Severus nervózně přecházel po místnosti, ve které byl obraz s bonbony, a čekal na příchod bývalého ředitele školy. 

„Severusi?“ ozval se překvapený hlas Albuse Brumbála, který se zrovna objevil v obraze, aby si doplnil hladinu cukru. 

„Albusi,“ vyhrkl Snape a vrhl se blíž k obrazu. „Potřebuji radu. Já…“ zadrhl se a na chvíli zavřel oči ve snaze se uklidnit. „Mám strach, že budu špatný otec,“ vydechl nakonec a upřel na ředitele zoufalý pohled. „Merlin ví, že můj otec nebyl zrovna dobrý příklad.“ 

„Severusi,“ pronesl Albus vážně, „jsi výborný kolejní ředitel. Skvělý kmotr. Budeš úžasný otec. Tvoje obavy jsou toho důkazem.“