj bratr se zastaví v půlce kroku a natočí se na mě. ,,O co tady sakra jde? Proč mi všichni říkáte, abych si na něj dávala pozor? A proč ho sakra Harry nesnáší?"

,,Máš moc otázek a navíc si myslím, že já nejsem ten, kdo ti na ně může odpovědět" zavrtí hlavou a otevře dveře chatky ,,zeptej se Stylese, on je ten, kdo by ti to měl vysvětlit."

Dveře se zabouchnou a já zůstávám sama v prázdné a temné chatce. Vím, že mi Alan řekl, abych se zeptala Harryho, jenže já sama sobě jasně zakázala s Harrym mluvit. Navíc, kdy já naposled poslechla vlastního bratra? Takže mi zbývá poslední možnost..zeptat se druhé, zakázané strany. 

H A R R Y :

,,Myslíš si, že to bylo celý dobrý nápad?" položím otázku svému společníkovi. Blondýn vedle mě zarytě mlčí, jak ho znám, přemýšlí nad svojí odpovědí, kterou chce mít stoprocentně promyšlenou. 

,,Vím moc dobře, že ty si myslíš že ne, jen kvůli tvým starým přátelům, jenže ono to má i klady Harry" promluví po chvíli ticha. Sám pro sebe se uchechtnu, takže na mě spočinou dvě modré oči. ,,Myslíš si, že se to není pravd?" 

,,Nemělo by se stěhovat celý tábor, je to strašně moc lidí, naprostá hloupost" namítám ,,je jich možná o dost méně než nás, jenže když budou s námi, bude nás až příliš."

,,Proč mi přijde, že je to jen výmluva?" zeptá se s lehkou dávkou humoru v hlase. ,,Prostě je tady nechceš, ani Connora, ani nikoho jiného." Zvednu k ústům svůj kelímek a loknu si coly, která je prozatím bez alkoholu. ,,Chápu tě Harry, už jsou to dva týdny co jsme tady a jeden celý před námi. Máš ponorku a hlavu jako fotbalový míč. Věř mi, mám to chvilkami taky. Všechno je v pohodě, máš to jenom v hlavě."

,,Myslím si, že to není pravda" řeknu tiše. Niall se zarazí. 

,,Jak to myslíš?" nechápe a také se napije. Počkám, až tekutinu v ústech spolkne a pokračuji. 

,,Myslím, že se mnou něco není v pořádku" vysvětluji ,,jako že ne, že bych byl nějak nemocný nebo podobně, ale uvědomuji si, už přemýšlím trochu jinak než na začátku tábora" povzdechnu si. ,,Když se na ní podívám, necítím to co před tím" znovu se napiji ,,pochop, teď už spolu nevedeme ani konverzace, nejsme spolu v kontaktu tělesně" periferně vidím, jak blondýn významně kývne ,,dneska jsem ji pozoroval jak hrála...a prostě je to jako když jsme se potkali. Kašlala na to, vždyť celý týden vůbec nic nedělala." 

Při celém mém proslovu je Sony nedaleko naší deky u jednoho ze stolů. Sedí se svými kamarádkami a o něčem štěbetají. Mojí přítelkyně u toho stíhá i odepisovat na sms zprávy. Rty má zase natřené na rudu, vlasy vyčesané do perfektního culíku. Na sobě značkovou teplákovou soupravu, jak jinak než ladící s botami. 

,,Ani ona už o tebe neprojevuje takový zájem Harry. Za normálních okolností by jste tady seděli spolu, pili a mluvili.Jenže ona nejde za tebou, ani ty za ní. Místo toho tady sedíš se mnou a svěřuješ se. To o něčem svědčí" poznamená.

,,Nesvěřuji se" namítnu, ale pravdu známe oba. ,,Já..potřebuji prostě s někým o tom mluvit" přiznám ,,mám v tom už zmatek."

,,Chápu tě a jsme tu pro tebe" usměje se. ,,Hele, prostě mi to nedá a musím se zeptat..že ona je v tom nějaká holka" dloubne do mě loktem se smíchem. Začnu se dusit, takže mě musí praštit do zad. ,,Kámo nemusíš se u toho hned utopit, jen jsem se ptal." 

Z nějakého důvodu se začneme oba smát. Prostě tam sedíme na dece a smějeme se na celé kolo. Zvednu hlavu se a setkám se s pohledem své přítelkyně, mračí se na mě. Proč se na mě sakra mračí? Cara vedle ní se na mě nehezky podívá a pozvedne obočí.

Jako by toho nebylo moc, ozve se "slavnostní" fanfára. Do hajzlu, návštěva přišla. 
____________

- Další díl je tady, snad se líbil a jste zatím spokojení s dějem :) je tu i Niall po delší době, aby vám nechyběl ☺ hodně věcí chystám až na druhou řadu, takže pokud vám něco chybí, možná se dočkáte až později :) ale to se nevztahuje na vztah mezi Harrym a Tori, to vás nechám ještě napnuté :D 

Miluji vás, mějte se fajn
Vaše Colette♥