23.prosince
🎁🎄ZÍTRA JSOU VÁNOCE!🎄🎁
„Néé" před obličejem Modré krvi se mohlo tělo Tygřího měsíce. Zelenooká dopadla na velitele s rozevřenými drápy a zaryla mu je do břicha.
„Cos to udělal?" mňoukl přes slzy Modrá krev. Ale nic už nešlo dělat. Nehybné tělo Tygřího měsíce, který ztrácel své poslední dva životy leželo na zemi a dopadaly na něj malé vločky.
„Ty!" zařval a vrhl se na Hnědou kočku. Ve svých drápech cítil sílu Hvězdného klanu, sílu bolestí ze ztráty.
Převalil hnědou kočku na bok a zakousl se jí do břicha. Vytvořil tak velkou ránu. Kočka se pokusila zvednout, ale docházely jí síly.
„Jsi synem smrti" zaslechl za sebou Krvavého. Ten se na něj vrhl a srazil ho k zemi. „Co jsi udělal Zelenoočce udělám teď i já tobě„ vyprskl a zakousl se mu do břicha.
Modrá krev ucítil bolest, strašnou bolest a skácel se k zemi.
Modrá krev se objevil na mýtince pod hvězdným nebem. „Je tohle území hvězdného klanu?" pomyslel si.
Z oblohy se k němu začaly přibližovat hvězdy. Brzy v nich Modrá krev spatřil kočky. Když se všechny snesly dolů na mítinku, spatřil Modrá krev Tygřího měsíce. Byl to mladý Tygří měsíc, skoro učedník.
„Víš proč jsi tu?" zeptal se ho Tygří měsíc. „Zemřel jsem" odpověděl. Z davu koček vystoupila Stříbrná hvězda. „Ano, ale zapomínáš kdo jsi teď? Jsi velitel Sněžného klanu a hvězdný klan se ti rozhodl dát druhou šanci." kývla směrem ke kocourovi.
„S tímto životem ti dávám sílu, aby jsi uchránil sebe, ale i kočky, které to budou potřebovat" domluvila a dotkla se ho čumáčkem. Tělem modré krve se rozlehla bolest. Přivřel oči.
Když je otevřel, spatřil před sebou Tygřího měsíce. „Doufám, že po mě budeš klan vést dobře. Dávám ti druhý život, aby jsi porozuměl bolesti druhých" mňoukl a dotkl se ho čumáčkem. Tentokrát to bolelo snad ještě víc.
Jako třetí k němu přistoupila Lyska. „S tímto životem ti dávám lásku. Hlavně pro Šantu." mňoukla. Tohle dotknutí bylo lehké a příjemné.
Další byly dvě koťata. „Nikdy jsi nás sice nepoznal, ale přesto máme stejné. Jsme koťata Ječmínky. Tyhle dva životy ti dají schopnost spravedlnosti a opuštění. Budou se ti hodit, až budeš muset pracovat nejen s učedníky.
„Šestý život ti dávám já" řekl velký zrzek, po boku s málo šedivou kočičkou. „Váš znám!" mňoukl nadšeně. „Ano, jsme to my, odemě dostáváš moudrost starších" mňoukl. „A já ti dám schopnost pečovat" mňoukla kulhající kočka.
„Předposlední život máš od té tříbarevné" mňoukla. „Schopnost naučit taky není k zahození" řekla a dotkla se ho.
Poslední kočka k němu přišla zezadu. Spatřil v ní svou podobu. „Vím, že v tvých žilách proudí moje krev. Buď dobrým velitelem. S tímto životem dostáváš schopnost být dobrým velitelem. Buď jím!" mňoukla a dotkla se ho čumáčkem.
„Modrý měsíc" vykřikly třikrát za sebou všechny kočky na mýtince.
Pak se Modrému měsíci zatmělo před očima a pohltila ho tma.
Už ziiiiiiíííítrraaáá jsou Vánoceeeeé! Jupí! Taky se nemůžete dočkat, až se celá rodina pohádá u štědrovečerní večeře? Až shoří stromeček? Máte už zabalené dárky? Dobře, nebudu už vás víc stresován. Jde o to si Vánoce užít, ne? Takže, stromeček nehoří... no dobře, už přestanu.
Vaše
ebrhart ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro