,,Děláš si legraci? A jak jste slavili...?"

,,Nijak, u Odevzdaných se zkrátka nic neslaví. Bylo by to požitkářství," odpovím prostě a Shauna spráskne ruce.

,,I ty chudinko, to se ale letos napraví. Jsem si jistá, že ano, Zeku?" obrátí se na příchozího. Ten mi věnuje zmatený pohled.

,,O co jsem přišel?"

,,Čtyřka nikdy neslavil Vánoce, to je naprostá pohroma," zopakuje Shauna a dá důraz na slovo pohroma. Zrudnu. Zbytečně to řeší. Žiju tady sice pár měsíců, ale pochybuju, že si někdy zvyknu na toliko pozornosti. Ovšem aspoň jsem se zbavil stigmatu samotáře. Amar by byl hrdý.

,,A co já s tím? Dyť to taky nějak extra neřešíme," pokrčí ruce Zeke, ale Shauna se s touto odpovědí odmítá smířit.

,,No dobrá, ale letos budeme. Uvidíte, vymyslíme hromadu nových vánočních tradic," sdělí nám, úplně vidím tu radost a vzrušení.

,,Když chceš," utrousí Zeke, má náladu asi tak nějak ,,mouchy snězte si mě". Drbnu do něj.

,,Tak projev aspoň trochu nadšení, bude to fajn," myknu hlavou k Shau.

,,Určitě do toho zapojíme i Uriaha, ten je vždy pro každou srandu. Takové Vánoce Neohrožení ještě nezažili to vám garantuju," vysloví rozhorleně Shauna a Zeke zaúpí. Nechápu, co ho tak trápí. Já jsem nadšený z jakéhokoli svátku. Vlastně čehokoli, co nás dostane aspoň trochu na jiné myšlenky.

A čert ví, že na jiné myšlenky zkrátka po Amarovi, přijít potřebuju.

Večer jsem se opět vytratil do svý krajiny strachu. Čekal jsem, že ....že se to nějak změní třeba po Amarově smrti. Jenže OMYL. Bylo to pořád stejné. Čtyři stejné strachy. To však neznamená, že jsem nešel spát úplně vyčerpaný. Naopak.

***

,,Čtyřko!"

,,Čtyřko vstávej!" ozvalo se mi u ucha a já se jen převalil na bok, abych mohl spát dál. Jenže běda někdo mi kradl přikrývku. Stála tam Shauna a překvapivě nebyla celá v černém.

,,Pospěš ty ospalče! Čekají nás Vánoce!"

Mátožně jsem se zvedl do sedu, bolel mě celý člověk. Přesto se mi povedlo vstát. Nevím jak.

***

,,Vánoční čokoládový pudink!" zakřičela Shauna přes celou Jámu. Myslel jsem, že mi umřou uši. Ale cokoliv, co obsahovalo čokoládu se jevilo jako dobré.

,,Nějak vám tu vázne zábava, milé dámy," popíchl Zeke Lynn a Marlene, které si cosi špitaly a Lynn u toho rudly uši.

,,Marlene!" vykřikl zničehonic na blondýnku, která byla skloněná k talíři. Zeke uchopil jednu plechovou misku s pudinkem a ta letěla krátkým obloukem a přistála přímo na dívčině obličeji. Čvách, miska se jí svezla na stůl a stékala z ní akorát mazlavá hnědá hmota. Střelec se rozchechtal z plných plic.

,,Teda tohle! Že se nestydíš," vyhrkla Lynn. Marlene neříkala nic, jen si otřela čokoládu z očí. Pak popadla další misku a mrštila jí po Zekovi. Za chvilku se tam chlámali oba jak dva šílenci.

,,No tak Čtyřko, přidej se taky," pobídl mě po chvilce, ale já neměl žádné nutkání přidat se k tomu, jak plýtvají jídlem.

,,Tady se někdo špatně vyspal, co Škrobe?" rýpl do mě Eric, sedící o pár míst dál. Vzedmula se, ve mně obrovská vlna zlosti.

,,Přijde ti to ještě po několika týdnech vtipné?" řekl jsem a snažil se, aby to vyznělo co nejvíc sarkasticky. Eric se pobaveně ušklíbnul. Zato já prudce vstal, obešel stůl abych se mu dostal za záda a s kamenným výrazem jsem ho chytil za vlasy a ponořil mu obličej do talíře s ovesnou kaší. Mlel sebou jako ryba chycená do sítě a rukama rozhazoval kolem až toho co seděl vedle něj uhodil do nosu.

,,A kdo se směje teď?" pošeptal jsem mu do ucha, když jsem ho pustil. Rozlil se mi po tváři opravdu upřímný úšklebek z dobře vykonané práce. Eric se zvedal z kaše, otíral si obličej a prskal jako křeček. Od mých přátel jsem sklidil až podezřele hlasitý potlesk.

,,Dobře ty!  Dělá suchara a pak udělá takovej kousek," rozesměje se Zekův mladší bratr Uriah, který tu seděl s námi.

,,Nikdo se nejeví tak, jak se na první pohled může zdát," odvětím jako by nic, ale v nitru mě to velmi potěší. Až moc.

,,Já vím, co tě potěší ještě víc. Zahajuju další vánoční tradici, a to jest paintball. Ale jen s vánočníma barvama," prohlásila Shauna vesele když jsme odcházeli z jídelny. Odešli jsme do výcvikové místnosti, na kterou jsem fakt dobrý vzpomínky neměl. Ale tohle by mělo bejt v pohodě. Rozdělili jsme se na dva týmy. Já byl se Shaunou a Uriahem. V druhé byla Marlene, Lynn a Zeke. Pak se k nám přidala ještě Tori. A dalších pár cáklých Neohrožených. Tyhle lidi byli jako lavina a krupobití ale zároveň jako duha po dešti. 

Užili jsme si hlavní den Vánoční se vším všudy. 
______________________________________
A jako tečku na závěr tu máme pár Neohrožených. Snad se vám celý Advenťák líbil, i když jsem vydávala pozdě a některé dny vůbec, ale já to napravím slibuju✌❤
Tak Hezký Vánoce a Šťastný Nový Rok
Andy 😁