,, Ty idiote! "okřikl ho a nezapomněl se na něj pořádně zamračit.

Proč mu musel připomínat něco na co se snažil ze všech sil zapomenout. Je jedno jestli to je pár měsíců, dní nebo hodin. Stále to má před očima a cítí totéž jako tehdy.

Stál tam se  svým zamilovaným srdcem na stříbrném podnose a musel sledovat jak mu ho rozcupovala.
A teď mu to ještě musí Ťafan připomínat.
Jako kdyby to už tak nebolelo dost.

,, Zapomeň na ní zlato, nezaslouží si tě. Nikdy si tě nezasloužila. "řekl následně a pohladil ho po tváři.,, Dej mi šanci ti dokázat, že já si tě zasloužím. Dej mi šanci ti ukázat jaké to může být."

Ta tichá slova rezonovala celým jeho tělem a způsobovala mu třas.
Potom ho políbil a  on zapoměl na vše.