Střelba, ozývající se kolem mne. Jeho ruce, kde se rozléhala zelená žíla, táhnoucí se k jeho krku. Vztek ho ovládal a on se měnil zas na Hulka. Stoupla jsem si k jeho boku a střílela ze svých dvou pistolí.

Jedním koutkem oka jsem ho pozorovala. Neví mrpoč, ale i on mne. Možná ze stejného důvodu, tak jako já jeho. Což je..... Miluju ho. Kdyby i on mne, byla by to nádhera. Ale bojím se mu to říct, mám strach z odmítnutí.....

Pořád jsem ve své hlavě bloudila a nevšimla si, že mi zachránil život. Na poděkování jsme mu vtiskla pusu na tvář, což byl velký problém. Oba jsem se tam mírně červenali.....

112 slov

25. prosince

Nic moc mne nenapadlo, takže se omlouvám za tak krátkou kapitolku. Užijte si vánoční svátky