Severus se skláněl nad kotlíkem a plně se soustředil na svůj nový lektvar. Harry stál nezpozorován ve dveřích laboratoře a užíval si pohled na svého milence. Miloval sledovat Severuse při práci, dlouhé štíhlé prsty přidávající jednotlivé ingredience nebo svírající rukojeť nože při krájení a sekání. Plynulý pohyb zápěstí při míchání lektvaru. Lehce nakrčené obočí v očekávání reakce na nově přidanou surovinu. Nikomu by to tehdy nepřiznal, ale už ve škole ho Severus při vaření lektvarů fascinoval.

„Pottere,” oslovil ho najednou Severus, až zamyšlený Harry vyděšeně nadskočil, „přestaň na mě zírat a podej mi ze stolu skleněnou tyčinku, buď tak laskav.”