Takový slejvák jako dnes jsem už dlouho nezažil.

Nepřetržitý proud vody mi zabraňoval cokoliv vidět a vítr mě nejednou málem vyhodil z Bezzubkova sedla.  Nemohl jsem si vybrat horší dobu na návrat a to když jsem odlétal bylo nádherně..

Svítilo sluníčko, blankytné nebe bez mračků a moře bylo jako zrcadlo. Větší protiklad to už opravdu být nemohl.

Dokonce se zacali i zvedat vlny a v ten moment mi zatrnulo.  Na okamžik jsem zavřel oči a modlil se k Odinovy abych se dnes vrátil domů.  I kdyby ne ve zdraví tak alespoň proto aby se otec a ostatní netrápili s tím co se mi stalo.