Vánoce 1912

Na Londýn již dávno padl soumrak a z oblohy se nepřestávaly snášet jako peříčka lehké sněhové vločky. Avšak venku bychom nenašli nikoho, kdo by tuto nádheru obdivoval. Jestliže však venku na ulicích nebyla ani noha, v sále a obecně celém sídle rodiny Greyových bychom jich našli spousty.

Greyovi již byli postarší manželský pár, ale v Londýnské společnosti se těšili velké vážnosti a oblibě. Nikdo si nemohl dovolit promeškat jejich každoroční vánoční ples spojený se slavnostním banketem. A když už se to nějakému nešťastníkovi povedlo, mrzelo jej to pak celou sezonu.

Orchestr právě hrál velmi táhnou melodii a parket byl plný dam v krásných šatech světlých barev a pánů v tmavých oblecích.

Jen jeden pár vypadal tak trochu atypicky přes všechnu tu snaživou nádheru.

,,Autsch! Gwen! Šlápla jsi mi na nohu už zase," sykl mladík a trochu se zapotácel, když mu vlasy vlétly do obličeje.

,,Promiň, vždyt víš, že mi waltz moc nejde, a navíc ta hudba je taková funusoidní, působí jako by při ní někdo umřel," postěžovala si jeho společnice taktéž velice tiše.

,,Jak to mluvíš, někdo tě uslyší a budeme mít zaděláno na pořádný průšvih," zamračil se na ni. Když hudba přestala, byl nucen se vzdálit, sice nerad ale musel dostat své vlasy pod kontrolu, jelikož si zase dělaly, co chtěly.

Gwendolyn si nervózně popotáhla sukni. Byla dlouhá a dle jejího názoru naprosto nevyhovující pro tanec. Nutila ji dělat pouze drobné krůčky a ona děkovala Štěstěně, že sebou ještě neflákla o zem.

,,Drrahoušku co tady sedíte tak sama?" ozve se vedle ní asi pár vteřin poté co se sesune na pohodně vypadající sedátko.

,,Totiž...,"

,,Samozřejmě čeká, až jí někdo donese něco k pití. Tumáte srdíčko, musíte ochutnat výtečný punč lady Greyové," podá jí dáma v protivně narůžovělé robě skleničku plnou červené tekutiny.

,,Jistě, děkuji vám lady Ferrersová," zmůže se Gwen aspoň na poděkování a přijme skleničku s punčem. Gideon kdoví kde a tu se naskýtá aspoň nějaká zábava v podobě společenské konverzace a ukázat panu Škrobákovi, že Gwenny z 21.století umí dokonale splynout z obdobím před sto lety.

Lady Smithová a Ferrersová se zřejmě rozhodly předhánět v pochlebování každé svobodné dívce v sále. Pro tuto chvíli se tedy zaměřily na ubohou slečnu Fairfaxovou jaké bylo jméno, pod kterým byla Gwen představena.

,,Jsem zcela jistě přesvědčena, že pan Grey mladší má velkou šanci si zde vybrat dívku jeho srdce, a kdyby se to náhodou nepovedlo jemu, jsou tu i další mladíci,"

,,Jako například váš John, že drahá," skočila jí to řeči slečna Rogersová, stará panna, která se s velkou radostí vkládala do cizích rozhovorů. Gwen to všechno za chvilku připadalo jako jednolité mumlání a hořekování slepic v kurníku a přestala vnímat o čem se vlastně baví.

***

Zato Gideon měl jiné starosti. Pánové Grey mladší a jeho přítel plukovník FitzWilliams si jej vyhlédli, když si konečně vzpurné vlasy přihladil k hlavě a chtěl vejít opět do tanečního sálu.

,,Pane Tumbley, to je ale náhoda. Zrovna sháníme dalšího gentlemana ke hře, přidáte se k nám?" Gideon ztěžka polkl. Byl dobrý v mnoha věcech, ba co, dokonce vynikající jenže...tihle dva. Jistě ho chtěli uvrtat do nějakého hazardu.

,,Pane Greyi, pane FitzWilliamsi jsem potěšen vaší nabídkou, ale bohužel se musím vrátit do sálu," snažil se jejich nabídku taktně odmítnout. Oni však jeho couvání postřehli.

,,Kam byste chodil, slečna Fairfaxová bez vás jistě chvíli vydrží."

,,Je to snad vaše přítelkyně není-liž pravda?" oba ho svými otázkami dostávali do kouta a on zkrátka jen rudnul jako rajské jablíčko.

,,N-nn-není to m-m-má přítelkyně," vykoktal ze sebe. Oba gentlemani se zatvářili zmateně.

,,Totiž, je to schovanka mého strýce. Je to její první sezona, měl bych na ni dávat pozor," podařilo se mu upevnit své tvrzení na správnou míru. Dnes věru neměl dobrý den.

,,Jedna hra vás nezabije drahý příteli, a pak už se můžete bez okolků opět věnovat své dámě," a Gideon zahnaný do kouta se oběma nechal přesvědčit a zatáhnout do menšího salonku.

