,,Proč jsi jim sliboval, že přijdeme?" zamumlala jsem sklesle ráno na Boží hod. Tohle byly naše první Vánoce, kdy jsme byli zpátky v Británii. Nelitovala jsem toho. Rumunsko bylo svým způsobem zajímavé jako celá východní Evropa, ale táhlo mě to domů. Británii jsem považovala za svůj domov už od pár desítek let, přirostla mi k srdci mnohem víc než Amerika, kde jsem vyrůstala.

,,Ale no tak, Andy, chtějí nás jen vidět, po té dlouhé době," usmál se na mě shovívavě Charlie, ale já nebyla v klidu.

,,Tvoje matka bude mít zase spoustu řečí, víš, co si o mně myslí," pokračuju a doufám, že ho ještě přemluvím.

,,Chápu, že se ti nezamlouvá její přístup, ale ona tě svým způsobem ráda má," odvětí a pak k mé hrůze dodá: ,,A krom toho, chce určitě vidět i svoje vnoučata. Ale jestli se na to necítíš, půjdu tam s nimi sám."

,,Ne!" vyjeknu.

,,Ovšem, že půjdu s vámi," dodám už mírněji. Tak nebo tak, bych se návštěvě v Doupěti stejně nevyhnula.

,,Dárkyyyyyyyyyyyyyyy!" uslyšeli jsme dvojí zvolání. Otočila jsem se a kolem nás proběhli naše nedočkavé děti. Lizzie zabrzdila těsně před stromečkem a Tobias do ní vrazil, takže se oba svalili na jednu hromadu. To mě přinutilo se rozesmát.

,,Pomalu lasičky, dárky vám neutečou," pronesl taktéž se smíchem Charlie. Vstala jsem dnes tak brzo, jen proto abych mohla nachystat dárky pod stromeček a pak si sednout a dívat se na tu nádheru. Pak se ke mně připojil Charlie a sdělil mi plány na dnešní den. Návštěva u Weasleyových v Doupěti.

,,Tohle je určitě moje, je tam E," jásala radostně Lizzie. Ano, pamatovala si, že má celé jméno Elizabeth, ale písmenka ještě tak docela neuměla.

,,To je A, jako Andy," opravil ji Charlie. Lizzie se zatvářila nešťastně.

,,Pro koho to je?" zeptala se a já stěží zachovávala vážnou tvář.

,,Přece pro maminku," odpověděl jí Charlie a pohladil ji po světlých vláskách. Lizzie se vyjasnilo a balíček mi podala.

,,Děkuju," řeknu a na oplátku podám jeden pro ni. A tak v příjemné atmosféře všichni rozbalujeme dárečky a já cítím, že mě samotnou hřeje Kouzlo Vánoc. Při snídani, Charlie oběma dětem vysvětlí, že pak půjdeme do Doupěte. Lizzie se už nemůže dočkat, i když si to prý vůbec nepamatuje. Tobias by nejraději zůstal doma, tak jako já, ale nakonec jdeme všichni.

***

Z asistovaného přemisťování jsou oba takoví rozlámaní a já mám co dělat abych neupadla do sněhové závěje.

,,Tak tohle je Weasleyovské Doupě," pronese Charlie a mávne rukou před nás k několika stavením. Je na něm vidět, že má radost. Bezpochyby je rád, že je zase doma. Nikdy nevím, jak se tu chovat. Taky jsem tu bezmála tři roky nebyla. Psychicky se připravuju na tu zrzavou banshee.

***
Když vejdeme dovnitř zjišťuju, že je tu spoustu lidí a kuchyň se zdá žalostně stísněná.

,,Veselé Vánoce!" Zvolá Charlie aby upoutal pozornost. A to se opravdu stane. Merline, je mi tak trapně když na náš všichni tak koukají.
První se vzpamatuje jedna rudovlasá žena.

,,Charlie! Andy! To je ale překvapení," vyřkne a jde se s námi přivítat.

,,Merlináčku, takže jste nakonec dorazili," usměje se Molly tím jejím úsměvem. Zní to jako by o tom věděla jen ona, že dorazíme. Zvláštní, ale tak co už. Přivítáme se, se všemi a Lizzie je za chvilku všude plno. Oproti ní je Tobias trochu stydlivější.

Nakonec je tenhle Boží hod Vánoční jeden z nejhezčích v mém životě jelikož jej trávím s rodinou. A když je Charlie šťastný, tak samozřejmě i já.

______________________________________
Krásný 12.prosinec
Tady jsem opět využila mou OC Andy a stále ještě o ní nenapsala tu knížku, co jsem před dvěma lety měla v plánu, no nevadí. A opět to vydávám na Charlieho narozeniny.