„Jak jsi vlastně na tento podivný zvyk přišel?" ptal se Legolas, zatímco na jednu z větviček smrku věšel jeřabinovou ozdobu.

„Vyprávěl mi o tom Arathorn," vysvětlil Haldir pohotově a podal mu šípky navlečené na provázku. „Potkal jsem ho s malým Aragornem, když šli pro svůj stromeček. Vyprávěl mi, že na počátku všeho bylo něco o hvězdách, ale neposlouchal jsem ho. Vzpomněl jsem si na tebe a jak jsme se spolu dívali na hvězdy..."

Legolas umístil šípky a jemně ho pohladil po tváři. „Víš, že spolu můžeme hledět na hvězdy kdykoliv."

„Vím," vydechl a políbil ho. „Ale je hezké to slyšet."