V noci na pátek třetího prosince začalo sněžit, což většina studentů uvítala. Odpoledne po vyučování už všude ležela tlustá bílá pokrývka sněhu. Všichni se vyrojili ven na pořádnou první koulovačku.

Nejinak tomu bylo u jezevců, kteří byli jinak hezky v teplíčku své spolky.

,,Nathalie, tohle si vypiješ! Mně nebude nikdo házet koule za krk!" rozčilovala se jedna Mrzimorka na svou vesele se šklebící kamarádku.

,,Ale no tak Beth, vždyť je to jen trochu sněhu," podotkla Nathalie. Vzápětí však i ona schytala kouli za krk. Ohlédla se a zpoza stromu na ni zamávalo její dvojče. Mrštila po něm další sněhovou kouli, ale on jí rychle uhnul.

,,Vlčisko jedno, přede mnou se neschováš!" zakřičela na něj. Nakonec však vylezl a přišel ke dvojici dívek blíž.

,,Nazdárek Lupínku, děkuji za tu spravedlivou," pozdravila jej Beth a zářivě se na něj usmála. On jí úsměv rozpačitě oplatil.

,,Paní Lupínková potřebovala zchladit," podotknul na sestřinu adresu a ta se na něj zaškaredila.

,,Že se vždycky zjevíš v tak příhodnou chvíli," ucedila mezi zuby.

,,A kdepak máš zbytek své smečky?" zeptala se Nath.

,,Ále, James se snaží sedřít své famfrpálové mužstvo z kůže, Peter na schůzi Tchoříčkového klubu a Sirius? Ani nevím."

,,Pravděpodobně někde v kumbále s nějakou husičkou," zamumlala si Beth, která též dříve měla tu zkušenost s proslulým bradavickým Casanovou, Siriusem Blackem toho jména třetím.

,,No stále mi není jasné, proč jsi nás přišel otravovat svou přítomností," zadívala se na něj Nath už zase úkosem.

,,Jen jsem tě chtěl vidět, vyhýbáš se mi, sestřičko," usmál se Remus jako neviňátko.

,,To není pravda, jen máme moc práce a málo společných hodin," vymlouvala mu jeho domněnku Mrzimorka. Mít svou pravdu pro ni bylo velmi důležité zvlášť když se jednalo o jejího bratra, vlastně o celý její život. Potřebovala mít vždy poslední slovo. Možná to bylo tím, že byla o dvě drahné minuty mladší než on.

Jelikož by to dopadlo jistě tak, že by se opět nemohli dohodnout, upoutala Beth jejich pozornost tím, že se opět začali koulovat. Poté se k nim přidalo ještě pár dalších lvíčat a jezevců.

Když se začalo stmívat, vraceli se do hradu celí promáčení, avšak s úsměvem na rtech a červenými tvářemi.

***

,,Ještě se na mě zlobíš?" zeptal se Remus své sestry, ve Vstupní síni. Už už mu chtěla zase frnknout, ale on ji zastavil.

,,No já...já vlastně nevím. Asi...asi ne. Přece jen Gideon, to možná maličko přehnal," lezlo z ní pomalu a byla přitom ještě víc rudá.

,,Trochu? Trochu? Hodně to přehnal! Jsem rád, že už sis to rozmyslela. Opravdu, takový ti nestojí za to," rozhorlil se Remus, ale Nath ho zarazila.

,,Hej stačí! Už jsem svou lekci dostala, nemusíš to dál řešit. Opravdu."

,,Ale, Nath. Jsi moje sestra, jasně, že tě chci ochránit před...nechci, aby ti ještě někdo ublížil."

,,Já se o sebe umím postarat sama abys věděl! A jasně jsem ti řekla, že s Gideonem už nic nemám tak s čím jsi ještě nespokojený?"

,,Raději už půjdu, měj se ségra," rozloučil se a vydal se po schodech směrem k Nebelvírské věži. Nath za ním hleděla maličko zklamaně a bylo jasné, že jí nevěří. Ať si. Jen proto, že má tyhle ochranářské komplexy neznamená, že kvůli tomu budou mít teď špatný vztahy. Koneckonců není to její vina, že jí nebelvírský sedmák Gideon Prewett, na Halloweenské párty vyznal lásku. Ne, že by k němu taky něco necítila. Jenže problémem byl její vlčí bratříček.

Když přišla do svého pokoje, aby se převlékla, Beth už tam byla a o něčem se zaníceně bavila s jejich další spolužačkou Mirjam. Rose tu nebyla. Pravděpodobně bude někde zalezlá s knihou.

,,Máš tu dopis, Tals, přinesla ho před chvíli taková jedna menší sovička. Úplně jsem se lekla, jak narazila do okna," oznámila jí Mirjam a podávala jí kus stočeného pergamenu.

Nath si s ním zalezla do postele a tetelila se vzrušením. Určitě musí být od něj. Posledně mu naznačila ať je trochu více nenápadnější, jelikož Removy slechy jsou nastražené. Evidentně se zachoval podle její rady. Rozvinula dopis a dala se do čtení, tentokrát se však úhledné písmo omezovalo jen na tři slova: Astronomka v devět. Dobře věděla, co to znamená. 

_______________________
Tak vstupují nám na scénu další vedlejší postavy. Inu v Bradavicích sice sněží ale u nás vůbec nic. Je to sad. Sice první sníh už byl ale mohlo by jako ještě někdy sněžit.
Andy