Scorpius se zamračil při pomyšlení na to, že před sebou mají ještě další čtyři hodiny. Seděl s Albusem ve Velké síni a šťoural se vidličkou v obědě. Včera toho snědl tolik, že neměl chuť na jídlo. Stále mu bylo trochu špatně. Ani snídani nesnědl. Usoudil, že bude lepší počkat, až se mu udělá lépe. ,,V pohodě?" Drkl do něho Albus ramenem, když Scorpius dlouho nic neříkal a jen se nimral v jídle. Blonďák zamručel něco jako souhlas a dál mlčky bodal do masa na svém talíři. ,,Taky nemám hlad, Scorpe. Jestli chceš, můžeme už jít," promluvil znovu hnědovlásek. Avšak odpověď byla stejná. Jen tichounké zamručení. ,,Sakra, Scorpiu-" zamračil se otráveně Albus, kterého už nebavilo mluvit prakticky sám se sebou. Nestihl však ani doříct větu a byl přerušen Clarice, která se s veselým úšklebkem posadila naproti nim a odložila si učebnice na stůl. ,,Už je vám lépe? Včera jste to pěkne přepískli." Albus pouze přikývl a pousmál se, nacož se podíval na mlčícího Scorpiuse, který vypadal pořád stejně. Clarice na něho s pozvednutým obočím sklopila pohled a potom se s otázkou v očích obrátila zpět na Pottera. ,,Co je mu?" Albus nad ním jen mávl rukou, avšak právě v ten moment Scorpius pustil vidličku, zamračil se, vyskočil na nohy a se slovy jdu na záchod, se vydal pryč z Velké síně. Clarice otevřela pusu, aby se zeptala Albuse, co se to sakra stalo, ale ten ji přerušil pouhým: ,,To je normální," a dál se zase zajímal jen o své jídlo. I když na něho moc velkou chuť neměl. Zmijozelka si povzdechla a nevěřícně se na něj podívala. ,,Ty za ním jako vážně nepůjdeš?" Albus zvedl pohled od svého talíře a pozvedl jedno obočí. ,,Proč bych za ním chodil? Šel jen na zácho-" ,,Neslyšels ten tón? Ten na záchod rozhodně nešel." Hnědovlásek na ni však dál vyjeveně a poněkud zmateně zíral. ,,A kam by asi šel. Myslíš, že by mi lhal? Css, říkáme si všechno,'' svraštil sarkasticky obočí Albus a rozhodil rukama, takže málem vypíchl vidličkou oko Blakeovi vedle sebe. ,,Koho chce pozvat na ples?" Pozvedla Clarice jedno obočí a s úšklebkem si založila ruce na hrudi. Albus na ni chvilku vyjeveně zíral. ,,No dobře, možná za ním půjdu."
  ,,Scorpiusi? Co tady děláš? Hledal jsem tě úplně všude," zamračil se Albus, když snad po sto letech hledání konečně objevil místo, kde se skrýval jeho nejlepší přítel. ,,Chtěl jsem se projít, bylo mi špatně," odvětil s nezájmem Scorpius a dál nepřítomně hleděl ven z okna. Seděl v jeho výklenku, pro Albuse překvapivě v knihovně. ,,No dobře, to chápu. Ale jak se ti pro Merlina povedlo skončit tady?" Zamračil se nechápavě, jelikož svého kamaráda v knihovně viděl naposledy tak před dvěma lety, když se společně učili na zkoušky. ,,Ani nevím," odvětil Scorpius stále stejně nezaujatým tónem a Albuse i nadále ignoroval. Toho už to však přestávalo bavit. Co mu dneska je? Spadl snad z višně, nebo co? ,,Jsi v pohodě, Scorpiusi? Chováš se divně," svraštil hnědovlásek obočí a posadil se na volnou židli, aby nemusel stát. ,,Už jsem ti to říkal. Je mi jen špatně," odbyl ho blonďák a dával jasně najevo že by byl radši, kdyby Albus odešel a nechal ho tu samotného. ,,Udělal jsem ti snad něco?" Zeptal se ho hnědovlásek po krátkém tichu, kdy se rozmýšlel, co říct. Nad touhle otázkou dumal již dlouho. Poslední dobou byl totiž Scorpius stále více a více zamlklý, stranil se ostatních a Albus si všiml, že se mu občas vyhýbá. Už ani jejich vtipy tolik nechápal. Moc se jim nesmál a když už, zase ho to rychle přešlo. A to Albuse mrzelo, jelikož sám nevěděl, jestli je to kvůli němu a případně co udělal špatně. Jeho slova si přitáhla veškerou Scorpiusovu pozornost. Konečně odtrhl pohled od dvou vysmátých studentů pátého ročníku, kteří se venku koulovali, smáli se a užívali si volna, a podíval se na svého přítele. ,,Jak to myslíš?" Albus se zamračil. ,,Tak jak to asi říkám, ne? Podlední dobou jsi zamlklý, vyhýbáš se mi, nesměješ se mým vtipům... Chováš se divně, a tak se ptám, jestli je to kvůli mně?" Scorpiuse jeho slova zarazila. On si toho všiml? A to si blonďák myslel kdovíjak nejsou jeho herecké výkony uvěřitelné. Zdálo se však, že existuje důvod, proč je Albus jeho nejlepší přítel. Jako jediný totiž rozpoznal falešný úsměv od pravého. A to dokáže jen opravdu dobrý přítel. ,,Scorpiusi?" Oslovil ho znovu Albus, který trochu nedočkavě a se špatným pocitem na srdci čekal, na jeho odpověď. ,,Promiň," omluvil se rychle blonďák za svou duchovní nepřítomnost a podíval se svému kamarádovi zpříma do očí, ,,jsi první, kdo si toho všiml." Albus protočil očima. ,,Blázne, nebuď hloupý. Změn ve tvém chování si všiml každý, jen ti to nechtěli říkat," povzdechl si a Scorpius vytřeštil oči, ,,asi si myslíš, kdovíjaký nejsi herec... Zrovna včera jsem o tom mluvil s Annie, ještě před vyhlášením toho plesu. Jestli chceš důkaz." Blonďák byl trochu zaskočený. Tohle nečekal. Myslel si, že mu jde skrývání emocí dobře. Asi se toho od otce naučil málo. Ten v tom byl celkem dobrý. Jistě lepší, než on. ,,C-chci říct- jak jste to poznali?" Zamračil se zvědavě Scorpius a Albus se plácl rukou do čela. ,,Bylo to na tobě vidět. Kamennou masku jsi holt po Dracovi nezdedil, Scorpiusi." Zavládlo krapet trapné ticho. Oba dva přemýšleli nad tím, co říct. Scorpius však spíš zpracovával fakt, že je opravdu špatný herec. Všichni o tom vědí. ,,Nicméně," ozval se nakonec blonďák a podíval se Albusovi do očí, ,,nechci aby sis myslel, že je to kvůli tobě. Není to ničí chyba. Prostě se teď moc necítím ve své kůži. Ale tak to prostě občas mám. Příchází to většinou na začátku zimy, ale je to jen dočasné. Prostě teď moc nemám dobrou náladu. Navíc mi je zle ze včera." Albus se ušklíbl a spadl mu kámen ze srdce, když mu Scorpius potvrdil, že mu nic neudělal. ,,Já ti říkal, ať si to želé nedáváš." ,,Sklapni, Pottere," pousmál se Scorpius a pomalu slezl z výklenku okna. ,,Navrhuji zítra zajít do Prasinek. Vezmeme ssebou i ostatní. Venku konečně napadl dostatek sněhu na pořádnou koulovačku." Albus nadšeně přikývl. ,,S tím nemám sebemenší problém."
   ,,Víš, přemýšlel jsem," otočil se Scorpius na Albuse, když znovu seděli ve Velké síni. Před chvílí jim skončila poslední hodina, kterou se stala Péče o kouzelné tvory s profesorkou Jade Finnigan. Nebyl to špatný předmět. Dnes navíc probírali Testrály, o kterých se dozvěděli spoustu nových zajímavostí a potřebných informací. ,,O čem?" Odtrhl Albus pohled od knihy, kterou zrovna četl, mezitím co dojídal svou večeři. Dostal totiž poprvé za celý den hlad. Rozhodně se však nechystal přežrat, jako předešlý den. ,,O tom Vánočním plese," odvětil Scorpius a rozhlédl se po Velké síni. Byli tu skoro sami, jelikož přišli později. U Zmijozelského stolu s nimi seděli ještě Nottovi a pár neznámých studentů. Zatímco u Nebelvírů byli jen Lauren, James a Lily. Zbylé dva stoly byly prázdné úplně. ,,Hmm?" Teď už to Albuse začalo zajímat natolik, že byl ochoten zavřít svou knihu, rozečtenou v nezajímavější části a naplno se věnovat Scorpiusovi. Ten se na něho znovu otočil a zadíval se mu do očí." ,,Víš... o tom, koho bych měl pozvat," řekl a Albus chápavě pokýval hlavou. ,,Nad tím už jsem dumal taky," odvětil a blonďák pozvedl jedno obočí. ,,A už víš?" ,,Co jako?" Zeptal se ho nechápavě Albus a Scorpius si povzdechl nad tím, jak dlouhé má jeho přítel vedení. ,,Kolik jsi dnes snědl brambor," řekl sarkasticky blonďák, ale hnědovlásek se k jeho překvapení zamyslel. Dokonce to vypadalo, jakoby to počítal. Scorpius vytřeštil oči. ,,Pro Merlina Albusi! Jasně, že jsem se ptal na to, jestli už víš, koho pozvat!" ,,Jako na večeři? Uvařím brambo-" ,,Pro Salazara," vzdal to Scorpius a promnul si oči rukou. Albus ho trochu unavoval. ,,Dělal jsem si srandu," zasmál se hnědovlásek a drcl do svého kamaráda ramenem, ,,snad..." Poslední slovo sice zašeptal, ale Scorpius ho předcijen slyšel. Když totiž Albus mluví potichu, rozumí mu i člověk na druhém konci síně, a to se o to ani nemusí snažit. Blonďák se tím však nehodlal zaobírat. Místo toho na Albuse kývl hlavou, aby ho popohnal k odpovědi. ,,Jasně, že už mám někoho vyhlédnutýho, co si o mně jako myslíš," ušklíbl se a Scorpius pozvedl jedno obočí, ,,spíš jestli už máš favoritku ty." ,,Mám," odvětil blonďák a hnědovlásek vytvořil překvapenou grimasu. ,,Hochu," pronesl hrdě a poplácal Scorpiuse po rameni, ,,vypadá to, že jsi dospěl." Blonďák se jen uchechtl, setřásl jeho ruku ze svého ramene a utrousil něco o tom, že je Albus idiot. Myslel to však v dobrém. ,,No, takže? Kdopak je ta šťastná?" Ušklíbl se Albus, plný očekávání. Scorpius rychle pohledem přejel všechny ve Velké síni, jakoby se snad bál, že ho uslyší, a potom, co se ujistil, že zde jeho vyvolená doopravdy není, se naklonil k hnědovláskovi. ,,Annie," řekl mírným hlasem a obě Albusova obočí vmžiku vystřelila ke stropu. ,,Tak slečna Greengrassová, jo?" Scorpius se zamračil. ,,Máš s tím snad nějaký problém?'' Albus zvedl ruce nad hlavu v obranném gestu. ,,Žádný," řekl a znovu se ušklíbl, ,,jen je to vtipně ironické, když se tvůj otec nesnáší s tím jejím. Myslím, že ti svadbu neodsouhla-" ,,Albusi!" Přerušil ho rychle Scorpius, vzal ze stolu jeho knihu a praštil ho s ní do ramene. Červenal se. A Albus se musel rozesmát, i když ho rameno dost zabolelo. Jestli totiž někdy Scorpius vypadal vtipně, tak když se červenal. ,,Měl by ses vidět," utřel si hnědovlásek imaginární slzy smíchu z tváří, ale potom, co ho rozrušený Malfoy spražil pohledem, rychle zmlkl, ,,už mlčím." Chvilku bylo ticho, během kterého Scorpius potlačoval chuť svého kamaráda zabít a snažil se zakrýt svou červeň. ,,Koho vůbec chceš pozvat ty, Albusi?" Zeptal se nakonec, čímž trochu pročistil vzduch mezi nimi. Bylo vidět, jak Albus na okamžik zaváhal, zda-li mu to má říct. Nakonec však zamrmlal: ,,Lauren." Řekl to však tak nezřetelně, že mu nebylo vůbec rozumnět. ,,Koho že?" Nadzvedl Scorpius jedno obočí a Albus frustrovaně vydechl. ,,Lauren," řekl rozhodně a blonďák se rozesmál. Doslova vybuchl smíchy, nacož Albus nevědomky reagoval tím, že prozměnu zčervenal on. Ignorujíc fakt, že je sledují všichni, kdo doteď ve Velké síni seděli, včetně samotné Lauren, se Scorpius smál dál. Albus pouze protočil očima a opřel si hlavu o ruku tak, aby Nebelvírka neviděla jeho rudé tváře. Ta už se o ty dva však nadále nezajímala a povídala si s Jamesem, což jeho mladšího bratra poměrně štvalo, co si budeme povídat. Když se Scorpius konečně uklidnil natolik, aby byl schopný mluvit, zhluboka se nadechl a s výdechem se narovnal. Při pohledu na Albuse však dostal výtlem znovu. ,,Scorpiusi!" Štěkl po něm ostře hnědovlásek a zamračil se. ,,Promiň," zamumlal blonďák a zmlkl. Znovu zavládlo ticho. ,,Děláš si srandu, žejo?" Zeptal se po chvíli mlčení Albuse a ten nadzvedl jedno obočí. ,,Cože?" ,,No, přeci nechceš na ples pozvat Lauren, nebo snad jo?" Ušklíbl se Scorpius a Albus polkl. Blonďák svraštil obočí. ,,Počkej... ty to myslíš vážně? Ty chceš doopravdy pozvat moji sestru? Jako fakt, Albusi?" Hnědovlásek však jen pokrčil rameny a nervózně se usmál. To Scorpiusovi stačilo k tomu, aby věděl, že má pravdu. ,,Ale... proč? Proč by sis ze všech holek na hradě, vybral zrovna moji  sestru?" Pozvedl jedno obočí a zadíval se na Lauren, která se zrovna s úsměvem od ucha k uchu zvedala od stolu s úmyslem, jít společně s Jamesem a s Lily na kolej. Albus se zadíval stejným směrem, zrovna, když se Nebelvírka rozesmála nad vtipem, který utrousila jeho sestra, což ho donutilo se uculit. Scorpius se nevěřícně zadíval na jeho výraz a vmžiku vše pochopil. ,,Tobě se líbí!" Vyhrkl užasle a Albus sebou trhl. ,,Co, kdo?" Scorpiuse nadšení z rozluštění šifry mistra Albuse, pardon, špatný vtip, asi mě nakazil Blaise, rychle přešlo hned co došel k závěru, že bude muset zas a znova opakovat svá slova. ,,Pro Merlina, čím jsem si tohle zasloužil?" Vzhlédl Scorpius se sepjatýma rukama ke stropu a Albus pozvedl jedno obočí. ,,Jsi v pohodě, Scorpiusi? Nejsi nemocný-" oslovil ho Albus a přiložil mu ruku na čelo, aby mu sbad zkontroloval teplotu, nebo co. ,,Snažíš se to zakecat?" Ušklíbl se blonďák a Albus se zatvářil zmateně a stáhl ruku zpět k tělu. ,,O čem to pro Salazara zase meleš?!" ,,O tom, že se ti líbí Lauren," zašklebil se Scorpius a hnědovlásek mu rychle zacpal pusu a vyděšeně se podíval k Nebelvírskému stolu. Lauren už však ve Velké síni nebyla. Oddechl si a pustil Scorpiuse. ,,Jen ti chci říct, že už jsem to jednou říkal a to tu ještě byla, takže jsi mi vůbec nemusel zacpávat pusu," svraštil Scorpius obočí a otřel si rty do rukávu. ,,Nesmíš mluvit tak nahlas," zamračil se Albus, ,,kdybys šeptal, tak bych ti pusu nezacpal." ,,A to mám mlčet o pravdě? Kdyby to slyšela, třeba by tě odkopla dřív, než by tě to bolelo," ušklíbl se Scorpius a hnědovlásek se znovu zamračil. ,,Proč by mě jako měla odkopávat?" Založil si Albus ruce na hrudi a svrchu se zadíval na blonďáka. ,,Ty si vážně myslíš, že ti na to kývne? Prosimtě, Lauren by odkopla i mne, a to jsem její hratr," rozesmál se Scorpius. ,,Tebe by odkopl každý," protočil očima Albus. ,,Ale, ale, někdo se nám tu naštval," ušklíbl se Scorpius, který se vmžiku přestal smát. Hnědovlásek se dál mračil a přemýšlel nad tím, co říct. Scorpiusovi se zničehonic škleb na jeho tváři o něco zvětšil. A Albus věděl, že to nevěstí nic dobrého. ,,Nu nic, já ti do toho kecat nebudu. Jestli tak stráášně moc chceš pozvat zrovna Lauren, budiš. Ale až tě odmítne, za mnou se vyplakat nechoď." V hnědovláskovi se začala vařit krev, což bylo přesně to, čeho chtěl Scorpius docílit. Potom totiž začínala největší sranda. ,,Jen jsem tě na to chtěl připravit, hošánku. Být tebou, si vyberu lepší cíl, než je mohe sestra," řekl hraně lhostejně blonďák a to byla jiskra, která v Albusovi zapálila knot u tikající bomby, ,,třeba... Jamese, ten tě jistě neodmítne, když je to tvůj milovaný bratříček-" Výbuch. Albus se zamračil a vyskočil na nohy. Scorpius se samozřejmě postavil taky, aby před ním mohl začít couvat, kdyby bylo potřeba. Viděl na hnědovláskově výrazu, jak moc ho naštval a když k němu udělal první krok, rychle zvedl ruce v obranném gestu. ,,Klid," nevinně se pousmál a Albus se zamračil, ,,co se místo rvačky raději vsadit? Možná, že když vyhraješ, budeš mi moct i rozbít hubu." Hnědovlásek se tedy trochu uvolnil a na Scorpiusovo přání, se posadil. Stále se však mračil a byl rozzlobený. ,,O co jako?" Zněl podrážděně, nebo-li přesně tak, jak by znít měl. ,,Co se takhle vsadit o to, kdo dřív pozve někoho na ples," ušklíbl se lišácky Scorpius, ,,kdo vyhraje, bude plnit trest." Albus přimhouřil oči. Ten nápad se mu však začínal líbit. Teď už mu začalo docházet, že ho Scorpius vyprovokoval naschvál a přestával tak být tolik naštvaný. ,,Já bych to pozměnil. Vyhraje ten z nás, kdo dřív pozve svou oblíbenkyni, čili já Lauren a ty Annie. Aby to nebylo tak, že pozveme někoho random na chodbě," navrhl Albus a Scorpiusovi se na tváři objevil úsměv. ,,A musí říct ano. Pokud ji pozveš a ona odmítne, tak prohraješ, dobře? Takže si být tebou dám klidně načas. Hlavně ať na to kývne," dodal blonďák a hnědovlásek to odsouhlasil. ,,A kdo prohraje..." zamyslel se Scorpius. ,,Bude muset na plese vyzvat k tanci McGonagallovou," dodal Albus. Oba chlapci vyskočili na nohy a zadívali se vzájemně do očí. Podali si ruce a ušklíbli se. ,,Připrav se na tanec s ředitelkou, Scorpe," zasmál se Albus a potřásl si rukou se svým kamarádem. ,,Pamatuj, že kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp," ušklíbl se Scorpius a pustil se ho. Válka začala.

...