Kliďas měl po dlouhé době strach.  Jeho otec na něj s Tlamounem už přes čtvrt hodiny řval a nešel zastavit.

,, V tomhle věku už by jste měli mít oba rozum. "zavrčel.,, Ale jelikož nemáte tak ho budu muset mít já za vás oba."

Podíval  se na Tlamouna, který měl stále přilbu lehce na křivo a rukou si stále cuchal vlasy na týlu.

,, Ty Kliďasi zítra požádáš Valku o schůzku a Tlamoun nesmí vejít do tvého pokoje dřív než budeš náčelník. Já vás už nikdy nechci vidět samotné v jedné místnosti. " vyštěkl své rozkazy. Kliďasovi se sevřelo srdce a poprvé si přál být už náčelník.