Scorpius nervózně přešlápl. Postával vedle svého nejlepšího přítele Albuse, před obrovskou a majestátně vypadající bránou. Zatímco hnědovlásek se o něčem zapáleně bavil s Tiberiusem, potomkem Pansy a Thea Nottových, on byl stále více napjatý. Za okamžik měli totiž být zařazeni do některé z Bradavických kolejí. Scorpius sice věděl, že bude stačit jen, když si nasadí jakýsi ošuntělý klobouk na hlavu, a že nemusí skolit horského obra, nebo předvádět nějaká kouzla, jak si původně myslel, než mu otec vysvětlil, jak je zařazování jednoduché, ale přesto měl srdce až v krku. Ani nevěděl proč. Možná se bál, že se dostane do špatné koleje...? Ale když nad tím tak přemýšlel, je vůbec nějaká kolej špatná? Každá z nich má přeci své vlastní kouzlo. A i přesto, že mu rodiče řekli, že ať už se dostane kamkoliv, budou hrdí, vnitřně stále doufal ve Zmijozel. Předcijen byl mužský potomek Malfoyů a nechtěl své rodině udělat ostudu. I když už mu to mohlo být jedno, když si Draco vzal mudlorozenou Hermionu.
,,Jsi v pohodě, Scorpiusi? Vypadáš nervózně," ozval se vedle blonďáka hlas jeho sestry Lauren. Trochu sebou trhl, jelikož si nevšiml, že přišla. Doteď si totiž někde vzadu, na konci hloučku nových studentů, povídala s Allison, Frankem a Lysanderem. Scorpius se na svou dokonale klidnou sestru podíval a prohlédl si ji od zhora až k patě. Vypadala přesně jako jeho matka. Teď, když měla rozpuštěné své hnědé kudrnaté vlasy a měla přes ramena hábit, pomyslel si, že vedle něho stojí Hermiona ze starých fotek, které jim jejich rodiče ukazovali, když byli menší. Mimo jiné jí taky záviděl, jak dokázala být klidná. On tady doslova šílel a Lauren vypadá, jakoby se do kolejí rozřazovala každý den. Nebyla vůbec nervózní. Ani Albus. A Scorpius to nechápal. Jak to dokáží? Co je ten fígl, který používají?
,,Scorpe?" Oslovila ho znovu Lauren a zamávala mu rukou před obličejem. Už nejméně pět minut na ni totiž její bratr strnule civěl a jí už to bylo nepříjemné. ,,P-promiň," zakoktal se, rychle zatřásl hlavou, aby z ní vyhnal myšlenky a potom sklopil pohled. Brunetka se ušklíbla při pohledu na napjatého Scorpiuse. ,,Jsi nervózní, viď?" Blonďatý chlapec se zamračil a podíval se na ni. ,,Nejsem," řekl hlasem, který jasně vypovídal o tom, že lže. Lauren si s úsměvem povzdechla a opřela si loket o bratrovo rameno. ,,Nikdy jsi neuměl lhát," pokroutila nad ním hlavou a Scorpius se svraštěným obočím schodil její ruku ze svého ramene, ,,jen nechápu z čeho si nervózní. Jen si na hlavu nasadíš klobouk, nic těžkýho." ,,Ty tomu nerozumíš," odvětil blonďák a znovu začal pohledem propalovat kamenou podlahu. ,,Bojíš se, že se nedostaneš do Zmijozelu, co?" Ušklíbla se Lauren s vědomím, že na to kápla. Scorpius k ní zvedl hlavu a na malý moment se jí zadíval do očí. I to jí stačilo k tomu, aby ji to utrvrdilo v její domněnce. ,,Prosimtě, bratře," povzdechla si a poplácala ho po rameni, ,,jestli se stresuješ kvůli takové kravině jako je to, kam se dostaneš, tak je to úplně na nic. Není to náhodou jedno, kam tě ta kšiltovka pošle? Ať už to bude Zmijozel, Havraspár, Mrzimor, nebo Nebelvír, budou na tebe rodiče hrdí, pokud ti jde o tohle. Moc dobře to víš." A Scorpius usoudil, že má pravdu. Najednou nechápal, proč byl vlastně ve stresu. Pousmál se na Lauren a otočil se na Albuse, který se jako na povel podíval na něho ve stejný čas. ,,Už jsi se uklidnil?" Ušklíbl se hnědovlásek a blonďák se zamračil. ,,Hele nech si to, Pottere." Albus se jen zasmál, stejně jako Tiberius s Lauren a celá čtveřice se naráz podívala na bránu. Ta se pootevřela a ven vyšla ředitelka McGonagallová s úmyslem, přednést zahajovací proslov. Sice by měl tuto úlohu převzít nový zástupce ředitele, jelikož ona sama nyní školu vedla místo Albuse Brumbála, ale protože tu tento rok byla zajímavá příjmení jako například Malfoy, Potter, Nott, Zabini a podobně, rozhodla se to vzít do svých rukou.
