Draco stál nad kotlíkem s téměř hotovým lektvarem a mračil se. Chyběl už jen poslední krok a pak musí lektvar měsíc zrát, než ho budou moci vyzkoušet.

„Co když to pokazím?“

„Nepokazíš,“ uklidňoval ho Harry, který si pohled na nervózního Malfoye docela užíval. „To jsi byl vždycky takhle vystresovaný?“

„Ne,“ odsekl Draco, „nikdy dřív nikdo nevěděl, co dělám, takže jsem nemohl nikoho zklamat. Teď zklamu tebe, otce, Grangerovou, dvojčata, Longbottoma, prostě všechny.“

„Nebuď takový pesimista, Draco,“ objal ho Harry kolem ramen, „tentokrát se to už určitě povede. A i kdyby ne, tak rozhodně nikoho nezklameš. Jsme v tom všichni společně.“