S dílem nejsem spokojená ,je to takové moc rychlé a uspěchané. Omlouvám se :/

______

,,Tak jo ,jdeme na to!" křikne Harry jeho hrubším hlasem a všechny nás přejede pohledem. Alanovo družstvo zrovna nehraje,takže sedí opodál a propichuje mě opodál. Cítím se nervózní. Jak z Harryho slov ,které mi před chvíli řekl,tak z tolika pozornosti. Vždycky jsem se předváděla ,to ano. Strhování pozornosti by mi šlo,to bez pochyby ,ale vždy jsem to chtěla. Ne teď,kdy bych si nejradši šla sednout někam do stínu a vůbec tu kulatou věc neřešila.Ale okay,to zvládnu. Prostě budu dělat ,že tu nejsou. Ono to půjde.

Jeden z dospěláků pískne do píšťalky,čímž zahájí tento zápas. Na mnutku zkamením ,jako by každý můj pohyb měl zkazit hru. Když si ale uvědomím ,že kolem mě pobíhají jak spoluhráči ,tak protihráčů ,rychle mě to přejde a dám se do zmateného běhu. Vedle mě se objeví Scot ,který zase rychle zmizí.

,,Pojďme,to dáme!" pokřikují všichni všichni z trávníku okolo nás.

Nevím,co se to se mnou děje,ale mám nutkání zvracet. Točí se mi hlava a jsem nervózní ,že to pokazím hned ,co se dotknu míče. Nikdy jsem to neměla ,takovou nejistot. Vždycky jsem si tak nějak věřila. Teď je to však jiné a já asi vím ,kdo za to může. Harry slova mě tak dostali ,nebo si to jen namlouvám?

,,Tori ,sakra hni se a nestůj tam jak solnej sloup!" a taky je to Harold ,kdo mě donutí se alespoň snažit. Najednou je vedle mě ,stejně ,jako předtím Scot ,jen s tím rozdílem ,že on jde blíž ke mně. ,,Hele holka ,prostě to pojď vyhrát ,pak už tě nechám.." poprvé za tu dobu se mi podívá zpříma do očí. Ne na dlouho ,hra je totiž v plném proudu ,ale stejně stihnu spatřit tu zeleň v jeho očích. ,,Jasný?"

,,Jasný" kývnu rozhodně a popojdu krok od něj dozadu. Rychle se otočím a očima vyhledám míč ,který má právě Zayn. Je až nepříjemně blízko naší branky ,která je právě nechráněna. Harry si toho taky všimne a pošle tam Toma,který je ze zápasu naprosto nadšený.

Za zádama uslyším nějaká Harryho slova ,která však neslyším přesně. Snad to nebylo nic důležitého ,co by nám pomohlo vyhrát. Běžím rovnou k Zaynovi,vedle kterého obíhá Zora s nějakýma dvěma klukama z druhého týmu. Když si mě všimne ,povytáhne koutky do malého úšklebku.

,,Nazdar Vicky ,co ty tady?" líbezně se usměje. Úsměv uvadne ,když se mi za zády vynoří Harry a Zaynovi míč vezme. Jeho výraz je k nezaplacení. ,,Parchante jeden debilní!" řve za Harrym ,který s uloveným míčem běží k sousední brance. Míč vykopne pár metrů před ním ,ten letí do skoro prázdné branky. Bod. Gól. Prostě bod pro nás ,takže kus k výhře! (Nepovídej Colette ,bez tebe bychom na to nepřišli-.-) Celý tým skanduje Harryho jméno ,stejně ,jako lidi na trávníku. Zastihnu se ,že i já vykřiknu radostně jeho jméno.

Harry se radostně šklebí na Zayna ,který však pozoruje mě. Nervózně polknu ,avšak za ním pomalu jdu.

,,No ,musím uznat ,že to nebyl špatný plán" pokývá hlavou tmavovlásek a skousne si ret. ,,Někdy mi o tom řekneš víc" oznámí mi a já se povýšeně usměji.

,,Uvidíme ,uvidíme.." na patě se otočím a jdu rovnou za Harrym ,který si podává ruku ze Scotem ,který za ním přišel od branky ,kde chránil Toma ,kdyby to nezvládl. ,,Musíme to vyhrát ,chci ho porazit!" šeptnu mu do ucha ,když jdu kolem něj.

,,Spolehni se" houkne do vzduchu. Je to poslední před dalším zapískáním ,které mě znovu vtáhne do hry. Tohle jsem potřebovala. Oklepat se a dál nabírat jistotu ,která mě dělá silnou a nepřemožitelnou. No dobrá ,jde spíše o ten pocit..ale stejně.

Alan sedí na trávě a povídá si s Kate ,což mě překvapí. Dále to však neřeším a soustředím se na hru.

Míč má právě Zora ,která nahraje rovnou Harrymu a ten ho chvíli povalí ,načež ho kopne mě. Nečekám to ,ale nezmatkuji a i s míčem se rozeběhnu někam směrem k sousední brance. Možná bych se i dostala blíž ,kdyby se u mě neobjevil Zayn. Nečekám ho ,takže jeho rychlý zásah pro míč nemohu nijak ovlivnit. Než bych řekla slovo ,má míč a běží s ním na jinou stranu. Naštvaně běžím za ním.

