Peter and Groot
Čekali jsme na vesmírnou loď, aspoň to tak pan Stark říkal. Na obloze se něco mihlo, náhle nás oslnili světla z vesmírné lodi.
Musel jsem si zakrýt oči rukou. Když konečně vesmírná loď přistála, otevřeli se dveře a v nich stál „mýval“ se stromem?
Podivil jsem se co to má být. Když k nám ti dva došli, začali se představovat. „Já jsem Rocket“ představil se mýval.
Radši jsem mlčel. Konečně jsme byli uvnitř. Seděl jsem v zadní části lodi a snažil se usnout.
Pan Stark s ostatními něco pořád řešil ve přední části lodi. Rocet s Gamorou a Quellem vyzvedli ještě Capitána a Balck pantera. T'chala si musel sebou vzít samozřejmně svou mladší sestru Shurry. Povzdechl jsem si, když jsem ji zahlédl ve dveřích. „Nuda co?“ prohodila a přisedla si ke mně. „K čemu nás tu tedy potřebují“ protřu si oči. „To já nevím“ pokrčila rameny a stále si prohlížela svoje špičky bot, stejně tak jako já.
„Měl jsi zůstat dole, né ject s námi, proč mne prostě neposloucháš?“ slyšeli jsme Rocekta... „Ten má tedy ale náladu“ pouchechtla se Shurry. Pouze jsem přikývl. „Taky ti připadá jako mýval? Mluvící mýval“ zasmála se. „To jo, ale urazit ho moc nechci. Pan Stark mi říkal, že je na to až moc citlivý“ podrbu se na zátylku. „Aha, no já brášku moc nevnímala“ stáhne pohled je dveřím. „Takže děcka... Musíte ho pohlídat, odteď jsou z vás chůvi“ objeví se ve dveřích Rocket. „Tohle je Groot, pozdrav“ drcne do stromu? Co to proboha je?
To není normlání...
Mluvící mýval a teď mluvící...
Emmmm skoro mluvící a chodící strom. Super no a teď ho musím, musíme hlídat...
„Já jsem Groot“ řekne. Nacož se jen podivíme....
„Emm... Rozumíš mu“ bez jediného pohledu na mne se zeptá. „Jo, docela jo..“ řeknu zyšleně. „Jak?“ otočí se. „Slovník“ zamáchám ji před obličejem knížkou ležící na stole.
„Já jsem Groot“ takže to je.... Hledám... „Jasně, moc rádi si zahrajem, tedy ja jo, nevím jak tady madam“ ukážu na ni prstem. „A co chceš hrát?“ zeptá se. „Já jsem Groot“ odpoví jí. Já jako překladatel začnu hledat ve slovníku. „Videu hru... A.... Máš tedy konzole?“ koulnu se a něj, tentokrát já tady nadhodím otázku. „Já jsem Groot“ vyndá tři konzole na hraní... „Jde se hrát“ odložím slovník....
Po dlouhém hraním, jsme nakonec přešli na jinou hru.
Tentokrát hrál pouze Groot... Já i se Shurry jsme vypadli po takovém třicátém až jednatřicátém kole. Groot hrál, zbýval mu poslední život. Já se Shurry jsme zůstali a pozbuzovali jsme ho... „Jo to dáš.... Pojď Groote“ křiknu... „Zab je... To dáš, musíš tady... Pojď...“ pozbuzovala ho zase ona. „Já jsem Groot“ křiknul. Mělo to znamenat, že to nechce zase hrát od začátku... Aspoň myslím, za tu dobu jsem se, no my oba jsme se naučili mírně jeho jazykem.
463 slov
14. prosince
Tak tu máme takovou odpočinkovou kapitolu. Tento ship napadl tuhle skvělou holčinu...Sara18999 Bohužel jsem našla pouze i se Shurry, tak snad neva.
Jinak tuto kapču věnuju této super holčině OkaruSasaki, mrkněte na její profil a kdyžtak zanechte i follow.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro