Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

✨24. KageHina✨

A končíme mojí další srdcovkou.❤️

Anime: Haikyuu!!
Pairing: Kageyama Tobio x Hinata Shoyo

▫▪▫

Přání

Hinata měl nachystaný dokonalý dárek. Sebe. Nic jiného přece Tobio nepotřeboval, no ne?

Byl den před Štědrým dnem a Hinata byl domluvený se svým přítelem, že spolu stráví jak tento den, tak i Vánoce. U Hinaty doma i s Kageyamovou sestrou. Byl natěšený. Neviděli se skoro dva týdny kvůli volejbalu. Už se nemohl dočkat až budou tři hodiny a on bude moct vyrazit svému příteli naproti. Měl naplánovaný celý den. Jít na vánoční trhy, dát si horký punč, zabruslit si a projet se na ruském kole. A pak si ho přivede domů a budou se mazlit u nějakého romantického filmu s vánoční tématikou.

,,Mami, brácha zas myslí na prasárny," zamumlala Natsu u snídaně. Žena se zasmála.

,,Ale Natsu, nech Shoya na pokoji. Je zamilovaný," usměrnila dceru.

,,Blbě zamilovaný už tři roky. No, možná i více. Byl zamilovaný ještě než spolu začali chodit," neodpustila si.

,,To nic, mami, je naštvaná, že ji Hoshiro nechal. A proto nesnáší celý můj vztah," odvětil pobaveně Shoyo. Natsu ho pod stolem nakopla.

,,Já nechala jeho," hájila se.

,,Jistě," neodpustil si. ,,Nicméně, jo jsem pořád strašně zamilovaný a jenom tak to nevyprchá. Doufám, že to taky jednou poznáš, sestro. Mami, musím ještě dobalit dárky a pak jdu s Tobim ven," usmál se Shoyo. Dopil čaj a vstal od stolu. Ještě si odnesl nádobí.

,,Jsem za vás ráda, Shoyo. Natsu, nerýpej do bratra. Ale ne že přijdete v noci," upozornila ho jeho máma přísně. Zrzek se zazubil.

,,Neboj, ať vymrzneme, tak půjdeme domů," zasmál se.

Musel ještě všechno zabalit. Vykašlal se na to a teď nestíhal. Mamce udělal dárkovou tašku, kde byly krémy, kosmetika a čokoládové, velmi drahé bonbóny. Nemohl být za tým šťastnější. Platili mu velmi dobře. A on to mohl utratit za své nejdražší. Pro Natsu nechal udělat dres s jejím jménem. Samozřejmě, že dres měla, ale jako on pouze s čísly. Plus k tomu jí sehnal u kamaráda, který měl koně poukaz na deset tréninků. Natsu ty zvířata milovala. A koupil jí spoustu drobností.

No a pro Tobia vytáhl z podpostele velkou krabici. Než ji celou obalil balícím papírem, tak dárek uvnitř zkontroloval. Byl to bílý volejbalový míč, podepsaný od všech z Karasuna. A úplně mimo byla i jména Bokuta a Atsumua. Nedali mu pokoj tak dlouho, dokud nesvolil. Usmál se. U každého jména byl nějaký pěkný komentář. Kluci z Karasuna Hinatu zase moc rádi viděli, když je sháněl kvůli tomu. I Tsukishima byl milý. Od doby, co je s Yamaguchim trochu zmoudřel a už nebyl tak nepříjemný. Ale jeho komentář byl něco jako: Snad do Vánoc neumřeš, s láskou Tsukishima.

Oblékl se do teplé bundy a vyběhl z domu. Stihl autobus do města a už se nemohl dočkat. Tobio na něho už čekal na zastávce. Byla už skoro tma. Na kole by byl rychleji, jelikož ten autobus zastavuje v každé prdeli. Hinata vyskočil z busu a skočil svému příteli okolo krku. Hned ho naléhavě políbil.

Tobio ho objímal zpátky. Taky mu moc chyběl. Ani na zápasech se nemohli vidět, protože spolu nehráli. Ani na stejných stadionech. I když se tvářil pořád stejně, neskutečně se na volno těšil, protože bude každou vteřinu se svým zrzavým přítelem.

,,Chyběl jsi mi," řekl tiše Kageyama, když se odtáhli. Pohladil ho po tváři.

,,Ty mně víc," odvětil Hinata. Chytil ho za ruku. ,,Tak, kam chceš jít první?" zeptal se vesele.

,,Na jídlo," pronesl pobaveně Kageyama.

,,Tys zas neobědval? Mám tě zbít?" pohrozil zrzrk a Kageyamovi se před obličejem objevila Hinatovo pěst.

,,Nee," zasmál se a pro jistotu uhnul. ,,Tys měl?"

,,Ne."

,,No tak vidíš, a ty tady do mě jedeš. Takže je to jasné, zajdem na sushi," pronesl Tobio. Propletli si prsty na rukou a šli do místního sushibaru. Hinata neprotestoval. Sushi zbožňoval.

Hinata ho seznámil s plánem dne. Kageyama ho jen poslouchal a v ničem neprotestoval. Hinata byl krásný takhle šťastný. Navíc se vším souhlasil. Venku už byla úplná tma. Trhy působily tak romanticky.

Prvně je Hinata vytáhl na led. Uprostřed náměstí bylo obrovské kluziště. Ale zrovna tam tolik lidí nebylo. Museli toho využít. Milá žena jim půjčila brusle. Kageyama jako správný přítel pomohl Shoyovi zavázat tkaničky, se kterými se štval. Hinata na led vplul jako profík. Čekal na svého přítele.

