Anime: Kuroshitsuji/Black Butler
Pairing: Sebastian Michaelis x Mey Rin

▫▪▫

Byla jenom obyčejná služebná. To si všichni mysleli. Měla však víc tajemství, než by kdo tušil. Bývalá mafiánka nyní pracovala jako služka pro dítě. Hrála si na neschopnou. Ale jakmile Ciel se Sebastianem opustili sídlo, stal se z ní nemilosrdný zabiják. Se zbraněmi to uměla moc dobře. Sídlo si pečlivě se svými přáteli hlídala. Avšak její nešikovné já měla radši. Chtěla nechat temnou minulost za sebou, ale vždycky se naskytla příležitost a ona musela vzít do ruky zbraň. Nikdy se své minulosti nezbaví. Stále byla zabiják. V masce neschopné služky.

,,O-o-omlouvám se!“ vypískla dívka, když do někoho vrazila se džbánem plným vody. O to více se vyděsila, když zvedla pohled a viděla Sebastiana. Chladně na ni koukal. Odvrátila pohled a zčervenala.

,,Kolikrát ti mám říkat, abys dávala pozor,“ pronesl Sebastian. Obešel ji a po cestě ze sebe sundával mokré sako. Mey Rin zrudla a koukla na druhou stranu.

Holka, ty jelito! Nemůžeš jeden den neudělat trapas!? Křičela na sebe. Vždycky se před ním pořádně znemožnila. Byla si jistá, že z ní má Sebastian pouze srandu. Opakovala si pořád dokola, ať si nedělá naděje. Na tenhle kousek neměla. Navíc byl tak chladný. Byl dokonalý. Zase se zasnila. Dlouze vydechla.

Sebastian se otočil, když slyšel dlouhé oddechnutí. Nadzvedl jedno obočí a sjel ji pohledem. Koukala do zdi. Byla šílená. To věděl už dávno. Nechal na sobě pouze košili, která neutrpěla škody.

,,Mey Rin, odnes to a pak zajdi Mladému pánovi vyměnit povlečení,“ rozkázal. Dívka vůbec nereagovala. Povzdechl si a došel za ní. Položil jí ruku na rameno. Hned se však stáhl dál, když dívka vyskočila a vypískla.

,,Hai!“ vykřikla.

,,Slyšela jsi mě vůbec?“ ujistil se.

,,Ano!... Ne,“ pípla. Ťukla o sebe prsty.

,,Vyměn pánovi povlečení,“ zopakoval klidně. Mírně se pousmál.

,,Ah, hai!“ kývla. Odešla z prádelny.

Sebastian se opřel o zeď. Byl si přímo jistý, že se té holce líbí. Bylo to očividné. Se vší upřímností i párkrát přemýšlel, že by toho využil pro sebe. Avšak byla mu příliš blízká na to, aby tohle udělal. Řekl by, že je to téměř kamarádka. Byly chvíle, kdy s nimi trávil volný čas po večerech, kdy Ciel spal. Bylo to trochu ponižující, že z mostra z pekel se stal až moc lidský démon. Občas mu Mey Rin přišla roztomilá.

Nastala noc. Chvíle, kdy byl Sebastian neustále ve střehu. Sídlo Phantomhive bylo oblíbeným cílem útoků. Dost lidí se chtělo hraběte zbavit. Až se divil, jak poklidná noc to zatím byla.

Zatím.

V zadní části sídla se podle zvuku rozbilo okno. Svou rychlostí byl tam. Stál tváří v tvář pěti mužům. Už si myslel, že to bude nudná noc. Trhl rameny.

,,Příště použijte dveře, ty okna něco stojí,“ pronesl znuděně Sebastian.

,,Dveřmi by to nebylo originální," odvětil jeden z nich. ,,Najděte toho kluka!“ přikázal svým mužům.

Sebastian je však hned zastavil. Použil své příbory. Avšak netrefil ani jednoho. Zabránil jim sice se dostat do sídla, ale ani jeden neumřel. To bude otravné. Povzdechl si.

Byl až překvapený, jak jsou dobří. Bavil se do chvíle, dokud jeden z nich nevytáhl jemu známý Lævatein meč. Muž ho stihl bodnout. Sebastian se chytil za místo v břiše a bolestně sykl. Muž se potěšeně usmál. Byli připravení. Věděli, že Phantomhive má jinak zrůdné služebnictvo.

Chtěl se bránit, ale bolest v břiše byla silná. Pěstí se ubránil před jedním z nich. Ale ve chvíli, když se proti němu rozběhli ostatní věděl, že je slušně v háji.

Ozval s výkřik. A další. Sebastian se koukl na muže, kteří teď leželi na zemi a krváceli. A před ním stála rudovlasá dívka s pistolemi v rukou a kryla ho.

,,Tak ono vás je víc? Holka se zbraněmi zní děsivě, ale já ti nemám problém ublížit,“ řekl jeden z nich. Už zůstali jenom dva. Oba se na ni rozběhli s úmyslem ji zabít.

Mey Rin se zamračila. Chtěla vystřelit. Ale k její smůle měla prázdno. Uh, Barde! Zaklela v duchu. Určitě si zase půjčoval její zbraně. Jednou pistolí praštila jednoho z nich do obličeje a druhému dala loket do žeber. Aby se složil k zemi, pořádně ho nakopla. Zatímco ležel, druhého uškrtila. Než se poslední z nich stihl postavit a utéct, byl zastřelen. Dívka se s klidným svědomím koukla na mrtvoly těch buranů.

Vydechla. Tep se vrátil do normálu. Odhodila pistole a přiběhla k Sebastianovi. Nevěděla, čím ho tak dorazili, ale musela mu pomoct. Klekla si.

,,Sebastiane! Proboha, krvacíš. A dost," vyhrkla. Koukla na ruku od krve.

,,To bude dobrý. Jsem zvyklý,“ odvětil. Avšak každé slovo bolelo. Tohle dlouho nezažil.

,,Asi bych ti měla za ty tvoje připomínky jednou vrazit. Pojď, pomůžu ti do pokoje a ošetřím ti to,“ seznámila ho s následným postupem.

,,Já nech-“

,,Ticho buď,“ sykla a zle se na něho koukla.

Za její pomoci vstal. Snažil se jí moc nezatěžovat. Dostal se do pokoje. Posadil se na postel. Byl klidný do chvíle, dokud ho nezačala zbavovat fraku a košile. Avšak nechal se. Nechal si vyčistit ránu a obvázat. Celou dobu ji sledoval. Byla tak pečlivá.

Mey Rin se omluvila s tím, že se půjde převléct z věcí o krve a vrátí se. On měl chvíli na to přemýšlet. Měl možnost Mey Rin vidět v jiném světle. Byla to hezká holka. A narozdíl od domácích prací jí bitky šly. Prakticky sama vyřídila pět ozbrojených chlapů. Lehl si. Odpočinek mu možná prospěje.

Vrátila se ve věcech na spaní. Chtěla ho jenom zkontrolovat a jít. Byla v rozpacích. Snažila se mu nezírat na odhalenou hru. Otočila se na odchod. Avšak Sebastian ji chytil za ruku.

,,Přemýšlel jsem,“ začal. Donutil se si sednout.

,,Ano?“

,,Nechceš tu se mnou zůstat? Aspoň dneska. Co kdybych přes noc umřel,“ neodpustil si. Pobaveně se uchechtl. Vážně ho měla chuť praštit bez ohledu na postavení.

,,Jistě. Ne, dobrou noc, Sebastiane," odpověděla. Přičemž její mysl křičela, že zůstane. Netušila, co ho to zas napadlo. Hrál si s ní. Bylo očividné, že se jí líbí a ona to věděla.

,,Rin-chan," protáhl tiše.

Ona se otřásla. Otočila se. Zamračení nahradil nejistý pohled. Bylo to, jakoby jo sváděl. A ona věděla, že jak jednou kývne že už neuteče.

A ona utéct nechtěla. Jestli má mít zlomené srdce, tak ať je to on. S výdechem kývla. Vykřikla, když si ji stáhl k sobě. Uvěznil ji v objetí.

,,Ještě jednou mi řekneš Rin-chan a opravdu tě něčím praštím," zavrčela.

,,Kdyby ti to vadilo, tak tu teď nejsi,“ odvětil.

,,O můj bože,“ povzdechla si.

,,Ta teď bych se měl urazit.“

,,Nic, odcházím.“

,,Už budu ticho. Jen, zůstaň," řekl pobaveně.

,,Jsem si jistá, že víš že bych neodešla. Ale ještě slovo,“ zavrčela. Otočila se k němu čelem. Projela mu prsty vlasy. Věnovala mu pusu na čelo a usmála se. On taky.

🎄

Gome~ Zítra očekávejte taky tak pozdě. Tento víkend mám službu u koní a končím pozdě. Nějak to nezandávám.

Všechny překlepy a chyby budou zítra opraveny, ale abych dodržela denní vydávání tak už to opravdu opravovat nebudu. Jsem unavená 😪