­­***

,,Slečno Fairfaxová, vám to ale ohromně sluší. Prokázala byste mi tu laskavost a věnovala mi jeden tanec?" objevil se u Gwen zničehonic šarmantní mladík a ona se proti své vůli začervenala. Možná to měl na svědomí punč, u kterého si už ani nepamatovala kolik skleniček vlastně vypila.

,,Děkuji vám pane..." zaváhala ale onen pohledný mladík se jí ihned představil.

,, Benedict Crane k vašim službám," uklonil se. Gwen potlačila touhu se zachichotat.

,,Těší mě pane Crane, bohužel se musím omluvit, ale můj drahý bratránek pan Tumbley mi přikázal ať tu na něj počkám, měl by se za chvíli vrátit," snažila se působit okouzlujíce, a rozhodně ne stydlivě a upejpavě.

,,Netřeba se bát, váš drahý pan Tumbley je právě s mými přáteli a jistě se k nám co nevidět opět připojí."

Když ji tedy konečně přiměl k tomu, aby ji odvedl na taneční parket, maličko se zakymácela a on se začal strachovat, jestli mu neomdlí v náruči. To už zčervenala naprosto jako zrovna dozrálé rajské jablíčko a vymluvila se na nerovnost podlahy.

***

Gideon se konečně utrhl ze společnosti těch dvou diabolů a pospíchal zpátky do sálu. V duchu si nadával do tupců, že se tam s nimi zdržel tak dlouho. Kdoví co se zatím přihodilo. Na prahu sálu ovšem strnul. Uprostřed tanečního parketu tančila jakási dvojice. Poznal Gwendolyn. Zatajil se mu dech. Srdce mu vynechalo úder. Tančili tak lehce, tak symetricky. Jako by nedělali celý život nic jiného. A nemohl si nevšimnout, jak blízko se při otočkách dostávali k sobě. Stál tam a hleděl na dívku, jak se v šatech od madame Rossini točí dokola, tak přirozeně a jemně jako by byla labutí co se chystá vzlétnout.

Muž již nebyl žádný mladík, ale vypadal velice zachovale. Gwen byla maličko zardělá v obličeji, snad jí během chvílí, kdy se k ní nakláněl šeptal sladká slůvka lásky. Kolem tančili další páry ale dostatečně daleko od nich.

Ještě chvíli ji okouzleně pozoroval, ale to už si jen i ona sama všimla. Nikdo nevěděl, jak se to stalo, tak rychle se to seběhlo. V jednu chvíli oba tančili ale najednou se Gwen vysmekla ruka a ona nepříliš elegantně zapackovala a ocitla se na zemi.

,,Slečno Fairfaxová, neublížila jste si?"

A než se mohl pan Crane vzpamatovat, už se kolem jeho tanečnice kupil chumel lidí. To už si k nim cestu klestil i Gideon. Když ji uviděl, vyprskl smíchy. Seděla tam na zemi v nepříliš pohodlné poloze a snažila se zvednout jenže jednak si zřejmě pochroumala kotník a jednak se ji pan Crane neustále snažil zvednout do náruče, ale příliš se jí přitom vyhrnovala sukně šatů.

***

,,Co to proboha bylo Gwen?!" sykl na ni o hodnou chvíli později v jednom ze zastrčených odpočívadel. Ta se na něj však jen ušklíbla.

,,Zatímco ty ses někde oddával hazardu, taky jsem se chtěla bavit," odvětila Gwen ale Gideon vypadal rozžhavený do ruda zlostí.

,,Ano a kolik jsi toho vypila co? Proč jsi nezůstala sedět tam kde jsem ti přikázal?"

,,Protože to byla nuda, a navíc pan Crane, byl tak milý. A nevěděla jsem, jestli to můžu odmítnout. Ty máš prostě jen vztek, že se do mě pan Crane evidentně zamiloval. Říkal, že tančím nádherně," odsekla Gwen a chtěla vstát a odejít ale jakmile došlápla na zmrzačený kotník, zavyla bolestí.

,,Pan Crane je sukničkář, spolčili se proti nám všichni tři. A mluví z tebe alkohol!" vyštěkl Gideon. Ale už nepřiznal, že možná trochu žárlil na to jak nádherně a přirozeně působili, když je viděl tančit. Jako by se nad parketem vznášeli.

,,Víš, co Gideone De Villiersi?! JDI DO HAJZLU!" a s velkým sebezapřením se Gwen zvedla a odplahočila se z jeho dosahu. 

____________________________________________________________________________
Krásný (ještě!) 3.prosinec
Omlouvám se, že vydávám tak pozdě ale skoro celý den jsem strávila doděláváním seminárky, (klasicky na poslední chvíli) a skoro zapomněla, že musím vydávat. Dneska to bylo ze série Drahokamů, dějově tak mezi Rudá jako rubín a modrá jako safír.
Snad vás to pobavilo tak jako mě u psaní
Andy ❤