Tygří měsíc ležel bezhybně. Krev polil mráz po zádech. „Ne, on nemůže zemřít. "pomyslel si. Kočky toulavého klanu se daly na ústup. „Tohle jim nedaruju" procedil mezi zuby Modrá krev. „Kdo to bude příště?" pomyslel si.

Rozběhl se ke svému veliteli. „Tygří měsíci" mňoukl opatrně. Kocour nereagoval a jen nehybně ležel na tvrdé zemi. Jeho životy měli v tlapkách kočky hvězdného klanu. Zástupce se obrátil na Slzu. Ta mu jeho nejistý pohled jen oplatila.

Tygří měsíc švihl ocáskem. Nepatrně, ale přeci jen švihl. Zástupce se zaradoval, byla tu šance. Měsíc se zvedl opatrně na tlapky. „Díky" jeho hlas byl znavený a rozhodně ne svěží. Vyškrábal se na skalku a promluvil ke kočkám.

„Toulaví se vrátí a my se musíme připravit. Slzo, zkontroluj zranění a vytvoř si zásoby. Také bych byl rád, kdyby jsi si vybrala učedníka." zadíval se na léčitelku a ta kývla na souhlas. „Tréning učedníků zvýšíme, chci, aby oni samotní nevycházeli z tábora bez doprovodu válečníka. Posílíme hlídky, tím pověřuji Modrou krev." Zadíval se na zástupce. „ A matky ukážou koťatům základy obrany" tím dokončil svou řeč.

Krev rozdělil hlídky a hned jak byl s prací hotov, vydal se na hlídku v doprovodu s Šantou, Uhelným pruhem a Krápěnkou. Udělali čerstvé pachové značky a ulovili si něco málo k snědku. Po toulavém klanu tu kromě jejich pachů nebylo ani památky. „Kde se jen mohou skrývat" zapřemýšlel Modrá krev nahlas.

„Netuším, ale my jim ukážeme, co je to síla sněžného klanu" mňoukla Šanta. „Jen aby" pomyslel si Krev.

Je tu 19. prosince. Za pět dní jsou vánoce!! A zítra poslední den školy před prázdninami. Jupí. Příběh se pomalu, ale jistě taky blíží ke konci. Nicméně, budu ráda za hlasování a hezký kometářek. Zase zítra

ebrhart♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️