4. prosince
Jestli byl Modrý odvážný už jako kotě, za dobu co byl v klanu se stal ještě odvážnějším. I přes jeho původ si ho oblíbila většina koček v klanu, obzvláště starší.
Naslouchal příběhům vyprávějících o velkých bitvách a rychlých válečnících. Tajil se mu dech při každém slovu.
Jinak byl jako jiná koťata. Hrál si s ostatními a vyváděl na území tábora. Obzvláště si oblíbil Lesínku. Byla opakem jeho barvy. Její hnědé oči a bílý kožíšek přesto ladily s Modřínkovým temně černým kožichem a modrýma očima. Modřínek rychle rostl a byl skoro dvakrát větší než ona.
,,Ať se všechny kočky setkají pod skálou." zazněl hlas Stříbrné hvězdy a Modřínek vyrazil směrem ke skále. Přisedl si k Ječmínce a přitisk jí čumáček k srsti. ,,Dnes je tvůj velký den" oznámila.
Stříbrná si zavolala Modřínka a Lesínku k sobě. ,,Dovršili jste věku, kdy se z koťat stávají učedníci. ,,Nadešel čas, aby jste se učili umění válečníků a porozuměli válečnickému kódu. Ty, Modřínku budeš Modrásek a tvou učitelkou bude Lyska" pohlédla na svojí zástupkyni a ta přistoupila a fotka se čumáčkem toho Modráskova. ,,Ty, Lesínko, budeš Snítka a bude tě učit Kamenný pruh" vysvětlila.
Když jmenovací ceremoniál končil, vydali se učedníci k ostatním klanovým kočkám. Všichni jim blahopřáli a Modrásek se cítil šťastně. Ječmínka na něj bude hrdá. Dnes poprvé bude spát v doupěti učedníků.
Máme tu čtvrtou kapitolu. Doufám, že se líbí. No jo, musím to nějak zkrátit, ale nebojte se, určitě to nebude životopis v deseti větách. Nemohl/a by jsi tam dole zanechat komentář? Vážně by to potěšilo.
ebrhart ♥️♥️♥️♥️
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro