,,Jak dlouho to tomu Paroháčovi bude ještě trvat! Je tam celou věčnost!" postěžoval si hlasitě Remus, vstal a protáhl se. Cítil, jak mu křupou všechny kosti v těle. Slyšel, jak mu teče krev tělem. Nu nebyly to zrovna příjemný zvuky. Potom mu hlasitě zaškrundalo v břiše. Třebaže večeřel.

,,Vždyť víš, že po tréninku tam je vždy až přespříliš dlouho. Možná aby rozmrznul," nahodil úšklebek Sirius, zvedl oči od pergamenu a prohrábl si své dlouhé černé vlasy. Druhá jeho největší chlouba, tou první se radši nezabývejme. Nemuselo by to dobře dopadnout.

,,Pohni ty sněhuláku!" zakřičel Remus směrem ke koupelně a svá slova doplnil zaboucháním na její dveře.

,,Dočkej času Remusíčku!" ozvalo se zevnitř se smíchem. Remus zrudnul a začal nasupeně chodit po pokoji. Znovu mu zakručelo v břiše.

,,Nějak nám vlkovatíš, brachu," podotkl Sirius opět s úsměvem.

,, To chce klid, nemám ti dojít pro něco k jídlu za skřítky?" nabídl se Peter, který právě rezignoval na cvičení z Přeměn, co mu zadala profesorka McGonnagalová navíc, jelikož na hodině předvedl příšerný výsledek. Remus jen kývnul na znamení souhlasu a Peter už byl ten tam.

Remus si sednul na postel a chvíli zíral do prázdna.

,,Počkej tohle ti zvedne náladu," řekl znenadání Sirius a přešel ke svému gramofonu. Chvíli se hrabal mezi deskami a pak pustil jednu z Remových oblíbených. Jakmile začala hrát, vytrhlo to Rema z přemýšlení. Podíval se jeho směrem a na tváři se objevil nepatrný úsměv. Po chvilce si již pobrukoval melodii.

,,Musíme si našeho vlkouše hýčkat, aby nás neroztrhal, nu?"

,,Přesně tak, nechceme přece aby tvou krásnou tvář zdobily nějaké šrámy."

,,Já mám krásnou tvář?"

,,Hezčí než já určitě, celistvou a neporušenou."

,,Hmm, co je komu po tváři, ta se staví jen na odiv společnosti, důležitější je duše. Ta by měla být celistvá a nezraněná."

,,Tos řek mohl hezky, někde jsi o tom četl?"

,,V tvých očích, vlkouši."

Vtom bouchly dveře a z koupelny se nejdříve vyvalila oblaka páry a teprve poté jeho veličenstvo James Potter, nejfamóznější famfrpálový chytač, jakého kdy Bradavice viděly i neviděly. Chvíli na své dva kamarády civěl, jak oni stojí blízko a koukají jeden na druhého. Do pozadí hrál David Bowie a to byl rozhodně jeden z nejzajímavějších momentů.

,,Neruším vás náhodou?" tím narušil jejich chvilku. Sirius sebou cuknul a odvrátil pohled od Remuse. Na Removi zas bylo vidět, jak maličko zčervenal.

,,Neee, Náměsíčník právě říkal, že by mě nejradši roztrhal," prohodil Sirius.

,,Tak to ne, Tichošlápek si právě stěžoval, jak hezkej a nepoškrábanej má obličej," doplnil svou verzi Remus.

,,Co se s vámi dvěma stalo?" naklonil James nechápavě hlavu na stranu v zoufalé snaze je pochopit.

,,Radši nic," zamumlal Remus a rychle obsadil koupelnu. Ještě přes dveře slyšel Siriusův štěkavý smích.

Když se vrátil Peter s pořádnou náloží dobrého červeného masa, opečených brambor a pochopitelně i něčeho sladkého, nadlábl se tak až se mu pomalu chtělo jít to zase vše vydávit. 

_______________________
Blíží se nám úplněk ...