Hermiona se otáčela před zrcadlem a kontrolovala svůj vzhled ze všech možných i nemožných úhlů.

Normálně nějak neřešila, jak vypadá. Tentokrát se však jednalo o zvláštní příležitost - měla rande.

No s kým asi. Jasně že s Malfoyem..

,,Ginny, co myslíš?" otočila se na rusovlásku a hodila po ní tázavý pohled.

Nejmladší z klání Weaslyových ji sjela pohledem. Obdivně svěsila koutky úst. ,,Sluší ti to. Vážně, vypadáš úchvatně," věnovala nervózní Hermioně povzbudivý úsměv.

,,Opravdu? Není to příliš...co já vím, extravagantní?" zamumlala si spíš pro sebe, než na ni znovu vrhla pohled, v očích otazníky.

,,Neboj se. Ty šaty jsou nádherné a ty taky. Jestli se k tobě Draco-jsem-od-přírody-peroxid-Malfoy nebude chovat jako k princezně, zpřelámu mu všechny kosti v těle nadvakrát, to si piš!"odfrkla si, než se jí rty zkroutily do škodolibého úšklebku.

,,Dobře," povzdechla si Hermiona a s díky se vydala ze lví věže.

Jaké to pro ni bylo překvapení, když Draco, pro kterého se tak fintila, přišel v obyčejných kalhotech a mudlovském tričku.