_shamina_ PinaCollada_21

Je to už dlouho, co se Radek s Jirkou viděl. Naposledy to bylo před asi měsícem nebo dvěma. Už kvůli tomu ani nemohl v noci spát. A teď do toho ještě zjistil tohle. Tu hroznou zprávu se dozvěděl včera večer od matky. Jirka je už dva dny v nemocnici, protože ho srazilo auto. A prý je to hodně vážné a je ve velkém ohrožení života.
Ta zpráva Radka příšerně zdrtila, a i když už spolu příšerně dlouho nemluvili, pořád to byl jeho nejlepší kamarád.
Radek dlouho přemýšlel, jak by se mu odvděčil za jeho kamarádství, nebo se aspoň usmířili. Poté ho něco napadlo. Vzal do ruky tužku a pastelky a začal kreslit, a asi po dvou hodinách práce vykouzlil obrázek jeho a Jirky jak hrají fotbal. Fotbal spolu totiž hráli nejčastěji. Poté ještě popadl knihu, kterou chtěl dát Jirkovi k Vánocům, a vydal se do nemocnice.
***
Jirka už v nemocnici ležel dva dny, a občas sem přišel někdo z jeho rodiny, ale nikdo jiný. Cítil se hrozně osamělý, nebylo mu zrovna nejlíp, a chtěl aspoň jednou ještě vidět Radka.
Z přemýšlení ho vytrhly hlasy před jeho nemocničním pokojem, poté někdo zaklepal a vstoupil. Jirka se podíval kdo to je, a kdyby mohl, tak by vypískl nadšením, když spatřil Radka. Jirka nemohl jinak, než to pokládat za zázrak, vzhledem k tomu, že na Radka před chvílí myslel, a přál si, aby přišel.
,,Ehm... Ahoj" vysoukal že sebe Jirka.
***
,,Ahoj" řekl stejně přiškrceně Radek.
Po nekonečně dlouhé chvíli nepříjemného ticha se Radek rozhodl jít rovnou k věci.
,,Ehm... Noooo... Já bych chtěl... Emmm... No... Eh." Nedokázal se vymáčknout Radek, tak ho Jirka s úsměvem pobídl;
,,No? Co potřebuješ?"
,,Noooo... Em... Nechcešsenáhodouusmířit?" vylétlo z Radka. Když viděl že Jirka se na něj nechápavě dívá, a zároveň se směje, tak se zhluboka nadechl a začal znovu a pomalu, i když značně nervózně:
,,No, jestli by ses jen tak náhodou nechtěl usmířit"
Když viděl že se Jirkův obličej rozzářil radostí, s úlevou si oddechl.
,,Samozřejmě že ano" vyjekl Jirka, ale potom se hodně rozkašlal, což Radka vyděsilo. Potom si taky všiml že Jirkův obličej je sice rozradostněný, ale jeho pohled je unavený, a sotva se drží vzhůru. Měl bych už radši odejít než se sesype únavou! zděsil se, ale ještě řekl:
,,Tak zas zítra? Já už budu muset, a vidím že i ty jsi na pokraji sil." Jirka se smutně usmál a chraplavě řekl; ,,tak ahoj zítra" ,,ahoj'' zamával Radek a odešel.
Doma poté zjistil že Jirkovi zapomněl dát tu knihu a obrázek, ale už to neřešil a řekl si že mu věci předá zítra.
Jenže už žádné zítra nebylo. Radek se další den dozvěděl, že se v noci Jirkovi zastavilo srdce a doktorům se nepovedlo ho znovu uvést do pohybu. Tuto zprávu Radek nesl špatně, ale vypořádal se s tím.
KONEC
———————————
469 slov

Taaakže to je asi vše, a ano já vím že je tam megamockrát slovo 'už'.
Tohle byla teda krátká jednodílovka do výzvy od těch dvou nahoře označených😁 Tak snad se vám líbila😺