Ráno druhého prosince jedna nejmenovaná blonďatá Nebelvírka zahájila tím, že zaspala. A co bylo horší, její kamarádky ji nechaly spát a odešly samy. Takže když se konečně vzbudila a zjistila, že zaspala měli už ostatní půlku Přeměňování za sebou. Rychle se oblékla a vlasy si hodila do ledabylého drdolu.

Jak běžela hradem k učebně Přeměňování byla evidentně, tak moc zabraná do vymýšlení výmluvy, že si nevšimla člověka a srazila se s ním. Oba vyjekli a skončili na jedné hromadě na zemi.

,,Koukej na cestu Pettigrewe!" vyštěkla, když zjistila, s kým se vlastně srazila.

,,To tys letěla jako šílená McKinnonová, ale jasně svěď to na mě jako vždy všichni, všechno," zahuhlal nevrle mladík. Oba se svépomocí zvedli, naštěstí se jim nic nestalo a koneckonců měli stejnou cestu. Oba patřili do šestého ročníku Nebelvíru, a tudíž oba scházeli na hodině Přeměňování.

,,Promiň, nechtěla jsem být tak ..."

,,Prostořeká?"

,,Možná. Co tady vůbec děláš?" zeptala se jej.

,,Zaspal jsem, včera jsem dlouho do noci psal tu esej," prozradil jí a maličko zrudnul.

,,Tak to jsme dva, i když já merlinžel ne kvůli eseji," odvětila Marlene a poškrábala se ve vlasech. Vypadala nervózně.

,,Šlo to dost těžko bo Sirius měl zas svoje drama queen představení, a to bylo těžký něco tam dělat."

,,Co mu bylo?"

,,Co já vím, co mu prolítlo přes nos. James říkal, že si asi málo zašukal s tou murénou, co s ní v poslední době tráví tolik času," prohodil Peter jako by nic, ale Marlene vytřeštila oči a zastavila se.

,,Včera večer?"

,,Ano. Proč? Máš s tím?"

,,Ne! Jasně, že ne! Jsi padlý na hlavu? Já a Black? Jako sorry ale do stejný řeky dvakrát nevstoupím!" okřikla ho rázně Marlene. I když snažila se tím spíše okřiknout sebe. Ruměnec na své tváři však skrýt nemohla.

,,Pojď radši, už tak riskujeme, že nás McČičí promění v kapesní hodinky," změnila téma a svižnou chůzí se vydala dál. Peter pochopil a vydal se za ní.

Když došli k učebně, Peter vešel první. A po něm vešla Marlene. Celá třída na oba Nebelvíry zrudlé během a chůzí, hleděla se smíchem na rtech. Ne však profesorka McGonnagallová. Ústa se jí stáhla do tenké čárky a očima se propichovala pohledem.

,,Pan Pettigrew a slečna McKinnonová, to je dost."

,,Omlouvám se paní profesorko, já psal včera tu esej a pak zaspal," sypal ze sebe Peter a zrudnul ještě více.

,,Taky se chci omluvit, že jsem zaspala," zamumlá Marlene.

,,Eseje na stůl a sednout!" přikázala jim profesorka přísně. Oba se chvíli hrabali v brašně a poté každý odevzdal svůj svitek popsaného pergamenu na stůl.

Peter si šel sednout za Poberty a Marlene za svými kamarádkami.

***

,,Takže ty a Marlene jo?" rýpnul si pobaveně James, když se po hodině vydali ven do skleníků.

,,Nee, jen jsme se potkali na chodbě. Prosímtě co tě napadá," odvětil Peter a mávnul nad tím rukou.

,,Hmm tak byli jste oba zadýchaní, ale přesto se usmívali a taky McKinnonová měla dost rozcuchaný vlasy a nedopnutý dva knoflíčky u košile," přidal se do debaty do té doby nemluvný Sirius.

,,Ty si nějak všímavý," ucedí Peter mezi zuby.

,,Vždycky, ale chápu tě. Dobrý výběr, ale myslel jsem, že máš vkus na trochu klidnější. McKinnonová to má ráda divoký."

,,NIC S NÍ NEMÁM JASNÝ! SKLAPNI UŽ! MYSLÍŠ, ŽE MĚ TO BAVÍ? MYSLÍŠ, ŽE NÁS TO VŠECHNY NESERE TY TVOJE NÁLADY?" rozkřičí se Peter, jelikož už toho má tak akorát.

,,Jsi horší, jak ženská, když má svoje dny!" dodá ještě a poté se vydá dopředu. Sirius se za ním dívá se zvednutým obočím a pak se uchechtne a cosi si zamumlá potichu pro sebe.

,,Co to s ním je? Že by úplněk ovlivňoval i vás ostatní?" divil se Remus. Takové chování u Petera nevídal.

,,Hloupost, jen mu ruplo v bedně," mávl nad ním Sirius, aniž by nad tím déle uvažoval.

,,Jamesi?" otočil se Remus na posledního Pobertu, avšak zjistil, že ten vedle něj vůbec není.

,,A ten zmizel kde?"

,,Netuším."

,,Takže jsme tu sami, noo nechceš mi něco říct? Třeba ten včerejší večer?"

,,Jo, nestrkej svůj čumák do mých soukromých záležitostí a teď pojď. Třeba už tam jsou," vyhrkl spěšně černovlásek a přidal do kroku. Všichni jejich spolužáci už se šrocovali u skleníku číslo tři.

Peter se celý zbytek se Siriusem nebavil a James tvrdil, že nikam nezmizel. Podivná teď vládla nálada mezi Poberty.

Marlene zjistila, že po ranní srážce chytila dost ošklivou modřinu což jí však vůbec nevadilo, jelikož řešila podstatnější věci. Jako byl například ten nevyjasněný včerejší večer.