,,Hele, Steve," oslovím kapitána.

,,Co je?" zeptá se.

,,Když teď jdeme na tu misi, nemohli- nemohli bychom prostě se bavit normálně?" zeptám se.

,,Jestli to dokážeš," pokrčí rameny.

,,Proč jsi tak proti mně?" zeptám se ublíženě.

,,Bral jsem tě jako v pořádku holku, ale potom jsem zjistil, že jsi nám mohla pomoct s Thanosem ve Wakandě a odmítla," obviní mě.

,,Já to nevěděla, nevěděla jsem, že vůbec můžu pomoct, nemohla jsem- nechtěla, já nevim! Prostě v tu chvíli jsem na to ani nepomyslela," snažím se to koktavě vysvětli.

,,Tak tím pádem nevim, jestli se můžeme bavit normálně," řekne a koukne na mě se vší vážností.

,,Tak jo, chtěla jsem zakopat válečnou sekeru, chtěla jsem aby ses třeba setkal s Karoline, protože ty jsi jeden z mála Avengerů, které nezná. Myslela jsem, že jsme rodina, ale ty mě prostě nesneseš," dokončím monolog.

Následně odejdu z místnosti, jdu se převlíknout do toho bláznivýho obleku.
***
Všichni co jsou na misi jdou vedle sebe na startovací plochu.

,,To jak jdeme by ve zpomaleným záběru vypadalo dobře," okomentuju.

Všichni jsme na té ploše a Bruce tam ještě něco namačkává. Steve říká proslov, který jaksi nevnímám.  Všichni dáme jednu ruku dopředu a vytvoří to kroužek.
,,Každý má jednu cestu, žádné chyby, žádné druhé pokusy. Většina z nás jde někam kde to zná, to neznamená, že vím co tam očekávat. Buďte bdělí, opatrujte se navzájem, tohle je bitva našich životů a my ji vyhrajeme. Za jakoukoliv cenu," koukne kapitán na tátu, který se pousměje. ,,Zlomte vaz," popřeje ještě kapitán.

,,Na kecy on je machr," řekne Rocket.

,,Že jo?" souhlasí Scott.

,,Tak jo, úkoly jsou jasný, rozjeď to žabáku," rozhodne táta.

,,Sledovač je aktivní," informuje ho Hulk.

,,Dušuješ se, že mi to nerozflákáš, co?" zeptá se Rocket Clinta.

,,Jo, jo, jo, jo, neboj se, snaha bude," odpoví Clint.

,,To je dost chabý dušování," řekne Rocket.

Bruce už se připojí do našeho kroužku.

,,Nashle za minutku," řekne Natasha.

,,Ne, že se mi nevrátíš," upozorním ji.

,,Neboj," pousměje se.

Stroj začne fungovat a všem se zaklapne helma. Mám jsem i náramek na oblek. Najednou se mi zamihotalo před očima a my zmizeli. Objevili jsme se v New Yorku, obleky nám zase zmizly.

,,Tak, všichni víte kam jít, dva kameny na předměstí, jeden v centru, nenápadně a hlídejte si čas," navigoval nás kapitán.

,,Jasnýý," odsouhlasim to.

Najednou se před námi objeví naštvaný Hulk co ničí všechno okolo.

,,To se musíš stydět co?" zeptám se Bruce.

Ten si jenom stydlivě zakryje obličej.

,,A cestou můžeme něco zdemolovat," řekne kapitán.

,,Tak to je snad samosebou, to je v poho," dělá, že mu to nevadí Bruce.

Následně Bruce dělal, že něco ničí.
,,Achjo," povzdechla jsem si.
***
S tátou jsme oba v oblecích na jedné budově a táta kecá se Stevem.

,,Čau Petere, jak na tom jsou doma?" zeptám se mezitím já.

,,Slečno Starková, Karoline momentálně obědvá s panem Lokim, ale už se na vás ptala," odpoví mi Peter.

,,Dobře, díky Petere, zatím je hlídej, kdyžtak je informuj, že jsme zrovna v roce 2012 v New Yorku, myslím, že oba budou vědět," zasměju se.

,,Dobře slečno," řekne.

,,Peter?" zeptá se táta se zvihnutým obočím.

,,No co?" zeptám se. ,,Já nejsem přes zkratky jako ty," pokrčím rameny.

Vletíme do Stark Tower a oboum se nám sundá oblek. Scott je na tátově rameni. Koukáme na nás a mé staré já, si zrovna hledá jídlo.

555 slov..😂😂 Magické číslo! Hehe, snad se kapitola líbila, před chvílí jsem ji dodělala a jdu radši hned dělat další, aby to nedopadlo tak, že pak týden nebude nic. Dle mého to asi do konce týdne už dopíšu a dovydám, ale to není jisté, nu, uvidíme. Já se zase loučím, čabaas!👋
🤷‍♀️Károlína🤷‍♀️