Jednou za pár let, možná i za tisíc se smí stát na Vánoce zázrak a tento den byl právě dnes.

Bylo tomu už deset let, co Šarlota vážně onemocněla a co se zdálo že na její nemoc nebude léku, protože i její jediný přítel kocour Drápek se ztratil a Šarlota tak svoji nemoc nesla mnohem víc těžce, než když byl Drápek u ní.

Její tatínek ho všude hledal, protože nechtěl, aby jeho malá holčička byla smutná a jednou večer se to stalo, bylo to zrovna na Štědrý den, kdy se u stromečku rozbalovaly dárky a kdy se tatínek opět vrátil s nepořízenou, protože Drápka nikde nenašel a byl nešťastný z toho jak je jeho holčička smutná.

A právě v tu chvíli někdo zazvonil na jejich zvonek a ve dveřích se objevil nějaký starý pán, který v náručí svíral Drápka. Šarlotě se hned rozzářily tváře, když ho uviděla a hned se z jejich úst ozval radostný smích.

Ale ten starý pán, taky nebyl jen tak někdo, byl totiž kouzelný dědeček a tak se v tento den stalo něco, co nikdo nečekal a v co už ani nikdo nedoufal. Šarlota se uzdravila a její vážná nemoc byla v tu ránu pryč.

Zase si mohla hrát s dětmi a běhat a skákat a děkovala tomuto Vánočnímu zázraku, onomu tajemnému starému pánovy i Drápkovy..který se ji vrátil a byla strašně šťastná, že je opět zdravá.