,,Dnes budete připravovat Doušek živé smrti," pronesl Draco tajemně a přejel své studenty pohledem, ,,dosud se lektvar povedlo připravit pouze dvěma studentům. Odměna bude tradiční. Jedna lahvička Felix felicis pro toho, kdo připraví nejlepší lektvar. Návod pro jeho přípravu naleznete v učebnici." Scorpius se zamračil a vrhl na Albuse nejistý pohled. Oba moc dobře věděli, jak to s lektvarem je. Že je v učebnici napsaný chybný postup kvůli nebezpečnosti Doušku živé smrti a že jedinými studenty, kteří ho kdy dokázali udělat byli Harry Potter a Severus Snape. Rodiče jim o tom rádi vyprávěli. Problém však byl v tom, že jim nikdo neřekl, jaký je přesný postup. ,,Tak se do toho dáme, ne?" Ušklíbl se Albus, který už teď věděl, že on Tekuté štěstí určitě vlastnit nebude, a poplácal Scorpiuse po rameni. Ten se jen uchechtl a nalistoval si stránku s návodem na přípravu lektvaru v učebnici. ,,Nakrájejte jednu fazolku Dřímalky," přečetl si vduchu blonďák a chopil se nože. Ať se však snažil jakkoliv, fazolka mu rozkrojit nešla. Byla na to až moc kluzká a stejně jako Albusovi mu stále vystřelovala pryč. ,,Tohle je o nervy," zavrčel vytočeně hnědovlásek, kterému Dřímalka znovu spadla na zem. Scorpius jen souhlasně přikývl a rozhlédl se po sklepení, ve kterém se nacházeli. Nebyli jediní, komu fazolka dělala problémy. Nikomu nešla rozkrojit. Scorpius se náhle zarazil. ,,Co když je to právě v tom?" Albus nechápavě pozvedl jedno obočí a prohlédl si svého kanaráda přezíravým pohledem. ,,Co uako?" ,,No... Co když se ta fazolka vůbec krájet nemá?" ,,A co jinýho bys s ní chtěl jako dělat? Rozdrtit ji?" Uchechtl se ironicky Albus. Potom se však zarazil a s otevřenou pusou se podíval na Scorpiuse, se kterým navázal oční kontakt. Došlo jim to ve stejný moment. ,,Ta fazolka se musí rozdrtit! Proč nás to nenapadlo dřív!" Vyhrkl blonďák a plácl se rukou do čela. Následně potom rozdrtil fazolku čepelí nože a šťávu z ní vymačkal do kotlíku, který mu vesele bublal. A i když mu lektvary moc nešly, cítil, že je na dobré cestě. Třeba ještě dneska Doušek živé smrti udělá a vyhraje Felix felicis. S ním by mohl Clarice pozvat na ples, nebo s ním vyhrát turnaj ve Famfrpálu, nebo- ,,Scorpiusi vnímáš? Musíš stáhnout teplotu," drkl do něho ramenem Albus a blonďák sebou škubl. ,,Jasně," odvětil dezorientovaně a splnil, co po něm chtěl.
   I s Dracem ustavičně za zády, se Albusovi se Scorpiusem povedlo odvést celkem přijatelnou práci. Ještě s Ciarou byli totiž jediní, jejichž lektvar se vůbec dal hodnotit. Všem ostatním totiž buď vybouchl do obličeje, jako například Nathanovi, nebo se z tekuté látky stala zelená pohybující se hmota. Draco uznale přešel ke kotlíku svého syna a stejně, jako dříve profesor Křiklan, vhodil do kotlíku list. Lektvar ho sice nezlikvidoval úplně, ale udělal v něm několik děr. Scorpius se hrdě ušklíbl a mrkl na Albuse, jehož Doušek živé smrti profesir hodnotil jako další. Stejný výsledek. Draco nemohl lhát. Výkon jeho syna a mladého Pottera ho překvapil. Jejich lektvary totiž jako jediné dva dokázaly list alespoň poničit. ,,Všichni do jednoho jste odvedli dobrou práci. Doušek živé smrti je velmi obtížný na přípravu a málokdo jej dokáže připravit dokonalý. Jsou tu dva lektvary, které se alespoň trochu přiblížily k originálu. Albus Potter a Scorpius Malfoy," usmál se Draco hrdě, znovu stojící s lahvičkou Tekutého štěstí v ruce v přední části místnosti. Zmijozelové s úšklebkem odložili knihy stranou a zvedli se, aby si mohli jít převzít cenu, avšak přerušil je nesouhlasný hlas ze zadních řad. ,,Ještě jste nezkontroloval můj lektvar, pane profesore," namítla Ciara a všechny pohledy rázem visely jen na ní. Draco se na chvíli zamyslel, jestli to má vůbec cenu, avšak přišlo mu nespravedlivé Zabini přeskočit a tak se vydal lektvar zhodnotit. Už na první pohled kotlík vypadal zvláštně. Lektvar od Ciary jako jediný podivně nezapáchal a ani barvu neměl špatnou. Draco přimhouřil oči a vhodil dovnitř drobný lístek. Co však nečekal, Doušek smrti ho pohltil a zničil. Ze sekundy na sekundu už žádný lístek neexistoval. ,,To je perfektní," vydechl nevěřícně Draco a Ciara se pyšně usmála.
   ,,Jak jsi to udělala?!" Zamračil se znovu Blake a založil si ruce na hrudi. Ať se však snažil jakkoliv, to jak dokázala připravit dokonalý Doušek živé smrti, ze své sestry nedostal. Scorpius měl ohledně celé té hodiny zvláštní pocit. Něco nebylo dobře. Ciara musela znát něco, díky čemuž to před oety dokázal i Albusův otec, Harry Potter. Možná by se ho mohl zeptat. Šestnáctého přeci bude na Famfrpálovém turnaji, no ne? ,,Magie, bratře, magie," ušklíbla se Ciara, kterou začínalo bavit, jak nikdo nechápe, jak mohla Doušek živé smrti připravit. ,,V učebnici se to přeci píše špatně," zanračila se nechápavě Clarice a propálila Nebelvírku podezíravým pohledem, ,,nebo ty to v ní snad máš dobře?" ,,Myslíš snad, že jsem zvýhodněná? Prostě jsem to nějak udělala," protočila Ciara očima a povzdechla si, ,,měla jsem holt štěstí." ,,Štěstí máš naopak až teď," zasmál se Blake a poukázal na Felix felicis v prsní kapse Nebelvírčina hábitu. Všechny ta poznámka pobavila. Jen Scorpius se nesmál. Stále totiž musel myslet na to, že je nemožné, aby Doušek živé smrti Ciara "prostě nějak" připravila. Na tak složitý lektvar je potřeba podrobný postup a ten v učebnici k nalezení není. Ta holka musela mít něco o čem nikdo nemá ani ponětí.
   Scorpius pelášil chodbou směrem ke knihovně. Zrovna se totiž od svého špeha Albuse s Pobertovým plánkem dozvěděl, že by se tam měla nacházet Clarice. Dívka, kterou plánoval dnes pozvat na ples. Byl odhodlaný už od večera předešlého dne. Kvůli křeči, to však nestihl. Nebyla na to vhodná doba. Navíc včera Scorpiusovi přišla Clarice rozrušená a on nechrěl, aby ho odmítla jen kvůli špatné náladě. To by mu Albus dával sežrat ještě hodně dlouho. ,,Ahoj, Scorp-" usmál se na něho James, když ho míjel na poloprázdné chodbě. Blonďák však neměl čas odpovídat a tak jen zamával nazpět a běžel dál. Připadal si jako maratonec. A taky jako totální blázen. "Už jen kousek," pomyslel si a usmál se, načež si odkašlal, protože se zadýchal. Po včerejším tréninku famfrpálu byl unavený lehce a rychle. Stále ho totiž bolelo celé tělo. ,,Pár metrů," ušklíbl se Scorpius a jakmile doběhl na konec dlouhé chodby, zahnul do leva. Hned na to však okamžitě zastavil v běhu a schoval se zpět za roh, odkud měl perfektní výhled na to, co se dělo. I když vnitřně nevěděl, zda-li ho vůbec mít chce. Na chodbě, v jedné ze zkratek ke knihovně, se totiž zrovna ve výklenku okna, líbali dívka, za kterou tak spěchal, s jeho kamarádem. Brutus držel Clarice za boky a ona měla ruce omotané okolo jeho krku. Scorpius na tu scénu jen nevěřícně hleděl. Byl zaražený a ještě se úplně nevzpamatoval z počátečního šoku. Albus měl pravdu. Jasně, že je Clarice přesně s tím, se kterým byla v týmu v Prasinkách. A to si chudák Scorpius myslel, že to nic neznamená. Teď už dávaly smysl i ty žárlivé pohledy, co po něm Brutus včera házel, když nesl Clarice v náručí. Chodí spolu. A i když jim to Scorpius přál, nemohl říct, že by se ho to nedotklo. Ba naopak. Tohle zabolelo víc než Annie. Clarice měl totiž opravdu rád a chtěl na ples právě s ní. Možná to taky ale bylo proto, že už ho za těch pár dní odmítla druhá holka. Co dělá špatně? Scorpius se s povzdechem naposledy podíval na líbající se pár a potom se otočil a vydal se pryč. Stejnou cestou, kterou sem dorazil. Tentokrát však neběžel. Už ho totiž nepohánělo nadšení a nedočkavost. Teď ho naopak brzdila špatná nálada. A tu mu jistě nezlepší ani Albus, který mu určitě nezapomene desetkrát připomenout, že on mu to přeci říkal.

...