Kageyama stoupl jednou nohou na led. Ale když se chtěl postavit oběma, tak se rozplácl na ledě hned u vchodu. Hinata dostal neskutečný výtlem. A pak záchvat smíchu, místo aby mu pomohl vstát. Kageyama na něho hodil zlý pohled. Trapas.

Hinata se smál a nevnímal okolí. Chvíli po Tobiovi skočil na čumáku i on, protože ho sejmulo nějaké malé dítě. V tu chvíli se rozesmál i Tobio. Matka toho dítěte k oboum přijela. První pomohla na nohy Hinatovi a až pak synovi, který neposlouchal. Shoyo pomohl konečně na nohy Tobimu, který byl furt trochu uražený.

Kageyama se snažil neudělat split. Hinata se pochechtával. Kdyby věděl, že Tobio neumí bruslit, tak by ho na led nebral. Ale to pako mu nic neřeklo. Pomáhal mu.

,,Nesměj se," zavrčel Kageyama. ,, Naposledy jsem na bruslích stál v deseti letech. To bylo před dvanácti lety, boke," dodal potupně na svoji obhajobu.

,,Ale vždyť už ti to jde, miláčku. Už se udržíš beze mě. Ty opravdu umíš jenom volejbal," neodpustil si poznámku.

,,Teď se za to trochu stydím," řekl a odvrátil pohled.

Hinata si povzdechl. Políbil svého přítele na tvář. Teď se cítil trošku špatně.

,,Ale za to hraješ úžasně," pokusil se to zachránit.

,,Radši nic neříkej," odvětil Tobio a pocuchal mu vlasy. Úspěšně se rozjel. Hinata za ním a chytil ho za ruku.

Šli si dát svařák. Vlastně Hinata jen nealko punč, protože mu Kageyama zakázal pít. Hinatu to úplně vždycky úplně vyplo. A on se s ním smýkal domů. Stihli se pohádat. Kageyama trval na tom, že bude platit. Hinata nechtěl. Ale nakonec mu udělal radost a nechal ho dělat mu sugar daddyho. Jedna z pozitivních jeho vlastní, pro Shoya by se rozdal.

S horkým pitím obcházeli stánky a užívali si tu pohodu. Nějaký pán měl stánek, kde se do nebe pouštěly balónky s přáním. Hinata tam Tobia tam úplně odtáhnul.

,,Ty tomu věříš?" neodpustil si Tobio.

,,Mlč a piš přání," řekl Hinata. Vzal si papír a napsal tam své.

Kageyama mu koukl přes rameno. Pousmál se. Vzal si od muže papírek a napsal tam své. Nikdy mě neopouštěj.

Oba balónky, modrý od Hinaty a oranžový od Tobia vyletěly do vzduchu. Hinata svého přítele objal.

,,Co jsi tam napsal?" zkusil se zeptat. Nečekal, že mu to Tobi poví.

,,Aby vám můj tým nakopal prdel," odpověděl s úšklebkem. Hinata ho bouchl do paže. ,,Co, ptal jsi se?" zasmál se.

,,Blbče," uchechtl se Hinata.

,,A co ty?"

,,To ti neřeknu," zazubil se. Kageyama si povzdechl. Tušil to. Vzal ho kolem ramen a šli spolu na obrovské ruské kolo.

Výhled byl úžasný a jízda trvala tři minuty. Na vrcholu sice bylo dost chladno, ale tulili se k sobě a bylo jim fajně. Hinata ho objímal okolo paže a měl zavřené oči. Tobio ho drbkal ve vlasech. Když jeli druhé kolo nahoru, Tobio vstal. Hinata se ublíženě koukl, že ho obral o teplo. Jenže ztratil řeč. Tobio před ním klečel s otevřenou malou krabičkou. Uvnitř byl černý prstýnek se safírem.

Hinatovo oči se zalily slzami. Byl chlap, ale rozbrečel se. Rukama si zakryl obličej, aby aspoň trochu zakryl slzy.

,,Tobio..." pípl. ,,Ano!!"

Kageyama zamrkal. Ani se nestihl zeptat. Usmál se, tak nejlépe, jak uměl. ,,Fajn, ale byl by hřích se nezeptat. Shoyo Hinato, budeš navždy mým rivalem, nejlepším přítelem a mým mužem?"

,,Ano! Ano! Milionkrát ano!" křičel radostí. Po té, co mu Tobio nasadil prsten po něm skočil. Políbil ho. U toho brečel.

Kageyama nevěděl, jestli se smát. Tenhle pohled na něj byl k nezaplacení. Pak si uvědomil, že brečí taky.

* * *

Shoyo přiběhl do obýváku, kde byla jeho máma a sestra. Pekly spolu cukroví. Obě se na něho koukly.

,,Kdes nechal-" začala jeho máma.

,,Tobio mě požádal o ruku a teď jsem jeho manžel!"

,,Snoubenec," opravila ho Natsu.

,,Cože!? To je úžasné! A kde máš Tobia?" rozhlédla se.

,,Tu jsem." Tobio se objevil v místnosti ještě pokrytý sněhem. Ale šťastný.

,,Mám z vás takovou radost, chlapci moji." Hinatova máma je šla oba obejmout. ,,Musíme to zítra oslavit a oznámit všem!"

Když odešla zpátky k pultu, Shoyo se naklonil k Tobimu.

,,A tebe čekám v pokoji. Mám pro tebe taky malé překvapení," zašeptal. Pohladil ho po paži. On mi splnil moje přání! Byl šťastný.

🎄

A jsme u konce. Nechci nic říkat, ale uteklo to rychle. Já vám všem přeju jen to nejlepší, do nového roku a můžete se podělit s tím, co jste dostali pod stromeček. :3

Na silvestra budu také psát oneshot. Můžete mi do komentářů napsat přání. Samozřejmě na Haikyuu. :3

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro