14. prosince
To co Modrá krev viděl jím naprosto otřáslo. Kočky, které si myslel že odešly jsou tu a vypadají ještě silnější než dřív.
,,Rychle, musíme varovat tábor" vykřikl rozkaz. Co když se toulaví rozhodli zaútočit na celý tábor. Nevěděl kolik jich sice je, ale něco mu říká, že rozhodně ne málo.
,,Co se stalo?!"vřískla Slza, klanová léčitelka. „Mazej ke mě" přikázala mu. ,,Nejdřív musím k hvězdě" vysvětloval ve spěchu a rozběhl se k doupěti Stříbrné hvězdy.
Vtrhl dovnitř. ,,Modrá krvi, to nevíš, že do mého doupěte se nechodí jen tak" hubovala ho. Vedle ní seděl Tygří tlapa. ,,Co se děje" zeptal se ho zástupce. ,,A co se ti stalo?" přidal.
,,U hromové stezky jsme potkali kocoura, patřícího ke kočkám věž klanu. Byl velký, hnědý. Nikdy v životě jsem ho neviděl. Zaútočil na náš. Zastavil jsem ho, ale přísahal, že se pomstí. Mluvil o nich, ne o něm" vyhlrkl ze sebe na jeden nádech.
Na tváři velitelky se oběvilo zděšení. ,,Zdá se, že vyhnanci se vrátili" pravila sklesle. V jejím hlase byl ztrach. ,,Musím to říci klanu. A Modrá krvi, jestli někdy budeš mít takové důvody, klidně sem vtrhni"mňoukla.
„ A dojdi si k Slze. Potřebuješ ošetřit." popohnala ho ke vchodu.
Máme tu 14. Prosince. No, za dveřmi jsou vánoce. Skoro. Hezkou vánoční náladu, určitě už i nějaké cukroví. Vaše
ebrhart ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️ ♥️
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro