,, Kdo jinému jámu kopá,.. "úšklíbla se pobaveně Astrid a shlížela na dno. Rafana ležela na dně v zajímavé pozici a v očích jí plálo něco co tam doteď neviděla.

Poté do něčeho kopla a i ona skončila hluboko na dně.

Vztekle jí probodla pohledem a Rafana se jen přehnaně sladce usmála.
,,... ten do ní padá. "řekla s hravým úšklebkem.,, Nebo jsi tu větu chtěla dokončit jinak, bloncko?"

Sváděli válku pohledu, ani jedna nechtěla prohrát a z toho důvodu jim uniklo, že se setmělo.

Nad nimi svítil měsíc ale ony ho vnímali jen jako něco co jim umožňuje pokračovat.
Kdo vyhraje?