10 regenerace Doctora
Znovu jsem si prohlédla svůj sonický šroubovák. Chvíli jsem si ho prohlížela a potom jsem namačkala něco na svým náramku a přesunula jsem se do nějaký neznámý doby byla jsem v knihovně. ,, knihovna?? Proč jsem zrovna tu? " zeptala jsem se. ,, ten teleportovaci náramek je k ničemu. Možná kdyby jsem to naučila ovládat tak možná by se to nestalo. " chvíli jsem šla chodbou a potom jsem narazila na modrou budku. ,, TARDIS? " řekla jsem si sama sobě. Chvíli jsem procházela knihovnou. Po cestě do knihovny jsem se dostala k posádce a s tou teď jsem v knihovně vlastně jsem se sem vrátila a moje skupina dorazila po chvíli. Ani jsem nečekal, že je znovu uvidím. ,, Madam nasadte si tenhle skafandr." Řekl jeden z posatky já jsem si vzala skafandr a oblékala jsem si ho. ,, vasta nerada se blíží madam. " řekl důstojník. ,, Johne máš dva stíny." Řekl Důstojník. Podívala jsem se na Johna. ,, Co se bude dít? Když má dva stíny. " zeptala jsem se . ,, vasta nerada tě tím označí a pak tě zabije." Řekl John. ,, všichni se musíme dávat bacha na stíny. " řekla jsem. Všichni jsme se na sebe podívali. Šli jsem po světle, ale John zůstal ve stínu a vasta nerada ho zabila. Změnil se v kostru a šel po nás ve skafandru. ,, Hej kdo zasl světla?!" Řekl John. Byl mrtvý a šel za námi chtěl nás zabít. Vyběhli jsme do obrovské místnosti a zabarikádovali jsme se. Otočila jsem se viděla jsem může co stojí u jedný ženy a snaží se jí uklidnit. ,, kdo jste pane?!" Zeptala jsem se on se na mě podíval. ,, já jsem Doctor. " řekl mi.
,, Doctor? " zeptala jsem se znovu, abych se ujistila. ,, Ano Doctor uvízl jsem tu daleko od TARDIS. Tohle je Donna jen tak mezi námi strašně ukecaná ženská. " řekl Doctor. Přišel stín. ,, Hej kdo zasl světla?!" Zeptal se ještě jednou. Už bylo víc lidí co byli už proměněni. Okolo nás přišli stiny a obklíčili nás. ,, Doctore? Jsem v dost velký brindě. " řekla jsem.
Pokračování příště.
@ věnování Baraczsk
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro