nebezpečí
,, Doctore moc ti to sluší. " řekla jsem. ,, jo až na tu kravatu nenávidím kravaty. Nesluší mi. " řekl Doctor. Rozvázala jsem mu kravatu a upravila jsem jí na motýlka. ,, takhle se mi líbíš." Řekla jsem a usmál jsem se na něho.
Lehla jsem si na deku a dívala jsem se na hvězdy. Lehli jsme si hlavami k sobě a podali jsme si ruce. ,,Doctore připadá mi , že tě znám celý život. A přitom o tobě nevím skoro nic. " řekla jsem
,, Já o tobě vím všechno, ale stejně mě vždycky překvapuješ." Řekl Doctor. ,, Doctore tahle noc je zase nádherná hvězdy, pikniková deka, muž s hvězd. " řekla jsem
Vstali jsme a sklízeli jsme deku za námi se objevila loď a vystoupila s toho postava a praštila Doctora do hlavy. ,, ne Doctore!!! " zakřičela jsem a běžela jsem za ním.
,, jeho tu nechte, ale jí vemte sebou!" Řekla ta postava a dva z postadky mě chytli za ruce a odtáhly mě od Doctora. Bránila jsem se. ,,Doctore!!!!!! Doctore!!! " křičela jsem na něho, ale on se nehýbal. A zdálo se, že nedýchá. Otevřel oči, ale jen na chvíli viděl mě jak se snažím bránit, ale oni mě stejně odtáhli pryč a Doctor zase omdlel.
V nějaký neznámý lodi.
Zavřeli mě do vězení. ,, co po mě chcete!!? " ,, tvoje dítě!" Řekl ten hlas. ,,moje dítě? " zeptala jsem se. ,, Ano tvoje dítě, když jsi ty nezabila Doctora tak ho zabije tvoje dítě. " ,, no moment moje dítě nebude zabíjet svého tátu!!" Křikla jsem na ně.
,, bude uděláme přesně to co ti udělalo ticho!" ,, ale to je nemožný. Nedovolím vám to. " řekla jsem a vyndala jsem zbraň a namířila mu to přímo na hlavu. ,, ani hnout! " namířila jsem mu na nohu a vystřelila.
Snažila jsem se utéct, ale oni mě zase dostihli a dali znovu do vězení.
O tři měsíce později.
Seděla jsem tam už tři měsíce a pořád jsem nevěděla nic o Doctorovi jestli mě hledá nebo ne, ale byla jsem přesvědčena, že ne. Pomalu se to blížilo na čtvrtý měsíc bez Doctora.
O měsíc později
Pár dní jsem jen tak ležela v cele už s 8 měsíčním břichem a čekala na Doctora, který asi už nepřijde. Aspoň to tak vypadalo doty doby dokud se nespustil alarm.
Okolo mojí cely někdo proběhl a zastavil se u mě. ,,Doctore!! " zakřičela jsem. ,, my se známe?" Zeptal se mě Doctor. ,, jo známe jsem tvoje žena " řekla jsem. ,, počkat moje žena? " zeptal se mě.
,, ano tvoje žena. Ty mě nepoznáváš, protože jsi s mí minulosti." Řekla jsem a sedla jsem si znovu na postel.
,, promiň já nevím kdo jsi. " řekl Doctor ,, ale pojď ven jinak tu asi porodíš." Řekl a pomohl mi ven.
Po cestě ven jsem si všimla manipulátoru. Tak jsem ho vzala a objevila jsem se na ty planetě kde jsme byli před 4 měsíci. Pořád tam stála TARDIS. Běžela jsem tam. ,, Doctore!! " on vykoukl ven a utíral si slzy.
,, River tak rád tě zase vidím snažil jsem se tě hledat, ale po tobě ani stopa. " řekl Doctor a robrečel se já jsem ho obejmula teda snažila jsem se, ale s tím břichem to prostě nešlo.
,, River pane bože ty jsi velká jako planeta!" Výkřik Doctor. ,, jo jsem v osmém měsíci. Za chvíli se mi narodí přesně na Vánoce budeme mít vánoční dárek. " řekla jsem a usmála jsem se. ,, a už víš co to bude? " zeptal se mě. ,, jo vím, ale nech překvapit." Řekla jsem a usmála jsem se na něho.
Mám za sebou přesně 582 slov tak doufám, že se líbilo pokračování bude zítra 16.4.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro