Vítr, který vydával až děsivé zvuky se ozýval na hřbitově. Mladý šestnáctiletý kluk odcházel. Kytici odhodil, spíše položil před kamenný náhrobník, kde bylo napsáno Edward Tony Stark Iron-man....

Pořád si mnul uslzené oči. Vzhlédl k nebi. Na jeho čelo dopadla první kapka deště. Povzdechl si a vydal se dál.

Vedle Starkova hrobu byl jiný grob. Dalšího amerického hrdiny Steva Rogerse, který umřle při jedné válce. Chranil záda Tonymu, ale ten také umřel. Ten však zachránil svět. Tedy jen někdo si to myslí, jiní tvrdí, že to nemusel dělat, mohli je nechat těm padouchům, myslím tí mAvengers.

Jak kyselé kapky deště stále padali na hrob těch dvou.... Z poza stromu se vynořil muž zahalený do černého, pořád si zakrýval obličej a pomalými krůčky se přibližoval k hrobu dvou slavných hrdinů.

V ruce svíral jednu skleněnou lahvičku, malé velikosti. Na Starkův hrob vykáply dvě kapky tekutiny ve skleničce.

Jenže, když chtěl to samé dát i na Rogersův hrob, dal pouze jednu, jelikož ho vyrušil hlas. „Hej pane. Co tam děláte?“ okřikl ho strážník. „Nic, jen skládám úctu dvoum padlým hrdinům“ pokusil se o úsměv. Nakonec radši odešel.

Země se začala zvedat a z hlíny se vynořila ruka, nakonec i hlava Iron-mana. Jeho naštvaný obličej, který byl z poloviny přikryt helmou, zamračil se víc.

Jak šílenec vykopal Steva, který měl na sobě několik krvavých ran, jeho zavřené a nemohoucí tělo leželo v rakvi, kterou Tony zníčil, aspoň její víko. Jeho nemohoucí tělo, stále mrtvé a napůl živé, díky neznámé tekutině, které nebylo dostatečně.

Pořád jeho nemohoucí tělo vláčel po zemi, vyšel ze hřbitova a vláčel ho po kostkované kamenné silnice, kde se procházel jak ten neznámý muž, tak i Peter. V uších měl sluchátka a pořád si utíral slzy, které stíral spolu s dešťovými kapkami.

„Hhhhhej ttyy!“ křikl Tonyho mrtvola (zombie) položil Stevovo tělo na zem a středbě zadrhávými kroky k němu došel. Ten začal utíkat. Celou ti dobu se ho snažil zmanipulovat a přethánout na svou stranu, což se mu nedařilo.

Muž narazil do Petera. Ten se otočil sundal si sluchátka. Ale jen jak uviděl Iron-zombieho, utekl do uličky se převlíknout.

Boj to byl velmi nevyrovnaný. Peter prohrával a Iron-zombie čím dál víc naslouchal muži. Zdráhal se přejít na opačnou stranu mysli. Peter se zvedl, těžce se držel na obpu nohách. Zpříma se snažil hledět do očí Tonymu zombiekovi. „Tohle nejsi ty Tony, toto nejste vy pane Starku. Zastavil se. Díval se na Petera, jako kdyby chtěl.... Ho zabít? Či nechat jít? Nemohl se rozhodnout. Stevovo tělo e mírně pohnulo, ale Tony pořád stál na hranici rozhodnutí.

Ale jak dlouho tam bude stát?

435 slov

19. prosince

Přeji nádherné prožití Vánoc..... Snad tato kniha vám nějak „zlepšuje náladu“ 😅

😘😊