Doctor seděl  v dveřích svojí Tardis a díval se na hvězdy, miloval tohle místo a jeho žena taky.  V ruce držel její deníček a přemýšlel.  ,,Říkala jsi nikdy nebudeš sám, ale já jsem sám," řekl Doctor a položil si deníček vedle sebe. 

Doctor si z kapsy vytáhl dopis, který našel potom co River zemřela.  Pomalu ho otevřel a četl řádky.

,,Zlato jestli jsi našel tenhle dopis a čteš to, tak jsem mrtvá, ale nevěš hlavu, najdeš mě vždycky mě najdeš bohužel si tě nebudu pamatovat, ale věřím, že si ke mě najdeš cestu.  Vždycky jsi ke mě našel cestu a myslím, že jí najdeš i teď. Prosím nebuď sám..."

Doctor  vstal zavřel dveře a pomalu přešel ke konzoli.  Na mačkal pár tlačítek zatahal za pár pák a Tardis se s kvílením motorů pohnula.

Tardis dosedla na kamenou cestu, Doctor pomalu přešel ke dveřím a otevřel je.  Jeho Tardis stála naproti Buckinghamskému paláci.  Londýn byl v naprostém pořádku, ale chtěl se vrátit na místo, kde trávil spoustu času.

Pomalu procházel parkem, až narazil na dům Pondových.  Pomalu přešel ke dveřím, ale nezaklepal, nechtěl jím říct pravdu bál se, že ho budou nenávidět jako jeho lidi.

Doctor se otočil k odchodu, ale Amy otevřela dveře.  ,,Doctore? Jsi to ty?" zeptala se Amy.  Doctor se pomalu otočil.  ,,Ty snad mládneš, Doctore," dodala Amy.

,,A ty naopak stárneš," řekl Doctor a usmál se. ,,Nejsem pán času," řekla Amy a taky se usmála. ,,Nechceš jít dovnitř?" zeptala se Amy.

,,Nemůžu musím jít zachraňovat jiné planety," řekl Doctor a upravil si svého motýlka.  ,,Máš už jinou společnici?"

,,Jsem stále sám," odpověděl Doctor. ,,Doctore slib mi, že nebudeš nikdy sám," řekla Amy.

,,Pondová...Amélie Pondová slibuji, že nebudu sám," řekl Doctor a přešel k ní.  ,,Nejsem Pondová, ale Williamsová vzpomínáš," řekla a ukázala na prsten. 

,,Já vím...já vím Amélie," šeptl Doctor a objal jí.  ,,Už musím povinosti nepočkají," dodal Doctor a odešel.

Přál si tady někdo noví díl z téhle knihy? :D  Skoro po roce se vracím k téhle knize tak snad se vám bude líbit jako před tím :) 

baraczsk
NietQuinzel