Ahoj,

tak už zase chodím do školy, nejspíš ti teda nebudu psát tak často.

Je to trochu zvláštní. Všichni se mě pořád ptají, jestli je všechno v pořádku, mamka se ode mě skoro ani nehne. Trochu mě to štve. I ve škole jsou všichni takový. Jako...opatrný.

Vicky už spí zase u sebe, ale mně se pořád spí špatně. Mám na to prášky, ale ty moc nefungujou. Mamka se o mě bojí, včera jsem byla zase u Merillový. Ptala jsem se jí na tu Hru o trůny. Prý ji viděla celou až na poslední sérii a psát si nechce, abys jí neprozradila, jak to skončí. 

Ve škole je to trochu náročný se zlomenou rukou, ale sádru mi prý brzy sundají. Máme docela dost úkolů, hlavně z fyziky, ale já to moc nechápu. Potřebovala bych tě tady, abys mi to vysvětlila. Já bych ti za to udělala další zápisky z francouzštiny. 

Vůbec bys tu byla potřeba, celkově. Třeba na vaření – mamka se snaží, ale většinou to stejně skončí tím, že si musíme to jídlo objednat. A taky je na gauči divně prázdný místo, když koukáme na televizi. Ono je tu tak trochu prázdno všude. V našem pokoji, v kuchyni i v obýváku. Nemohla by ses sem nějak...vrátit?

Jasmína