  Po krátkém úvodním proslovu ředitelky McGonagallové, konečně přišla ta chvíle. Mohutná brána se otevřela a oni se naprosto okouzleni nádherou Velké síně, vydali za postarší dámou v zelených šatech, do přední části místnosti, před kolejní stoly. Všichni starší studenti, včetně Brutuse Notta, Blakea Zabiniho a Jamese Pottera, kteří už v Bradavicích byli třetím rokem, se na hlouček nováčků zaujatě dívali a prohlíželi si zejména tváře se známými jmény. A to právě Scorpiusovi opravdu vadilo, jelikož na něm a jeho platinových vlasech spočinulo nejvíce pohledů. Jen jeden však pro něho byl důležitý. Pohled jeho otce, sedícího za profesorským stolem. Pokud se Scorpius nemílil, měl by ho učit lektvary. Draco se na něho a na Lauren stojící hned vedle, usmíval a držel jim palce. Bylo mu vcelku jedno, kam se dostanou. Ať jdou klidně oba do Mrzimoru, pokud tam budou šťastní. Avšak s jejich geny to typoval spíš na Nebelvír, nebo Zmijozel. Stejnětak na tom byl i Blaise Zabini, sedící hned vedle jěho na postu učitele Obrany proti černé magii, který nadšeně sledoval svou dceru Ciaru, která narozdíl od jejího bratra Blakea byla v Bradavicích poprvé.
,,Teď začnu číst jména," začala profesorka McGonagallová hned potom, co se ruch ve Velké síni utišil, ,,ten koho vyvolám, se posadí na stoličku a Moudrý klobouk ho následně zařadí do některé z kolejí." Scorpiusovo srdce začalo znovu zběsile bít. Doufal jen, že nebude vyvolaný jako první. ,,Tiberius Nott," přečetla ředitelka první jméno na dlouhém seznamu, který držela v rukou. Chlapec se s úšklebkem vydal ke staré stoličce a když se na ni posadil, navázal oční kontakt se Scorpiusem. Tiberiusovi bylo hned jasné, že půjde do Zmijozelu. Stejně jako jeho bratr a oba rodiče. Divil by se, kdyby se dostal jinam. Ředitelka mu skoro ani nenasadila klobouk na hlavu a ten už věděl rozsudek. ,,Zmijozel!" Ozval se mohutný hlas z úst té kšiltovky, jak Moudrý klobouk nazvala Lauren, a Tiberius se s hrdým úšklebkem vydal ke kolejnímu stolu za svým bratrem a Blakem. Velkou síní se roznesl potlesk a jásot Zmijozelských. ,,Panju Weasley," vyvolala profesorka další jméno a zrzek, podobný jak svému otci, tak své matce, vystoupil z davu a posadil se na stoličku. Klobouk chvíli dumal nad rozsudkem, ale nakonec z něho předcijen vyšlo: ,,Nebelvír!" Panju se s veselým úsměvem a s velkou úlevou odebral ke lvímu stolu a posadil se hned vedle Jamese. Ten zaujatě sledoval rozřazování a čekal na jméno svého bratra. ,,Nathan Icarus Finnigan," ozvalo se další jméno a z davu nováčků se vypotácela dokonalá kopie Seamuse, dobrého přítele Harryho Pottera. ,,Nebelvír!" Ozval se po krátkém rozhodování klobouk. Nathan byl tak nadšený, že když vstával, zavadil nohou o stoličku na které seděl a ta se převrhla a spadla profesorce McGonagallové na nohy. Ta už teď věděla, že tohle bude zase jedno velké BUM.
  Čas plynul. Většina dětí už znala svou kolej a před stoly se už zdržoval jen malý hloučet studentů. Bylo jich osm. Scorpius, Lauren, Albus, Ciara, Allison, Lysander, Frank, Clarice a Annie. Všichni netrpělivě a trochu nervózně čekali, až je ředitelka vyvolá a oni konečně poznají svou kolej. McGonagallová si však dávala na čas. ,,Lysander Lorcan Longbottom," ozvala se po krátké odmlce a z davu vystoupil blonďatý chlapec, který jakoby z oka vypadl své matce, Lence Láskorádové. Usadil se na stoličku a profesorka mu narazila Moudrý klobouk na hlavu. ,,Havraspár!" Rozkřikl se klobouk a Lysander se usmál. Doopravdy vypadal jako Lenka. ,,Annie Blair Greengrassová." Tmavě hnědovlasá dívka se s poťouchlým šklebem usadila a počkala si, až bude mít na hlavě klobouk.  Scorpius se na ni zaujatě podíval. Nikdy v životě ji neviděl. A to tu znal skoro každého z nováčků, díky vztazím jejich rodin. Annie však viděl poprvé. Greeengrassová... není to- dcera Calluma Daviese a Daphné Greengrassové? O těch mu totiž otec kdysi říkal, prý se s nimi nikdy moc nebavil a ani v posledním ročníku se to nezměnilo. Hlavně s Callumem měl prý problém. ,,Zmijozel!" Utl tok Scorpiusových myšlenek Moudrý klobouk, a Annie stále se stále stejným výrazem vydala ke svému stolu. ,,Lauren Jade Malfoy," přečetla Minerva jméno, kterou si upoutalo veškerou pozornost většiny Velké síně. To příjmení totiž bylo hodně známé. Nejen kvůli tomu, že je sám Draco Malfoy učí lektvary. Lauren se pousmála na Scorpiuse, který vypadal nervózní snad i za ni, a vydala se ke stoličce. Usadila se a nechala profesorku posadit klobouk na její hlavou. Tentokrát rozhodování zabralo o trochu déle než ostatním. Draco se Scorpiusem byli napjatí a drželi Lauren snad palce i na nohách. ,,NEBELVÍR!" Zaburácel Moudrý klobouk a Lauren se rozesmála. K udivení skoro všech, kdo znali jméno Malfoy. U dívky však převážila strana Grangerových. A Draco byl hrdý na svou dceru. Scorpius zprudka vydechl. Stále doufal, že on se dostane do Zmijozelu.
  Franka Moudrý klobouk zařadil do Nebelvíru a Allison s Clarice oficiálně patřily do Zmijozelu. Zbyli tu tedy poslední tři nováčci, kteří stále neznali svou kolej. Albus, Scorpius a Ciara. Ti tři se na sebe nervózně usmívali a tiše si přáli štěstí. Profesorka McGonagallová si je přejela pohledem. Potter, Malfoy a Zabini. To si mohla myslet. ,,Ciara Darcy Zabini," vyvolala nakonec napjatou dívenku a ta vyklusala ke stoličce. Vrhla nervózní pohled po Blaiseovi u profesorského stolu, který už teď byl hrdý, a potom pohledem mezi studenty vyhledala svého bratra Blakea. Seděl u Zmijozelského stolu. Ciara sama nevěděla, kam by chtěla. Něco ji však táhlo k Nebelvíru. Jinými slovy, kdyby se dostala ke lvům, naštvaná by nebyla. Moudrý klobouk si cosi mrmlal sám pro sebe. Nakonec se zhluboka nadechl a Ciaře se více rozbušilo srdce. ,,NEBELVÍR!" Zahulákal klobouk a ona se šťastně zazubila. Přesně tam si totiž přála jít. Blaise jí ukázal hrdý palec nahoru. Hned věděl, že Ginny bude pyšná. Sázela na Ciaru svou kolej.
Tak tedy naposled znovu zbyli ti dva. Potter a Malfoy. Jakoby jim to bylo souzeno. Scorpius sice nechtěl jít jako první, ale s tím, že půjde jako poslední, nebo předposlední, ani při nejmenším nepočítal. Celá Velká síň se na ně teď totiž dívala. Na tyhle dva celou dobu čekali. A pohled Scorpiusova otce od profesorského stolu jim též moc nepomáhal. Albus se na svého kamaráda povzbudivě usmál a drcl do něj ramenem. ,,Vsadíme se, koho vyvolá první?" Pozvedl jedno obočí a Scorpius ho odbyl úsměvem. ,,To si nech napotom. Beztak půjdu poslední já."  ,,Albus Severus Potter," ozvala se profesorka McGonagallová a oba chlapci pozvedli obočí. ,,Vyhráls," ušklíbl se Albus a usadil se na stoličku. Celou dobu, co Moudrý klobouk uvažoval, kam ho zařadit, se smál na nervózního Scorpiuse. I přesto, že na něho hleděla celá Velká síň, nic si z toho nedělal. ,,Ať je to tedy..." Ozval se Moudrý klobouk a všechny napl v očekávání, že to bude Nebelvír, ,,ZMIJOZEL!" Scorpius pozvedl jedno obočí, zatímco Albus se hrdě usmál. Čekal to. Buď had, nebo lev. Zatímco Scorpius by Albuse na Zmijozel nikdy netypl. Nebyl jediný, koho rozsudek podivil. Celá Velká síň, včetně profesorky McGonagallocé, byla zaražená. Potter ve Zmijozelu?
Jen Draco s Blaisem se na sebe šibalsky usmívali. Vítej do rodiny, Albusi.
  ,,Scorpius Hyperion Malfoy," vyřkla Minerva poslední jméno na seznamu a ten následně srolovala do ruličky. Blonďák zprudka vydechl a posadil se na stolička. Ta trochu vrzla po tom čase, kdy na ni sedali různě těžcí studenti a jelikož už byla opravdu stará, nebylo se čemu divit. Ředitelka mu na hlavu narazila Moudrý klobouk a on zatajil dech. Slyšel tichý hlas, krerý dumal nad kolejí, kam ho zařadit. Byl čím dál tím víc nervózní. Jestli se Albus dostal do Zmijozelu a já ne...
Věděl, že rodiče na něho budou pyšní, ať už se dostane kamkoliv, ale on zcelého srdce doufal, že bude moct usednout ke stolu hadů, vedle svého kamaráda. Nastala krátká odmlka a hlas v jeho hlavě ustal. Že by se konečně rozhodl?
Scorpius zatajil dech. ,,ZMIJOZEL!"

...