Za zády mám Harryho se Zorou a někde vedle i Scota. Nevnímám jejich přítomnost a běžím co nejrychleji ,jen abych vzala Zaynovi míč.

Což se mi taky podaří ale jen díky tomu ,že jsem v běhu opravdu dobrá. nečekala jsem ,že si za dva dny tak vylepším kondičku. Doslova ho oběhnu a vběhnu před něj ,takže míč ,který chce na celkovou vzdálenost kopnout uzmu za letu. Rychle si ho přehodím mezi nohama a vydám se s ním zase na druhou stranu. Za zády slyším jak veselé jásání ,tak i Zaynovo nadávky.

Největší sílu jsem si vyčerpala na dosažení Zayna ,takže teď už hůř dýchám a cítím na zádech tvořící se pot ,který prosakuje tričko. Běžím sice pomaleji ,ale pořád dobře. Přede mnou zahlédnu jednoho kluka od soupeřů ,který natáhne nohu k míči pode mnou. Naštěstí si toho všimnu a rychle jeho nohu přeskočím.

,,Sem Tori! Kopni to sem!" udělám to,co mi Harryho hlas řekne.

Pořádně vykopnu nohu ,aby míč nabral rychlost. jenže míření nemám tak dobré ,jako běh a míč odletí někam úplně pryč. K mému štěstí hned k Zaynovi pod nohy ,který se s ním rozeběhne znovu pryč. Nneí dost rychlý ,protože hned před něj naběhne Harry a asi na vzdálenost dvou centimetrů ,které dělí jejich těla od sebe začnou nohami o míč bojovat.

Chvíli se to daří Harrymu ,chvíli Zaynovi. Po chvilce si popoběhnou a potom pořád dál. My ostatní stojíme opodál ,vypadá to jako souboj titánů ,kteří se konečně sešli ,aby rozhodli ,kdo je lepší bojovník.

Jenže jedna Harryho dlouhá noha konečně tento spor ukončí dlouhým a hlavně silným vykopnutím přímo proti mě. Tedy..spíše k mé hlavě. Míč je taky tou poslední věcí ,kterou vidím před tím ,než upadnu na zem. Pak už je hrobové ticho.

***

Ležím na něčem měkčím ,než je tráva. Nefouká tu lehký větřík a nesvítí mi do obličeje ostré paprsky slunce. Jediné ,co tento relax ruší je rozhovor dvou lidí někde vedle mě. Je však dost tichý ,takže musím otevřít oči ,abych vůbec věděla ,kdo to je. Stojí tu Orel se Zaynem ,kteří po mém nepatrném pohybu ihned stočí svojí pozornost na mě.

,,Ty jsi nám dala ,holka" uchechtne se Orel ,,jak ty ,tak tvůj bratr" dodá. Zahlídnu ,jak Zayn vedle něj protočil oči.

,,Jak..jak dlouho jsem byla mimo?" je moje jediná otázka ,když si prohlídnu bílou místnost. Ležím na malé posteli ,vedle je jen stolek. Vypadá to tu jako v nemocnici. ,,A kde vlastně jsem?" no dobrá ,tak jediná otázka to nebyla.

,,No..asi tři hodiny ,náraz míčem to byl velkej a jsi na marodce v táboře" odpoví mi Zayn s lehkým úsměvem.

,,Aha..a jak jsem to dohráli? Co zápas s bráchou?" vyzvídám dál a posadím se i přes bolest hlavy. Podle hmatu usoudím ,že jí mám obvázanou.

,,No.." Orel si zkousne ret ,,proti tady Zaynovi se zápas přerušil a nedohrál ,protože jsme řešili hlavně tebe" cítím stud ,že kvůli mě nemohli hrát ,,a proti Alanovi to byla remíza."

,,Aha" houknu po chvíli ticha. ,,Kdy můžu jít?" chci změnit téma dál od zápasu.

,,Klidně hned ,ať stihneš diskotéku ,na kterou doufám půjdeš" zazubí se Orel a promne si ruce. ,,No ,já už musím jít děcka ,tak se o ní Zayne postarej ,ať se dostane v pořádku na chatku a já jde. Pa,Vicky."

,,Na diskotéku jdeš ,se mnou" upoutá si Zayn mou pozornost a usedne na mou postel ,,a výmluvy na mě neplatí."

_________

- Hehe,jste nečekali ,což? :D no co, pod dlouhé době díl ,za což se omlouvám ,ale nebyl čas ,ani inspirace..

- Příště bude diskotéka ,kterou taky nenechám jen tak ,to mi věřte 3:) můžete se každopádně na co těšit!

- Jo a komu fandíte? Hodnýmu tajemnýmu Zaynovi ,nebo snad protivnému sexy Harrymu? Já sama jsem na vážkách.. :D napište mi to do komentáře společně s názorem na díl! :)

- Jak si myslíte ,že se to bude vyvýjet dál? Jakýkoli názori mi do toho komentu hodíte ,tím větší chuď budu mít do psaní! a M O Ž N Á bude díl do neděla..nic neslibuji! tak šup komenty!:)

Pro dnešek vše ,vaše Colette.