1. Divergent
,,Ty seš tak umíněná, Shau! Kdybys jen..."
,,Ne! Řekla jsem ne, a ne, a ne a po stopadesátý ne!"
,,Zkazíš všechnu srandu!"
,,No a? Co je mi po tom?" ozvalo se cinknutí láhve o zeď a kroky vycházející z místnosti.
Prošel těsně kolem nás, ale ve svém stavu si nás ani nevšimnul. Vyměnil jsem si se Čtyřkou překvapený výraz. Co mohlo mého bratra tak naštvat. Shauna? Nebo za tím snad bylo něco víc? Kdoví. Ale chtěl jsem to zjistit. Přeci jen je to můj bratr. O rodinu se člověk zkrátka přirozeně zajímá, ať chce nebo ne.
,,Shauna je asi ještě uvnitř, možná z ní něco vytáhneme," zašeptal jsem do ticha.
,,Můžeme to zkusit," přisvědčil Čtyřka, a tak jsme se zvedli a vydali do místnosti. Shaunu jsme našli v opravdu hrozném stavu. No, hrozném pro ni.
,,Shau, co se stalo?" přidřepl si k ní Čtyřka. Chovat se jako gentleman. Typickej škrobák.
,,Nic! Nechci o tom mluvit," vyhrkla Shauna a utírala si slzy.
,,Jestli ti můj bratr něco proved, tak si to s ním vyřídím," promluvil jsem konečně a Shauna se na mě zaškaredila:
,,Ne, děkuju, s ním si to vyřídím sama. Ale jestli mi chceš s něčím pomoct, tak buď od tý dobroty a vypadni," odsekla. Zdvihl jsem oči v sloup. Ženský. I když se tak povětšinu času nechovala, teď to předváděla teda ukázkově.
Radši jsem však vypadnul a nechal tam ty dva o samotě, třeba z ní Čtyřka vytáhne něco, co mně se nepovedlo.
***¨
Z pohledu Čtyřky
,,Mně řekneš, co se ti přihodilo?" zeptal jsem se, zatímco Shauna se na mě otočila s očima plnýma slz.
,,Opil se, hrozně se opil a chtěl mě. Já nechtěla. Bála jsem se...a to je ten problém. Jsem Neohrožená, neměla bych se ničeho bát!" vychrlí na mě jako kulomet. Obejmu ji. Projede mi hlavou letmá vzpomínka na to, jak jsem byl nováčkem a Shauna mě tenkrát učila rádoby pravidla – kamarádi se objímaj.
,,Každý se něčeho bojí, to je přece naprosto normální, a jestli je to zrovna ta věc ...," nervózně jsem zmlknul. Několikrát jsem naprázdno polknul.
,,A čeho se na tom bojíš? Že to bude bolet?" Vyčítavě se na mě podívala.
,,Bolet? Jistě, ale přece je to přece něco, co si člověk chce pamatovat. Nechce svoje poprvé prožít s opilcem, který si to dalšího rána nebude pamatovat," otřela si oči a místo smutku bych si troufal tvrdit, že ji ovládl vztek. Snažil jsem se to pochopit, ale empatie nikdy nebyla moje silná stránka.
,,Kdybyste byli opilí oba, tak by to vlastně stejně ve výsledku bylo velký špatný," nadhodil jsem z legrace, ale opět mě sežehla pohledem.
,,Já nejsem žádná ožralá treska," přerušila mě Shauna, ale nedalo mi a vyprskl jsem smíchy. Mám taktnosti asi jako boxovací pytel. Staré zvyky se lehce odučují.
,,Troska jsi chtěla říct, ne? Já vím, že nejsi opilá troska. Je jasné, že poprvé chceš, aby to bylo hezké a abyste si na to oba pamatovali, ale asi to má jisté meze," začal jsem blábolit něco, co zřejmě postrádalo hlavu i patu. Shauně to zřejmě nevadilo. Byla jako papír, rychle vzplála, ale též se rychle uklidnila. Ale i tak jsme tam na zemi v nějaké zapomenuté místnosti seděli ještě hodnou chvíli. Konejšil jsem ji.
,,Do dortu s tím! Vždyt já se chovám jako hloupá husa! Měla bych jít najít Zeka a omluvit se mu. Díky, Čtyřko. Moc jsi mi pomohl," vstali jsme a mně na tváři přistála letmá pusa. Pak Shauna téměř vytančila z místnosti.
,,Nemáš za co," vyklouzlo mi ještě ze rtů, aniž bych věděl, jak jsem jí vlastně pomohl.
____________________________________________________________________________
1.12. 2022
Zdravím od první kapitoly, máme tu mou oblíbenou Divergenci a nejvíc oblíbenou postavu aka Čtyřku ❤ a Shaunu. Tohle není ship, jen takový kamarádčoft bo klučičí kamarádi jsou prostě v životě potřeba co si budem🤣
Andy
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro