Díky včerejšímu famfrpálovému utkání, které nakonec vyhrál Havraspár, už Scorpius věděl, proti komu bude jeho tým stát, pokud vyhrají nad Nebelvírem. A jelikož včera viděl, jak dobrou má vítězná kolej, formu, rozhodl se začít více trénovat. Jakožto Zmijozelský chytač je totiž největší nadějí svého týmu a pokud bude špatný on, mají jistou prohru. Navíc nechtěl zklamat, když se na ně přijdou podívat jejich rodiče. Famfrpál už hraje dost dlouho na to, aby prohrál tak důležité utkání. Největší zápas za poslední dva roky. Byl odhodlaný ho vyhrát. ,,Albusi! Neviděl jsi někde můj dres?!" Zakřičel rozrušený Scorpius na hnědovláska, který si hověl na křesle u krbu ve Společenské místnosti ve svetru se sobem a popíjel si horkou čokoládu. Už totiž prohledal snad každý šuplík a skříň v jejich ložnici, ale svůj famfrpálový dres nikde neobjevil. Měl v úmyslu jít trénovat, když bylo hřiště volné a ve slušném oblečení se v bahně opravdu válet nechtěl. ,,Dres? Jaký dres?!" Ozvalo se ze společenské místnosti a hned na to bylo slyšet hlasité srkání. Scorpius otráveně protočil očima, zvedl se a rychle seběhl schody. Potom se postavil přímo před svého nejlepšího přítele a založil si ruce na hrudi. ,,Kde je můj FAMFRPÁLOVÝ dres?" Zamračil se a netrpělivě přešlápl. ,,Pod postelí," vypadlo po krátké odmlce z hnědovláska, který se ho viditelně trochu lekl. O tom mimo jiné svědčil i hnědý flek na jeho svetru, který si polil čokoládou ze svého hrnku. ,,Pod postelí? Co tam pro Merlina dělá," rozhodil blonďák zmateně rukama, ale odpovědi se mu dostalo jen v podobě pokrčení ramen. Scorpius se tedy s povzdechem rozeběhl se zpět do chlapeckých ložnic, kde zamířil k postelím. ,,Blázen," pokroutil nad ním hlavou Albus, který nechápal, proč by někdo šel dobrovolně sportovat, když může odpočívat s horkou čokoládou ze snídaně. ,,Teď ještě jakou z nich myslel," zamračil se Scorpius a pohledem těkal mezi svojí a hnědovláskovou postelí. Albus totiž neupřesnil, pod kterou z nich je. Blonďák jen doufal, že není například pod Blakeovou, nebo Tiberiusovou. To by bylo ještě na dlouho. ,,Pro Salazara," povzdechl si a klekl si, aby mohl nakouknout pod svou postel. Kromě prachu a jakéhosi papíru však nic nenašel. Zamračil se a prohledal i prostor pod postelí svého nejlepšího přítele. Knihy, popsaný pergamen a rozlité pití. Po jeho famfrpálovém dresu však nebylo ani stopy. ,,U Merlinových děravých ponožek!" Ulevil si Scorpius, když ani pod Brutusovou postelí nic nenašel. Žádná jiná už tu nebyla. To si ze mne Albus udělal srandu, nebo co? Pomyslel si blonďák a rozeběhl se do Společenské místnosti, aby si to s ním mohl vyřídit. ,,Ty jeden malej-" začal, ale hnědovlásek ho s naprosto klidným výrazem přerušil. ,,Je v koupelně. U špinavého prádla. Chtěl jsi si ho přece dát před zápasem vyprat, ne?" Scorpius zatl zuby a potlačil nutkání svého kamaráda přetáhnout židlí. ,,Proč jsi mi to neřekl dřív?!" Zavrčel na něho, ale Albus si z toho stále nic nedělal. Usrkl ze svého šálku a pokrčil rameny. ,,Vzpomněl jsem si až když jsi odešel." ,,Zabiju tě, Pottere."
   Po dlouhé čtvrt hodině hledání svého famfrpálového dresu a dalších několika minutách, během kterých si ho oblékal, Scorpius konečně dorazil až na hřiště. Ke svému překvapení tu však ani zdaleka nebyl sám. Mladý Zmijozel totiž nebyl jediný, kdo se ten den rozhodl jít trénovat na nastávající zápas. Kde já na tu holku ještě nenarazím, protočil Scorpius očima a s povzdechem si opřel koště o jednu z tribun. ,,Ty?" Pozvedla Ciara jedno obočí, když přistála na zem a slezla ze svého Kulového blesku. ,,Já," ušklíbl se Scorpius a klekl si, aby si mohl převázat tkaničku levé boty. Ciara uznale pokývala hlavou a pozorovala, co Zmijozel dělá. Zatřásla hlavou, aby se probrala z tranzu a rozhodla se začít zase trénovat. Přišla sem aby se hýbala, ne aby pozorovala Scorpiusovy platinové vlasy. Nasedla na své koště a vznesla se do vzduchu, načež prokličkovala mezi brankami na pravé straně hřiště. Scorpius se natovnal a zvedl k ní hlavu. Musel uznat, že Ciara na koštěti působila úplně jinak, než na zemi. Vypadala více uvolněnější a svá. A blonďák jí rozumněl. I on sám se vždy, když se vznesl do vzduchu, cítil lépe. Jakoby z něho na malý moment opadly všechny problémy. Jen on a koště. Nic víc, nic míň. Co to dělám, zamračil se a zatřásl hlavou, když se přistihl, jak už nejméně minutu v kuse upřeně zíral na Ciaru. Přišel jsem snad trénovat, ne? Pokáral sám sebe v duchu a začal se rozehřívat. Pár koleček okolo hřiště bude pro začátek stačit.
   Jelikož se před zápasem nesmí manipulovat se Zlatonkou, museli si Scorpius s Ciarou vystačit jen s malými míčky. Oba zpočátku trénovali sami a neprohodili mezi sebou ani slovo. Scorpius se rozehříval a Ciara létala vzduchem, a potom zase Nebelvírka trénovala fyzičku na zemi a on kličkoval mezi brankami. Jakoby se snad ani nechtěli potkat. Když už však Scorpius nevěděl, co má dál cvičit a ani Ciara už nevypadala tak jistě, rozhodl se začít konverzaci. Zpočátku to šlo ztuha, ale nakonec ji rozmluvil. A tak začali trénovat spolu. A oba museli uznat, že to šlo mnohem lépe a bylo to i zábavnější. Trénovali postřeh, přetahovali se ve vzduchu a házeli si míčky tak, aby nebylo snadné je chytit. A i přesto, jak moc se snažili, aby to nějak vypadalo, nakonec stejně skončili s koulovačkou. Během tréninku si totiž stále dělali naschvály. Předháněli se v tom kdo je lepší, schazovali se z košťat so bahnitého sněhu na zemi a smáli se. Oba dva to bavilo mnohem víc, než trénovat sami. ,,Mír?" Ušklíbla se Ciara, když už nebylo místo, kam by ji Scorpius netrefil a kam by ona netrefila jeho. ,,Mír," pousmál se blonďák, odhodil sněhovou kouli, kterou měl připravenou jako munici a vydal se k ní, aby si mohli podat ruce. Ciara mu ji stiskla a naoko přátelsky mu přehodila ruku přes ramena. Ve skutečnosti to však udělala jen proto, aby mu mohla hodit sníh za krk. ,,Studí!" Zapištěl Scorpius, když mu sníh zapadal za triko a začal poskakovat na místě. Ciara se rozesmála a pozorovala, jak se ho chudák snaží vyndat. ,,Tohle ti nedaruju," zamračil se Scorpius, když se konečně zbavil sněhu za svým tričkem a rozeběhl se proti dívce, která si zrovna utírala imaginární slzu smíchu z koutku oka. ,,Co to-" vyhrkla zmateně Ciara, ale dřív než se nadála, smetl ji blonďák společně se sebou do blátivého sněhu pod nimi. Trochu zasýpala, když ji zalehl. Scorpius se posadil a rozesmál se. Nebelvírka ho cšak nechtěla nechat vyhrát a tak sebrala trochu sněhu a hodila mu ho přímo do obličeje. Blonďák se znechuceně zašklebil a vykašlal část, která mu spadla do otevřené pusy. ,,Ty potvoro," zamračil se na vysmátou Ciaru. Když však viděl, jak veselá je, nemohl smíchu odolat ani on. Navíc se na ni po dnešku nešlo zlobit. Za tu hodinu, co spolu trénovali, se pobavil líp, než kdy jindy. ,,Ty sis začal," ušklíbla se Nebelvírka, stále ležící v bahnitém sněhu. Ani jí to nevadilo. Stejně si dnes chtěla umýt vlasy a dres se vypere. ,,Ty jsi mě první schodila z koštěte, ne já tebe," namítl Scorpius a založil si ruce na hrudi. ,,Mám ti snad připomenout, kdo mi jako první hodil míček do oka?" Pozvedla Ciara jedno obočí a podepřela se lokty tak, aby se mohla blonďákovi podívat přímo do očí. ,,Dobře, dobře, vzdávám se," ušklíbl se Scorpius a lehl si vedle ní do sněhu. ,,No vidíš," pousmála se Ciara a znovu se uvelebila z bahně. ,,Budeme úplně špinaví... a promáčení," ozval se po pár minutách, co mlčky leželi vedle sebe, Scorpius. ,,A zajímá to snad někoho?" Pozvedla Ciara jedno obočí. ,,Ani ne," usmál se Scorpius a spokojeně zavřel oči. Z ničeho nic ucítil, jak na něho něco káplo. ,,Tys na mě plivla?" Zamračil se, prudce otevřel oči a vymrštil se do sedu. ,,Já?!" Vyjekla zmateně Ciara a posadila se stejně jako on. Scorpius otevřel pusu, aby něco řekl, ale dřív než to stihl udělat, ho přerušilo další kápnutí na jeho čelo. ,,Začíná pršet, idiote," protočila Ciara pobaveně očima a znovu si lehla. ,,A ty tu hodláš dál být?" Pozvedl Scorpius jedno obočí. Dívka jen pokrčula rameny. ,,Ležíme tu v bahně. Vážně se mě ptáš, jestli uteču před deštěm?" ,,Stupidní dotaz, já vím," povzdechl si blonďák a s úsměvem si lehl zpět vedle ní. Alespoň si dají sprchu.

...